Název kapely -S-, had v názvu desky (wąż), had na obalu. To věstí cosi levorukého, okvltního, ďábelského, navíc jsou z Polska. Debutovali už v roce 2013 (Untitled LP1), ale já si jich všiml až před dvěma lety, kdy jim I, Voidhanger vydali EP Zabijanie Czasu I.

Základ hudby -S- tvoří baskytara hlavního skladatele a vokalisty Patyra a bicí Grzegorze. Basa krásně drnčí, zároveň má ale až post-punk/gothic reverb, evokující temné, chladné, rozlehlé prostory, chodby. Už jen její zvuk samotný je pro mě značně uhrančivý, ale stejně podmanivé jsou i linky, které hraje. Někdy poměrně jednoduché, lehce hypnotické a groovy, ale pouští se i do složitějších, melodičtějších a rytmicky vynalézavějších. Občas to skutečně připomíná jakési bloudění v labyrintu, kterým se proplétá had na obalu. A taky dává vzpomenout na baskytaru Tobyho Drivera v Kayo Dot (od Coyote dál). I bubeník hraje celkem variabilně, barevně, groovy, hudbu skvěle cítí, převládají pomalejší a střední tempa, ale párkrát i zasype, nebo prožene dvojkopáky.

Patyrovy vokály často působí, jakoby šlo o více osob (což je pravda jen ve čtvrté skladbě Powroty, v níž hostuje Maryj) - různě se překřikují, deklamují, řvou, šeptají, šíleně se smějí nebo až deliricky halekají (občas á la Urfaust). Někdy jsou vrstvené, zní jakoby z různých vzdáleností. Vše v polštině, která tomu dodává svérázný šarm (szukam!). Výraznou složkou dobarvující produkci ústřední dvojice je i basklarinet a kontrabasklarinet hostujících hudebníků - Michała Górczyńskiho a Naná Roviry. Táhlé (drone) tóny, disonantní pazvuky, občas i melodičtější linky, asi zbytečné znovu dodávat, že zvuk těchto nástrojů prostě žeru a jsou pro mě velkým + nahrávky.

Tvorbu -S- není zrovna snadné zaškatulkovat. Sami sebe (nebo label?) označují jako "dark doom occvlt funk infused with the blackest of metals", což i dává celkem smysl. Je to takový temný fusion postupů (a zvuku) z funku, jazzu, rocku (avant/prog/post-?) a i vliv doom a black metalu tu slyšet (a cítit) je. Trocha psychedelie, špetka dark ambientu. Když zůstanu v Polsku, tak nejbližší příbuzní asi byli již zaniklí (fňuk) Merkabah, nějaká spřízněnost by se našla v některých pasážích na posledních dvou nahrávkách Furia (předchozí EP Zabijanie Czasu I mixoval a masteroval Nihil). KD už jsem zmiňoval, asi by se to mohlo/mělo líbit i fanouškům temnějšího RIO/avant-rocku jako Univers Zero. A taky Pulled by Magnets a Vellocet Roll.

Dom, w którym mieszkał Wąż je zatím určitě nejlepším počinem kapely, po kompoziční i zvukové stránce. Nejdříve chytí hlavně třetí Janvs Absconditus, těm delším skladbám je třeba dát více poslechů k zorientování se a docenění jejich kvalit, postupně jsem desku začal vnímat jako celkem vyrovnanou. SSsss…