Datum vydání: 27. září 2024
Vydali: Via Nocturna
Žánr: progressive death metal, groovy death metal, blackened death metal

I když Obsidian Mantra fungují už 10 let, budou pro vás pravděpodobně neznámí. Přestože výraz polské kapely je už od začátku řekněme progresivní, na prvních dvou deskách oproti dvěma posledním zápisům v diskografii hráli ještě trochu jinak.

Debut Burden Brought by Whispers (2015) je totiž nejen náladou doomovější, ale už zde Poláci sahají k sekaným kytarám, až jsem si u nich párkrát vzpomněl na vizionáře Confessor, kdežto na o dva roky starší desce Existential Gravity už jsou groovy zasekávání místy až djenty, ačkoli mi výsledek vyznívá, jako kdyby se jedineční Coroner rozhodli svou desku Grin groovově nafrázovat a vložit do ní old school math přístup. Třetí deska Minds Led Astray zaznamenává změnu sestavy a z Obsidian Mantra se stává trio. Deska je povážně středního tempa a rytmickou, náladovou i riffovou variablitou asi nejvíc snese přízvisko progresivní metal s přemýšlivým deathmetalovým srdcem, kde širokým záběrem vyplouvají valivé rychty jak od Scarve nebo Decapitated nebo klidně ulcerózní post nálady. Všechny desky (druhá a třetí obzvlášť) jsou docela zajímavé a nabízí fajn společnost.

Uběhly čtyři roky a jsme u novinky As We All Will, která pro kapelu z Velkopolska také přináší změnu v sestavě. Dosavadní bubeník Mateusz Witan po osmi letech přestupuje ke kytaře a doplňuje strunami zpívajícího kytaristu Kacpera Kajzderskiho. Na místo Witana usedá Mateusz Wróbel, a i když Witan hrál dobře, Wróbel je jiná liga. Jako technicky vybavenější triu, kde Kajzderski živě hraje basu, dodává na ataku a dovoluje kapele zvýšit obrátky, což je z alba patrno hned od začátku.

Obsidian Mantra sice zachovávají většinu prvků z přechozí desky, ale i na As We All Will hrají zas trochu jinak. Předchozí Minds Led Astray jim sice nastavilo zrcadlo pro současná pravidla hry, ale namísto širšího žánrového rozkročení je nový materiál mnohem semknutější a také mnohem údernější. Zrychlením a přitvrzením je najednou z Obsidiánů fakt deathmetalová kapela, která sice zní moderně a groovy, ale zároveň ve zvuku má, asi vlivem lehkých disonancí, jež krom feelu Ulcerate místy namotávají jako Mgla, dostatek jedu.

Pokud mám pro jejich progy death sáhnout k přirovnání, zkusím to jinak. Je-li pro vás Gojira už komerční a chybí vám její deathmetalové kořeny, jsou-li pro vás Decapitated zmoderněním už neškodní, jsou-li pro vás Rivers of Nihil už příliš alternativní, jsou-li pro vás Meshuggah příliš matematičtí a nevadí vám feel Burn My Eyes nebo Konkhra, zkuste tuhle nahrávku.

Jednak strašně dobře odsýpá, ale taky se strašně dobře poslouchá. Maká tedy jako podkres, který nezpůsobuje tiky ve tváři, protože na to je jejich muzika vlastně poměrně přímočará, přesto neselže ani při hlubší analýze. Má snad jen jednu vadu na kráse. K modelu, který Obsidian Mantra na osmi nových skladbách zvolili, přistupují poměrně zaníceně. Než že by skladby splývaly, spíš mezi sebou tolik nevyčnívají, byť mají nápady svou sílu a jsou i jednoznačně rozeznatelné. Ať jde o groovující sekané pasáže, o ty valivější nebo i ty podpořené blastbeatem.

Na stranu druhou, na jejich žánrové zařazení není třeba čekat složité zvraty, jak tomu je v případě jiných progy death kapel. Obsidian Mantra hrají maximálně srozumitelně a efektivně, všechny nápady jsou hrány v optimální délce, aby vás chytly a zároveň se neoposlouchaly, příjemně za sebou plynou. Na složitou technickou muziku se v Obsidian Mantra nehraje. As We All Will je dobrý půlhodinový katalyzátor, co dokáže rozproudit a udržet vás v tempu bez specifické nálady. I přes vyhranění vlastně deska pro každou příležitost.