Struktura článku:

1) ALBA MĚSÍCE: žebříček nejposlouchanějších alb s komentáři Marasťáků

2) AKTUÁLNÍ ALBA: seznam nejaktuálnějších alb (od cca dubna 2014), které nedostaly více hlasů a jsou tedy zařazeny individuálně – výpis dle jednotlivých Marasťáků

3) STAROBY: v druhé části seznamu najdete desky, které vyšly dříve – řazení stejné jako u 2)
 
 
HEAVING EARTH - Denouncing The Holy Throne (1/2015)

"Pro mě jasný vítěz února, byť už novinka pražských pekelníků okupovala top v lednu. Za mě vše absolutně v lati, muzika, vokály, zvuk, atmosféra, všechno, tahle deska se hodně povedla, první The Final Crowning a předposlední vál Jesus Died absolutní peklo, top února!" (brutusáček)

"Okamžikem vydání této nahrávky se česká scéna ponořila .... into the Sea of Fire..... A po odeznění posledních tónů jsem zjistil, že I Am Nothing a nezbývalo mi tedy nic jiného než prohlásit, že Jesus Died!" (Kuba)

A bez komentáře ponechal ještě pf.

Pro připomenutí, tohle třeba o albu v lednu psal bizzaro: "Ty krávo, albem měsíce tuzemská deska? No a je proč. Heaving Earth sice hrají nejryzejší death metal, ale zato takovým způsobem, že světové extratřídy z tohoto alba budou opisovat. Skvělý zvuk, nápady až za Boga, uvěřitelnost projevu, neuvěřitelná profesionalita a především nadhled nad celý žánr. Deathmetalová symfonie!" 
 
CALLISTO - Secret Youth (1/2015)

"Asi to bude obecně způsobeno zimním počasím (není k tomu teď důvod, ale chce se mi dodat: který nenávidím) a nějakou zdeformovanou náladou, ale tahle deska má minimálně na pár místech něco do sebe. Na některých místech se nudím, na některých chrochtám blahem a ten poměr je hodně závislej na náladě a činnosti, co u toho člověk dělá." (irdzi)

"Debut Callisto (spolu s EP Ordeal of the Century) je pro mě velmi důležitou deskou, tenkrát ty naléhavě dramatické melodie zabalené do brutálního metalcoru v doomovém tempu byly působivé. Na minulé desce přišla změna, a to nejen na vokálním postu, ale celkově hudební výraz zmírnil, a zároveň nabyl jakési líné monotónnosti. Na aktuální desce kapela pokračuje více méně v této cestě – melancholické kytarové melodie, tvrdá basová hradba, vznášející se nad tím klenutý zpěv, jemné dokreslující efekty. Nedokážu se rozhodnout, zda to kapela dělá dobře či ne. Na první pohled deska působí ubíjejícím dojmem – stejné tempo, rovně drnčící basa, nudné burácení, mdlé melodramatické plochy, vokál, který je sice příjemný, ale má poměrně omezený výrazový rejstřík. Pokud se však člověk zaposlouchá do toho v sluchátkách, jednotlivé linky více vyniknou a dá se najít nemálo zajímavých nápadů. Možná je problém v nepříliš průrazném a čistém zvuku, finální verdikt bude možné vynést až po delší době (kolikrát jsem si nějaké album oblíbil zhruba po roce od prvního otráveného poslechu!). Každopádně tahle kapela se rozhodně nesmí poslouchat jako kulisa (ostatně jako každá jiná), chce to vynaložit vnímavost a určitou duševní práci." (Leif)
 
THE KILL - Kill Them...All (1/2015)

"Pořádná grind mlátička z Austrálie, komu se líbí starší věci, jistě nebude zklamán." (mIZZY)

"V tomto případě bych mohl použít stejná slova, jako u debutu. Uragán, který nenechá na pochybách, kdo že momentálně vládne světovému grindu. S porovnáním například s novinkou Napalm Death odcházejí The Kill jako vítězové. Snad jen vokál bavil na předchozí desce trochu víc." (Kuba)

www.youtube.com/watch?v=Ew79ns2UPSY
 
 
 
 
 
 
SOLEFALD - World Metal: Kosmopolis Sud (2/2015) 

"Není to žádná mega-pecka, ale po ne tolik dobrém EPčku Norrønasongen. Kosmopolis Nord vydali Solefald další zábavnou a záživnou desku. Je zde mnoho fajn vlivů od elektroniky á la dubstep, různé beaty až po ujetej jam s Tanzánci, které, světe div se, dávají smysl. Škoda jen, že kytary jsou zde dost slabé." (mIZZY)

"Solefald zřejmě opět (už asi podesáté) nepřekročí stín Neonism, na čemž tentokrát nesou vinu například agrární macho kytary, ale Bad Bad Beuys je naprosto excelentní song a i některá další místa zní velice svěže." (gorth)

"Strašná sračka. Nedomrdlá, bezpohlavní, rádoby fun, ale trapností a nápady bez jakékoli větší vize překypuje, nejhorší možný Solefald." (bizzaro)
 
 

STEVEN WILSON – Hand. Cannot. Erase. (02/2015)

"Frontman Porcupine Tree nahrál neuvěřitelně svěží desku, na které naleznete vše od popových skladeb, přes ambinetní nálady až po nefalšovaný inteligentní prog-rock, jakým se prezentuje i ve své domovské kapele. Pro fanoušky PT naprostá povinnost! A záhodno připomenout, že Steven se u nás zastaví 05/04 v divadle Hibernia." (LooMis)

"Nový Steven Wilson. Tečka. Nu dobrá… několik vrcholných okamžiků, několik příjemných okamžiků, mnoho hezkých písniček. Jo, Steven umí." (bizzaro)
 
 
 
 
 
 
JAKOB - Sines (2014)

"Další deska Jakob, další hodiny a hodiny poslechů, při kterých mám doslova husinu a svět vlastně vůbec neexistuje. Co víc k tomu říct? Jedna z nejlepších kapel, které na tomto světě vznikly." (gianni)

"Jakob nestárnou. Atmosféra jejich nahrávek je silná, nenaředěná, od začátku do konce rostoucí a co silně oceňuji, ne veselá a někdy pořádně temná, tedy něco, co v post-rocku úplně nebývá zvykem." (bizzaro)
 
 
 
 
 
 
 
 

bizzaro

MOMENTUM – The Freak is Alive (2/2015)
- Progresivní post-metal z Islandu. Žánrové spojení musí zaujmout každého hledače novot a národnost kapely tomu i bez předchozího poslechu nasvědčuje. Co vám budu povídat, za mě překvapení a objev!

EMBRIONAL – The Devil Inside (2/2015)
- Deathmetalové překvapení z Polska! Riffing, promyšlenost, smysl pro skladbu i atmosféru. Druhý objev!

CHAOS DIVINE – Colliding Chaos (3/2015)
- Už třetí album pro mě neznámých Australanů nabízí svěží a moderní prog rock/metal. Občas možná nese stopy Porcupine Tree nebo Karnivool, ale jinak je nahrávka komplexně silná, nápaditá a má skvělý zpěv.

LooMis

MELECHESH - Enki (01/2015)
- po dlouhé době hodně silná deska hledačů mezopotámských bohů a zapomenutých kultů, přesto v zásadě nic objevného.

brutusáček

BLACKLISTED  - When People Grow, People Go (2/2015)
– hřebíky do hlavy, struna omotaná kolem krku a špendlíky zapíchnuté pod nehty. Prosím protřepat, nemíchat a pak zahodit. 
Dvacetiminutová destrukce z Philadelphie dokazuje, že na labelu Deathwish ví, co dělaj.

TORCHE - Restarter (2/2015)
– těžkotonážnější rock-n-roll jsem za poslední dobu neslyšel, pořád to jsou Torche a jejich bigbít, ale ten buldozer co to hrne, je nekompromisní.

MURDER BY DEATH - Big Dark Love (2/2015)
– moji oblíbení „romantici“ a jejich asi nejmainstreemovější (fuj) deska, ale pořád jsou to MbD, pokud existuje něco jako chytrý pop (znova fuj) takhle bych si to představoval.

ENABLERS – The Rightful Pivot (2/2015)
– 24.3. bude hrát Dead Western na sedmičce před Enablers, přijď!

GOV'T MULE -  Sco-Mule  (2/2015)
– blues, rock, soul, jih… dvě hodiny živých hráčských orgií, které nemají sebemenší slabší místo.

MATERIC - меж каменных плит (2/2015)
- Diatro, ale z Ruska a ještě víc mrazivější!

ENFORCER - From Beyond (2/2015)
- džízka, upnutý gatě, vykleštěný vokál, prostě heavík jak se patří!

mIZZY

PRIMITIVE MAN - Home Is Where The Hatred Is (EP) (2/2015)
- po dvou letech starém debutu a několika splitech vypustili Primitive Man na svět třicetiminutové EP plné hnusu a nenávisti. Minimálně na sludge scéně jsou Primitive Man pravděpodobně nejohavnější kapelou a i většina black a deathmetalových kapel má co dělat, aby je překonala. Jsem hodně rád, že PM pokračují i nadále v temnotě, kterou mě šokovali na albu Scorn. Neuvěřitelně zlé pomalé pasáže se střídají s rytmičtějšími, které vás správně rozbijí a pokud si myslíte, že jste ještě neslyšeli pořádně nasraný vokál, Ethan vás přesvědčí o opaku. Tato kapela si může klidně podat ruku s Dragged Into Sunlight, jen doufán a pevně věřím v to, že je 12. dubna naživo překonají.
marastmusic.com/Tiskove-Zpravy/PRIMITIVE-MAN-usa

MISÞYRMING - Söngvar elds og óreiðu (2/2015)
- nový objev z Islandu, více v recenzi.

Kuba

UR DRAUGR - The Wretched Ascetic (01/2015)
- zajímavý mix blackmetalové agresivity, prog deathového cítění s důrazem na atmosféru a opethovských akustických ploch okořeněných jazzovým výstupem.  
www.youtube.com/watch?v=7fPtBZevYkw

gorth

MOUNT EERIE - Sauna (2/2015)
- další příjemná deska od Phila Elverum. Vyklidněné písničky tentokrát stojí především na varhanech.

HELM - The Hollow Organ (1/2014)
- PAN. Skvělý mix až industriálních rytmů s temnými plochami. 

JUMALHÄMÄRÄ - Resitaali (2013)
- kapela hrála dřív velice solidní kanálně experimentální black, načež zničehonic přesedlali na akordeonový drone se silnými folkovými vlivy. Velice svěží, příjemná věc. 

SAMUEL KERRIDGE - Deficit of Wonder (8/2014)
- jelikož poslouchat metal pro "tvrdost" a temnotu už jaksi nezvládám, musím spoléhat na jiné scény. Kontrolovaná zběsilost. Je to velké.

ICE - Bad Blood (1998)
- jeden ze starých projektů J K Broadricka a Kevina Martina, v níž jde, jak jinak, o fúzi industrialu a hip hopu. Mj. to je jediná deska, kde nepoznám po hlase Blixu Bargelda z Neubauten. 

onDRajs

CHAOZZ – Sakum prdum (2001)
- sedmitýdenní výlet po Katalánsku se nesl v duchu lezení, kempování....a poslouchání hiphopu. No, kdo by to byl řekl, že se na dva měsíce zaseknu na jedné desce kapely, kterou má většina z dnešních třicátníků spojenou s dospíváním, infantilními hláškami MC‘s a prvními nesmělými pokusy o sociální kritiku české společnosti, která po letech odříkání zakoušela radosti a strasti konzumního života. Jasně, řeč je o Chaozz. V autě jsme na ně nostalgicky vzpomínali, zkoušeli i projekt 3D, pohrobky Prago Union a další interprety. Až jsme se dostali právě k Sakum prdum, kterou nyní neváhám označit za to NEJ, co český hiphop dokázal za 25 let vyprodukovat. Už mocný otvírák Ale už! (absolutní top!) ukazuje, jak se Chaozz dokázal od pubescentních hrátek hudebně vyvinout až k multižánrovému výtvoru plného muzikantských fines, překvapivých samplů, originálních momentů (viz LSD zmutovaná znělka Večerníčku v Interludě), originálních větných spojení (viz psycho text Gorily ve Vaně) a konečně i optimistického ducha. Neuvěřitelné překvapení a pro mě osobně největší objev od pozdního odhalení kultovního dílka Je to vono od Lesíka Hajdovského a manželů.

gianni

BURWEED - Hide (01/2015)
- mix post-metalu a sludge z Finska, který nezní vůbec hloupě, nicméně této desce jsem dal docela málo prostoru, a tak je jen otázkou času, jak se mi v hlavě usadí. Každopádně po těch pár posleších mám veliké nutkání se k ní vracet, takže zatím je to na dobrý cestě.

piTRs

WALTARI - You Are Waltari (27/02)
- na první ťuknutí to vypadalo na jednoznačně nejslabší položku v dosavadní historii souboru (kočkopsa Yeah! Yeah! Die! Die! /1996/ tak nějak nepočítám). Ale možná nebude tak zle.

Leif

LISA GERRARD - Twilight Kingdom (08/2014)
- u Dead Can Dance mě baví jedině synthipopový Within the Realm of a Dying Sun, kde zpívá většinou Brendan Perry. Tento sólový počin Lisy Gerrard mě však překvapivě doslova uchvátil, ten první pocit byl nepopsatelným. Nejdůležitější dojem je, že je to úplně jiná hudba, je na nějaké základní úrovni odlišná od toho, co většinou poslouchám (což je kupodivu, protože poslouchám docela dost lidové, folkové a náboženské hudby z různých koutů světa, gruzínské, korsické a ruské sborové zpěvy, nebo třeba world music experimentátora Stephana Micuse). Nejdůležitějším prvkem této odlišnosti je nejspíše faktura zvuku, který je hustý, obklopující, temný, fyzický, skoro hmatatelný. Tohle album je dokonalá harmonie, pohroužení do hlubokého klidu.

SUBTERRANEAN MASQUERADE - The Great Bazaar (01/2015)
- zvláštní propletenec nesourodých vlivů. Základem je prog rock, i když nijak dramaticky komplikovaný, okořeněný rozmanitou paletou krásných blízkovýchodních melodií, klavírních, dechových a smyčcových aranžmá. Čas od času se trochu metalově přitvrdí. Právě deathový growl známé osobnosti metalové scény Paula Kuhra je možná vzhledem k optimisticky znějící, výrazně melodické a téměř sentimentální hudbě mírně kontroverzní záležitostí. Osobně jej hodnotím pozitivně, je to sice v rozporu s určitou zažitou šablonou, ale tady ten řev není agresivní, vhodně akcentuje určité momenty, příjemně zpestřuje hudební plátno v kontrastu s čistým zpěvem neméně slovutného v úzkých kruzích Kjetila Nordhuse. Deska odsýpá velmi příjemně a bezstarostně, většinou je rozjímavá, občas dokonce veselá. Člověk si ani nestihne všimnout jak ten čas ve společnosti Subterranean Masquerade uteče.

Gába

O.C. - Word...Life (1994)
- Omar Credle aka most underrated MC ever a jeho debut. Bez debat jedna z nejlepších HH desek vůbec.
www.youtube.com/watch?v=Gf68J5iqK6g

DJ PREMIER - Signature Songs Vol.1, Vol.2, Rare Play Vol. 1, Vol. 2
- Premo for president! Naprosto nekompromisní, ale zároveň trochu smutná připomínka toho, kde hip hop byl. Jeden klenot vedle druhýho.

addSatan

ERIK HONORÉ - Heliographs (2014) 

Radek Bártík

BJORK - Vulnicura (01/2015)
CLAIRE DITERZI - 69 battements par minute (01/2015)
FLORANCE AND THE MACHINE - How Big, How Blue, How Beautiful (03/2015)
SUFJAN STEVENS - Carrie & Lowell (03/2015)
IBEYI - Ibeyi (02/2015)
SUSANE SANDFOR - Susanne Sundfør Sundfor (02/2015)
LUCE - Chaud (02/2015)
KOVACS - Shades of Black (02/2015)
 

bizzaro

MONOPHONA – Ribbons EP (2014)
- Nic nového pod sluncem, ale elektronické trio mě svým EP potěšilo. Sem tam tripec, příjemné downtempo a trochu hypnózy.

LooMis

ADOR DORATH - The Very Essence Of Fire (2014)
- slyšel-li bych tuhle desku ještě minulý rok, jednoznačně bych ji zařadil mezi TOP 5! Ador si vytvořili svůj typický rukopis už na první desce, takže je jistojistě poznáte už od prvních minut i zde, i přesto se však nebojí posunovat dále a zakomponovat do skladeb třeba i více elektroniky.

KRIMH - Krimhera (2014)
- rakouský bubeník Kerim Lechner, který si momentálně své jméno buduje i s velikány SepticFlesh, avšak výrazněji se poprvé zapsal na comebackovce Decapitated Carnival Is Forever (2011). A právě rukopis druze jmenovaných je na této jeho druhé sólovce hodně cítit.

mIZZY

THY DARKENED SHADE – vše
- na Řecko až neobvykle namakaný black metal, hlavně loňská deska Liber Lvcifer I: Khem Sedjet.

DYSANGELIUM - Thanatos Askesis (12/2014)
- jedné se o německé Dysangelium, ne ty české! Na Ascension sice nemají, ale na to, že to jsou Němci, až překvapivě dobrá blackařina.

SONAR - Static Motion (2014)
- ať sem nedávám jenom black metal… V loňském topu několikrát zmíněná deska. Dostal jsem se k ní sice docela pozdě, ale o to více mě položila na prdel.

ORDO ROSARIUS EQUILIBRIO - O N A N I [Practice Makes Perfect] (12/2008)
- hrozně dlouho jsem tuhle desku neslyšel. Kolaboraci se Spiritual Front – Satyriasis mám sice ještě o fous raději, ale i tak to je jedno z mých nejoblíbenějších neofolk/martial industrial alb.

Kuba

SKYHARBOR - Guilding Lights (2014)
- Skyharbor u mě spadají do stejné kategorie jako Tesseract - nejdříve jako že ne a pak člověk desce totálně propadne. Avšak nutno podotknout, že s blížícím se koncem alba kvalita slábne.
www.youtube.com/watch?v=fzpA7EXQjLM

gianni

THEFALLS - Break The Calm (2014)
- Norové v minulém roce vydali svojí prvotinu, na které míchají především prvky mathcoru a sludge metalu, které prokládají výtečnými post-rockovými plochami, které mě osobně na této nahrávce baví asi nejvíce, ale to neznamená, že by zbytek byl nemastný a neslaný. Nahrávka po každém poslechu tak nějak roste a odhaluje svoje kouzla a zarývá se do paměti. Suma sumárum zápory pro mne zatím u této desky neexistují a můžu jí jen a jen doporučit.

irdzi

THE END - Elementary (2007)
- je mi upřímně líto, že to týpci zabalili. Od vydání se mi líbí nečekanost tohoto počinu v rámci jejich diskografie a cením si chuti nestát na místě. Within Dividia je skvělá deska a Elementary to nepopírá, nesnaží se s ní nějak rovnat, navazovat a i díky tomu není Within Dividia jednou z mnoha za sebou jdoucích podobných desek což jí vlastně taky prospívá ne? Páráda. Od vydání nicméně platí že přeskakuji bahno/emo tracky - jmenovitě track 4,8,10 mě tam překáží. Zbytek si vždycky hrozně rád pustím. Výbornej zvuk, zpěvák se nehorázně zlepšil (když jsme u zpěváka, tak naživo mě bavil moc i s Burnt By The Sun), dobrý skladby...Jirka dává velkej lajk a razítko badass nahrávky :)

OTK - Brno (2014)
- musím to zmínit, protože si to občas pustím, ale pořád nevím co si o tom vlastně myslet. Že OTK vydali novinku jsem se dočetl z minulý deky měsíce a jelikož jsem svýho času bez "Ok0lo" odmítal jezdit veřejnou dopravou natěšeně jsem spustil Brno. První pocit byl trošku studená sprcha, zdálo se mi to takový rozházený ... vzpomínám, že podobnej pocit jsem měl z "King Of The Limbs" - samozřejmě vůbec nesrovnávám. Po pár protočeních si to začíná sedat ale pořád se mi zdá "Okolo" co se týče chytlavosti, textů a celkovýho vyznění lepší. Možná je chyba na mým přijímači (ač to poslouchám v Brně) a nebo to prostě chce víc poslechů...čas ukáže:) Těším se až mi venku slunce zakryje mozek...

piTRs

SENTENCED - Frozen (1998)
- severská chmura až bezvýchodnost, ale i nadhled, jistá dávka sebeironie, vtip. Dokonce i jindy neoblíbené covery tady sednou, zvláště tedy House of the Rising Sun je majstrštyk.

Cronic

TEITANBLOOD - Woven Black Arteries (08/2012)
- 2 skladby a skoro 30minut pekla a beštiálneho death metalu. Ťažké riffi, chaotické sóla, neustále výkriky a prekvapivo aj pestrá rytmika robia z tohto EP naozaj silný zážitok. Netreba sa len nechať odradiť počiatočnou neprístupnosťou, lebo keď sa títo pekelní psi dostanú pod kožu, roztrhajú Vás na kusy.

INFERNAL WAR / KRIEGSMASCHINE - Transfigurations (11/2010)
- stret dvoch poľských blackových kapiel, kde každá ide nato trochu inak. Infernal War klasickejší black, trashové gitary, bubenícka paľba a zvuk, ktorý reže. Kriegsmaschine viac temnoty, chaosu, disharmónie a napokon aj zaujímavejších momentov. Kapelu splitko zachytáva v dobe prvotnej inšpirácie DSO štýlom, ktorý sa naplno prejavil na vynikajúcom Enemy Of Man. Znova sa oplatí vyzdvihnúť hlavne vynikajúcu rytmiku a prácu bicmana, ktorý ukazuje, že to proste vie a posúva celú nahrávku na vyšší level.

WHILE SHE SLEEPS - This Is The Six (08/2012)
- fajn hitový metalcore. Miestami sa síce chalani snažia viac páčiť širšej verejnosti než by som si prial, ale nahrávka má ten správny “drajv“ a počúva sa to dobre. Som zvedavý ktorým smerom sa napokon na novej doske vyberú…

MARILYN MANSON - Holy Wood (In The Shadow Of The Valley Of Death) (11/2000)
- Mansonova zlatá éra a veľkolepé vyvrcholenie trilógie antichrist/mechanical/holywood, ako aj veľkých rockových albumov 90tych rokov.

CROWBAR – v rámci koncertnej prípravy všetko :)

Martin Schuster

U2 - Achtung Baby (1991)
BOARDS OF CANADA - Tomorrows Harvest (2013)
THE MARS VOLTA - Octahedron (2009)
HANS ZIMMER - Interstellar (OST) (2014)
GOTYE - Making Mirrors (2011)
SIGUR ROS - Kveikur (2013)
CAMEL - Mirage (1974)
PINEAPPLE THIEF - Magnolia (2014)
HELLOWEEN - The Time Of The Oath (1996)
MASTODON - Once More Round The Sun (2014)

pf

KATHLEEN EDWARDS - Asking for Flowers (2008)
 www.youtube.com/watch?v=Z92NiX-d-tE

BRUTALLY DECEASED - Black Infernal Vortex (2014)

Radek Bártík

SOLEY - Kromantik (2014)
RACHEL SERMANNI - Everything Changes (2014)
FLIP GRATER - Pigalle (2014)
SARAH JAFFE - Don't Disconnect (2014)
IRMA - Faces (2014)
IMANY - Souls Les Jupes Des Filles (2014)
MINA TINDLE - Parades (2014)
JOYCE JONATHAN - Caractere (2014)
COLD SPECKS - Neuroplasticity (2014)
PRISCILLA AHN - This Is Where Are (2014)
EMMA LOUISE - Vs Head Vs Heart (2013)
CHRISTINE AND THE QUEENS - Chaleur Humaine (2014)
KOVACS - My Love (2014)
LIZA ANNE - The Colder Months (2014)
TV ON THE RADIO - Seeds (2014)
MESEE MECANIQUE - From Shores Of Sleep (2014)
MESEE MECANIQUE - Hold This Ghost (2008)
THE TIGER LILLIES - Lulu A Murder Ballad (2014)
THE TIGER LILLIES - A Dream Turns Sour (2014)
MAISSIAT - Tropiques (2013)
HANNE HUKKELBERG - Rykestrasse 68 (2006)
CARMINHO - Canto (2014)
CUCA ROSETA - Raiz (2013)
MISIA - Delikatessen Cafe Concerto (2014)
MARIA ANA BOBON - Fado & Piano (2012)
ALT-J - This Is All Yours (2014)