1) ALBA MĚSÍCE: žebříček nejposlouchanějších alb s komentáři Marasťáků

2) AKTUÁLNÍ ALBA: seznam alb letošního roku, které nedostaly více hlasů a jsou tedy zařazeny individuálně – výpis dle jednotlivých Marasťáků

3) STAROBY: v druhé části seznamu najdete desky, které vyšly dříve – řazení stejné jako u 2)
 
 
(4) BEHEMOTH - I Loved You at Your Darkest (10/2018)

- Nergal a jeho chlapci makali a makali, až se promakali k jednomu z čelních míst v průniku takzvaně extrémního metalu a vrcholného showbusinessu. Kontrakt jest nyní definitivně zpečetěn, a opovažte se teď parazita od hostitele oddělit!  V té svíčkové by klidně mohl být i chlup, jen kdyby byla na porculánovém talíři - z polystyrenového boxu už nešmakuje. Já vím, teď až půjdu zas u nás na Křivoklátě v létě na maliny, sežerou mě vlci. "Vlci" z Gdaňsku... (piTRs)

- i přes negativní ohlasy jsem s novinkou docela spokojen. Zas takový popík, jak se povídá, to není, a skladatelskou úroveň si Nergal a spol. drží. (mIZZY)

- dlouho jsem váhal, zda sem novinku Behemoth dát, ale nakonec proč ne, deska je to na poslech dobrá, byť Poláky posunuje už dál od temných vizí. (bizzaro)

- a hlas přidal i Kezir.
 
 

(3) KRIEGSMASCHINE - Apocalypticists (10/2018)

- technická mlha. Našlapaných 50 minut, na můj vkus sice málo řeže a štípe, ale o to víc uslyšíš různých cingrlátek a vyhrávek. (vaněna)

- vzhledem k tomu, že nové album Kriegsmaschine nikdo moc nečekal, o to větší překvapení Apocalypticists je. Komu se líbí Enemy of Man, tak bude i s novinkou spokojený. (mIZZY) (BandCamp)

- bubenicky naprostá fantazie, zvoní to jak o Vánocích, celkově víc atmo než předchůdce, který mě zatím baví trochu víc, každopádně hodně zdařilé. (brutusáček)
 
 
 
 

(3) OUTRÉ - Holow Earth (10/2018)

- takhle přesně se to má dělat. Technický black metal, naprostá špička dnešní scény. Atmosféra, rychlost, technická dotaženost. Tomuhle albu neumím nic vytknout. (vaněna)

- zatím jsem do novinky nepronikl tolik jako do Ghost Chants, nicméně kvalitní album Hollow Earth jednoznačně je. Jen teda nový zpěvák (shodou náhod taky Mateusz) je o něco slabší než Stawrogin. (mIZZY) (BandCamp)

- no konečně taky nějaký uragán z polského BM. Předchozí deska byla ok, ale naživo nějak né a ne zabrat. Outre dle mého trochu zpřímočařeli a nabrali na rychlosti, což cením. (brutusáček)
 
 
 

(3) SOUL DECODER - HAAL-A-KHUL (09/2018)

- vedle Diligence tady roste další parta mladých a dravých klučinů, kteří se nebojí zkombinovat vícero moderních stylů a podpořit to skvělými hráčskými výkony. (LooMis)

- Češi se v prog-deathu neztratí, s tímhle si ostudu ve světě neuřízneme. Solidní práce. (onDRajs)

- už nějakou dobu jsem nedával tip domácí. A je tu v podobě mladých talentů z Prahy hrajících něco jako blackened technical melodic modern death(core), očekávám, že o těchhle klucích ještě uslyšíme. (bizzaro)
 
 
 
 

(2) BEYOND CREATION - Algorythm (10/2018)

- zajímavá deska, kde škatulka progresivní death metal se opět plní příměsemi dalších stylů. Samozřejmě basa je stále dominantním prvkem, byť Dominic Lapointe tam není, Hugo Doyon-Karout je další neskutečný basový monstrum. (LooMis)

- deska, která obsahuje pestrou kompaktní paletu hudebního projevu. K té pestrosti hodně přispívají různá intra a mezihry, jejichž vyznění osciluje od komorní polohy až k pompéznosti filmového soundtracku. Perfektní koláž, vynikající deska. (Herelson)
 
 
 
 
 
 
(2) BRAINSTORM - Midnight Ghost (09/2018)

- Brainstorm si udržují laťku kvality stále v horních patrech. Ve srovnání s předchozími deskami je to v podstatě udržení si statutu poctivé powermetalové kapely. Andy B. Franck má nicméně stále stejně úžasný hlas. (LooMis)

- a hlas přidal i Kezir.
 
 
 
 
 
 
 
 
(2) CARPE NOCTEM - Vitrun (10/2018)

- islandský klenot. Základem je black metal, ale cítíš tu i vlivy sludge, temný atmosféry moderních doomovejch kapel. Album temný a divný, kde zlo leze nahoru pozvolna. Vynikající.(vaněna)

- ještě musím albu věnovat trochu více pozornosti, ale díky několika vyčnívajícím prvkům by mohlo být fanoušky islandského blacku trochu méně přehlíženo než In Terra Profugus. (mIZZY) (BandCamp)            
 
 
 
 
 
 
(2) CRYPTOPSY - The Book Of Suffering Tome II (10/2018)

- Cryptopsy tlak na kvalitu přelstili tak, že vydávaj jenom epka a tenhle systém jim baštim, 4 porce nástřelu a nashledanou. (brutusáček)

- palba! Jen to nejsou moc Crypto... (Gába)
 
 
 
 
 
 
 
 
 
(2) DAUGHTERS – You Won´t Get What You Want (10/2018)

- jasná deska měsíce. Spolu s posledními Manes čistá genialita! (vaněna)

- nářez, úlet, návrat jako hrom! Chci se stát svou dcerou! (bizzaro)
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
(2) DEVOURING STAR - The Arteries of Heresy (10/2018)

- opět super, Devouring Star rozhodně patří v záplavě nových blackových kapel mezi ty, které si zaslouží pozornost. (mIZZY) (BandCamp)

- blackmetalový fičák, tentokráte ze severu, opozice oproti polským atmosférám, tady se vsází na rychlost. (brutusáček)
 
 
 
 
 
 
 
 
 

(2) FACE THE DAY – Stuck In The Present (10/2018)

- Martin Schuster už je delší dobu na „volné noze“, a tak dělá hudbu, co ho baví. Opět si ale zve kamarády a spoluhráče, se kterými už spolupracoval dříve. A jelikož i jeho rukopis je hodně dobře čitelný, a přestože se hudebně jedná o příklon k rockovějšímu podání, stále tam Mindwork feeling prosakuje. (LooMis)

- a aby toho po Soul Decoder nebylo málo, ještě jeden domácí tip. Martin Schuster po rozpuštění Mindwork zvolnil, zjemnil a od metalu přešel k rocku, ale úroveň zůstává nadále vysoká. Pokud by se jeho projektu chytl nějaký větší label, věřím, že úspěch by na sebe nenechal dlouho čekat. (bizzaro)
 
 
 
 
(2) GOROD - Aethra (10/2018)

- tenhle měsíc je hodně o technických deskách. A jak Gorod dokázali v minulosti složitě a přesto chytlavě pidlikat, tak novinka je v tomhle hodně přímočará, ale přesto mě baví o trochu více než A Maze of Recycled Creeds. (LooMis)

- Francouzi avizovali, že nová deska bude “more spontaneous and song-oriented music with clear and efficient structures”. Mně osobně přijde Aethra po prvních posleších ve srovnání s předchozí tvorbou možná až moc přímočará a bez překvapení. Každopádně to není špatná deska, která si určitě časem "sedne". (Herelson)
 
 
 
 
(2) HATE ETERNAL – Upon Desolate Sands (10/2018)

- ano ano ano, jestli ostatní věhlasné jména žánru ztrácí na kvalitě (Immolation, Suffocation), tak HE jsou pořád kvalita. Erik občas zakoketuje s heavíkem, ale ty sóla tam padnou jako ulitý. Od Hate Eternal se mi zklamání ještě nedostalo, ten chlap ví, co dělá! (brutusáček)

- pozitiva: famózní zvuk. Grossmann je společně s Roddym, troufám si tvrdit, nejlepší bubeník, co kdy HE měli. Trochu víc melodiky, naopak míň se hrotí. Negativa: nic novýho pod sluncem. Nejdůležitější bylo vyřčeno již dávno. (Gába)
 
 
 
 
 
(2) IRREVERSIBLE MECHANISM - Immersion(09/2018)

- pro vyznavače směru Fallujah jsou IM jasnou volbou. Tentokrát byl za bubny angažován Daniel Presland (Ne Obliviscaris). Solidní deska. (Herelson)

- běloruská senzace a její druhé album. Prog death par excellence s atmosférou a chytlavým riffingem. Fanoušci Fallujah zaplesají, ale kopírku nečekejte. V únoru ve Vopici v naší režii. (bizzaro)
 
 
 
 
 
 
 
(2) ONE TAIL, ONE HEAD - Worlds Open, Worlds Collide (08/2018)

- spíš jako honorable mention, protože ani živě mě nebavili a jejich memento je tak generická deska, až mě to překvapuje. (vaněna)

- hudba OTOH byla vždycky lepší naživo než z nahrávky, i tak jsem ale rád, že některé koncertní pecky jako Rise in Red nahráli a tohle album vydali. (mIZZY) (BandCamp)
 
 
 
 

vaněna

VOID RITUAL - A New Ritual (09/2018)
- jestli neexistuje žánr post melodic bm, tak Void Ritual ho přesně vymezili. Kvalitní a docela technický bm bez agresivity vhodný obzvláště k uklízení.

BLOOD OF SERPENTS - Sulphur Sovereign (09/2018)
- skládáš to imbusákem: rychlost Marduk, ortodoxnost Dark Funeral, melodika Dissection, sólíčka Setherial, a je to. Ale originál chippendale z toho samozřejmě mít nebudeš.

mIZZY

SEKTARISM - Fils de Dieu (09/2018)
- album jsem docenil hlavně díky výtečnému koncertu. Super religiózní funeral doom. (BandCamp)

CURRENT 93 - The Light Is Leaving Us All (10/2018)
- I Am the Last of All the Field That Fell (A Channel) se mi teda líbilo více, tohle je taková až moc velká pohodička. Ale hezká.

TOBY DRIVER - They Are the Shield (09/2018)
- jelikož se nejedná jen o kytarové brnkání s teplým zpěvem jako na Madonnawhore, ale je to více hudba, tak za mě palec nahoru. Dost příjemná nahrávka. (BandCamp)

ARS MAGNA UMBRAE - Lunar Ascension (10/2018)
- opět v pohodě atmo black, jen škoda, že už zde nezpívá Hekte Zaren, jejíž zpěv činil první EPčko něčím výjimečným. (BandCamp)

THE SECRET - Lux Tenebris (EP) (08/2018)
- hardcoristi vydali po šesti letech tři nové skladby a je to čím dál více black metal. V pořádku. (BandCamp)

ULTHA - The Inextricable Wandering (10/2018)
- opět slušnej atmosférickej black, i když taková pecka jako Converging Sins to není.

TEMPLE DESECRATION - Whirlwinds of Fathomless Chaos (07/2018)
- prásáckej death/black a slušné zvěrstvo. (BandCamp)

OKSENNUS - Kolme Toista + Älä luovuta koskaan (Demo) (10/2018)
- avantgardní death z Finska, slušně pošahaná kapela. (BandCamp/ BandCamp)

MALLEPHYR - Womb of Worms (10/2018)
- kluci z Plzně se opět předvedli a nahráli desku, kterou si hned po prvním poslechu chcete pustit znovu. Délka i zvuk ideální, Tomáš sype jak šílenej, dokonce i to minimum lehce vlezlého sólování bylo omezeno a Marek taky nejspíše uznal, že místo dlouhých textů je občas trochu lepší držet hubu. Sám jsem s Womb of Worms velmi spokojený a myslím si, že i kdyby deska vyšla na Islandu, ve Francii nebo v Polsku, kde je místní BM scéna fakt silná, tak nezapadne. Kdyby neměli venku nové album Master's Hammer, tak řeknu, že Anděl za Hard & Heavy je letos jasnej :) (BandCamp)

LooMis

THE ARUSHA ACCORD – Juracan (09/2018)
- zase jedna kapela, která kdysi byla hodně v kurzu. Novinka dává vzpomenout na divokou a neurvalou minulost, pak přijde zvolnění a „dospělejší“ pojetí math coru. 

SHINING – Animal (10/2018)
- zklamání, slabota, popina. Asi jenom jedna skladba, co dělá čest starým Shining. Jsou to ty Norové.

TOURNIQUET - Gazing at Medusa (10/2018)
- Ted Kirkpatrick stále jede svou lajnu, progresivity už zde není ani za mák, většina skladeb už je jen klonem bývalého a slyšeného a nezachraňují to ani četní hosté.

PYREXIA - Unholy Requiem (09/2018)
- další kulometné představení.

THE BROWNING - Geist
- fajn deathcore na dobrou noc.

GAMA BOMB - Speed Between the Lines (10/2018)
- paráda! Prvotřídní, nekompromisní thrash/speed/punk. Tady je krásně slyšet, jak tyhle tři styly mají k sobě blízko. Rychlost je zde zásadně na prvním místě!

MAYAN – Dhyana (09/2018)
- tady mě paradoxně baví víc instrumentální provedení, kde jsou operní vokály v minimu a omezené jen na variace  „u/a/o“. Daleko více tak vynikne neskutečně našlapaný hudební podklad. Občas si u toho vzpomenu na Hollenthon, ale tady je to dalo promyšlenější, ne tak líbivé na první dobrou, ale o to více se to zadrápkuje dalšími poslechy.

brutusáček

MARE -  Ebony Tower (08/2018)
- dodatečně hlas pro tuhle, jak říkají zkušenější rouhači, legendu. Na první dojem jsem čekal něco trochu jiného, ale postupně to roste, chce to hlavně náladu, a pak to vyzní mnohem víc.

INFERNAL COIL - Within a World Forgotten (09/2018)
- tech/grind palba.

onDRajs

KRISIUN - Scourge of the Enthroned (09/2018)
- už to psal před měsícem Loomis a já se připojuji: Zapomeňte na Monstrosity nebo Deicide. Krisiun vládnou! Ten tah na bránu, výborný nasraný vokál, totální palba. Po pomalejším a vlažně přijatém albu Forged in Fury Krisiun opět zařadili za šest a předvádějí to, co umí nejlépe - nekompromisní nasypané vyhlazení.

TERRORIZER - Caustic Attack (10/2018)
- velmi překvapivě nejde o průser jako předchozí dvě fošny, které se marně snažily navázat na World Downfall. Má to švih (skoropadesátník Pete sype jako o život), solidní old school riffy (někdy si ale podobají jako vejce vejci), duchem se to legendárnímu debutu přibližuje nejvíc. Za mě povedené dílko.

FLOEX & TOM HODGE - A Portrait Of John Doe (06/2018)
- Tomáš Dvořák se stále vyvíjí. Svými počiny nebombarduje publikum každý rok, ale trpělivě na nich pracuje. Sedm let od alba Zorya přichází s další deskou. Tentokrát do svého mixu etna a elektroniky zapojil i symfoniky. Koncepční dílo je velmi ambiciózní a velmi bohaté na škálu zvuků, hudebních vlivů a žánrů. Kromě jeho klasického etno breakbeatu slyším i vlivy moderní vážné hudby nebo Amona Tobina. Velmi zdařilý počin, který se u mě objeví v letošním topu.

CYPRESS HILL - Elephants on Acid (09/2018)
- temnota, psychedelie, hergot to jsou noví Cypress Hill? Po komerční srágoře Rise Up jsem nad nimi zlomil nejednu hůl. Jenže Elephants on Acid jako kdyby vypadly z 90. let. Důvod je nasnadě - DJ Muggs se do kapely vrátil a zvrátil pokračující úpadek souboru. Návrat jako stehno!

Gába

COGNITIVE - Matricide (10/2018)

BLUDGEON - Devoted To Lunacy (11/2018)
- vypsychlej BDM. Slyším tam lehounce Embryonic Devourment.

CARTHAGE - Punic Wars! (10/2018)
- přímočařejší Nile.

MESHUM - Promo 2018 (10/2018)
- projekt kytaristy Decimation a Cenotaph. Pouze pro otrlé.

NAILS OF IMPOSITION - Surpassing Carbon Decay (08/2018)
- tech brutal death. 

SEROCS - The Phobos / Deimos Suite (10/2018)
- poměrně sofistikovanej technickej death metal bez jakýchkoliv teplot. Tohle by se mohlo líbit. 

BYONOISEGENERATOR - Neuromechanica (09/2018)
- brutal tech jazz mindfuck. Jednoznačně řadím do topu letošního roku.

Kuba

AUGURY - Illusive Golden Age (03/2018)
- dal jsem desce delší odstup a pořád to tam je. Jenom na povrch lezou další detaily.

Herelson

SHYLMAGOGHNAR - Transience (07/2018)
- Shylmagoghnar jsou pro mě průnikem Be'lakor a Summoning. Novinka obstojně buduje atmosféru a odhaluje povedené melodie v celkové stopáži alba, která však dle mého měla být kratší, aby udržela posluchačovu pozornost a nenutila dělit poslech desky na etapy.

Kezir

WOLFHEART - Constellation of the Black Light (09/2018)
MANES - Slow Motion Death Sequence (08/2018)
SKÁLMÖLD - Sorgir (10/2018)
ANAAL NATHRAKH - A New Kind Of Horror (09/2018)

JSt

HEATHER LEIGH - Throne (10/2018)
- je to povětšinou jemnější než předchozí deska, ale ve výsledku jde o často abstraktnější a náročnější poslech, steel kytara v pojetí Leigh je zkrátka nezaměnitelná. Bude to jedna z nejlepších letošních věcí.

FLETCHER TUCKER - Cold Spring (06/2017)
- extrémně pěkný folk, který připomene Mount Eerie a Six Organs of Admittance.

bizzaro

KOMMANDANT – Blood Eel (09/2018)
- docela fajn blackened death z Illinois, u vokálu Polák.

GLORIOUS NIGHT - Glorious Night (10/2018)
- Don’t Cry for me, Argentina. Black metal melodicky i rytmicky, kytarově nějaký to přemýšlení, až technično, i symfo, vlastně nejednou neblackově až někam k progu. Dobře se poslouchalo...

onDRajs

MAHAVISHNU ORCHESTRA - všechno
- hlavně první tři desky první sestavy. Dlouho jsem si to neposlechl a teď mi zpětně dochází, že McLaughlin a spol. tady vlastně stvořili základy dnešní technické muziky. Metalové subžánry nevyjímaje.

Gába

SEMINAL EMBALMMENT - Seminal Embalmment (2017)

Kuba

BENIGHTED - Necrobreed (2017)
- příprava na listopad. 

CONQUERING DYSTOPIA - Conquering Dystopia (2014)
- když se člověk podívá na jména s CD spojená, tak se ani nemůže divit, že vznikla nahrávka takové kvality.

DEFEATED SANITY - Passages Into Deformity (2013)
- tady jsou slova zcela zbytečná...