SIJJIN - Sumerian Promises

recenze
vaněna
Hodnocení:
7

Nejde o temné zlo, zvukově i skladatelsky se deska drží při zemi, ale nabízí hodně dravý death metal, který jde rychle do uší. Necros Christos mohou v klidu spát.

SijjinSijjin je kapela Malte Gerickeho, kterého známe především jako frontmana jediné křesťanské deathmetalové kapely, kterou má smysl poslouchat, totiž Necros Christos. Jejich Domedon Doxomedon je monolit, se kterým by se měl každý, kdo to s death metalem myslí vážně, popasovat. Už vzhledem k monstrózní délce to ale rozhodně není materiál pro každého.

Sijjin, kde Malte spojil síly s Ekaitzem Garmendiou z Baskicka, údajně starým kamarádem třetího do party - bubeníka Ivána Hernandeze (opět Necros Christos). Sijjin je mnohem poslouchatelnější varianta téhož, co hráli Necros Christos. Pomalý, hodně dravý death metal, který jde rychle do uší. Bohužel, stejně jako NC i Sijjin posluchače vysírá zbytečně rytmizovaným zpěvem. V němčině by to možná fungovalo dobře a připomnělo Rammstein, sumerské texty zní v tomhle typu přednesu dokonce velice dobře, ale v angličtině, ať se na mě nikdo nezlobí, jsou veršované a navíc rytmizované texty buranské. To je jediná, ale bohužel dost výrazná vada na kráse jinak perfektního alba.

Sijjin nadchne přehršlemi riffů jako od Treye Azagtotha. A když říkám jako od, nejde o nějakou kopírku, vykrádačku, nebo homage. Prostě množstvím a kvalitou riffů mi Sijjin nemohli nepřipomenout Morbid Angel, a to je samozřejmě pocta a pochvala největší.

Na Sumerian Promises se znovu potkáme se songem Angel of the Eastern Gate ze stejnojmenného EP, ale nové věci jako Darkness On Saqqara s excelentní částí zpívanou v sumerštině nebo titulní Sumerian Promises jsou ve své jednoduchosti výborné. Nevím, jaký je autorský podíl dua Malte / Ekatiz, ale jisté je, že druhý jmenovaný je metalový kytarista par excellence - pokud tedy nechcete za každou cenu nekonečné vaiovské běhy, při kterých deky vlají, ale máte jako já rádi hutnou riffující kytaru a vypointovaná sóla. Já jsem takhle poctivou kytarovou práci, která se neschovává ani za zvuk, ani za žánrově přednastavené polohy, dlouho neslyšel.

Nejde o nějaké velké temné zlo, zvukově i skladatelsky se deska drží při zemi. Tady jde hlavně o riffy a technickou hru. Jestli si libujete třeba ve starých Kataklysm, divil bych se, kdyby Sijjin byli úplně mimo váš hledáček.

Vložit komentář

mIZZY - 23.12.21 12:43:35
Wtf tyvole? Napsat, že Necros Christos vysírá posluchače vokálem, když ten blackovej rap je na té kapele vlastně to úplně nejlepší, je echt pičovina. Aby se ti za tohle zítra zapíchla rybí kost do krku! Jinak tohle zní teda mnohem více jako přímočařejší thrashařina, ale šanci tomu, hlavně kvůli vokálu, dám.

Zkus tohle