Datum vydání: 24. květen 2024
Vydali: Transcending Obscurity Records
Žánr: modern death metal, brutal death metal,  technical death metal

Pokud tu někdo poslouchá tuzemský death metal, horko těžko by – minimálně v posledních letech – minul Cutterred Flesh. Karlovarská kapela založená v roce 2001 co do sestavy už rekrutovala zpoza hranic okresu, ale chcete-li něco dělat pořádně a není kde brát, toto je nevyhnutelná cesta. Směr je hned od začátku jejich obrábění jasný, brutal death. A toho se Nařezané maso vlastně drží doposud už přes 20 let, ačkoli ten ‘brutal už není tím, čím se zdá být‘.

Výrazný zlom u Cutterred Flesh nastal roku 2018 na čtvrté desce Code: Violence. Do ní zakladatel a kytarista Vitalij dost slušně vpravil melodie a nové postupy. Nedá se říci, že by CF do té doby stagnovali, ale jejich kroky ke techničtění, zbrutálnění a propracovanosti byly pozvolné a těleso prostě pro realizaci nápadů potřebovalo najít správnou sestavu. A také zvuk. Zásadní změna však nastala až s příchodem zpěváka Jirky Krše (stejně jako Vitalij také Pandemia), jehož hlas zdobí poslední dvě desky. Od nich se dá počítat nová kapelní éra.

Pro obě alba je samozřejmě příznačné to, na čem Cutterred Flesh v minulosti pracovali. Muzika je výrazně techničtější, stále se však drží brutálního vyznění, ale už v podstatě ztrácí ten prapůvodní brutal death vibe a výrazně poohlíží k modernímu pojetí. A to nejen přechodem v ladění kytar, ale i díky srozumitelnému, přesto masivnímu a tlačícímu zvuku z německého studia Kohlekeller. Vyniká jím domyšlenost jejich hudby a to, že Cutterred Flesh už nejsou „placatý“ rigidní brutal death. I přes věrnost žánru jsou do něj totiž schopni vpravit něco osvěžujícího, ať jde o progresivní myšlenky, melodie nebo atmosféru, aniž by si museli pomáhat vyloženě jen obhrouble zařezávajícími riffy.

Předposlední desku Sharing is Caring nám tu psacím strojem prohnal Sicky, kde také zmínil přerod CF z old schoolu do new schoolu. Po poslechu obou alb je však výsledek jasný. Nová deska Love at First Bite není jen vytuněnou verzí svého o tři roky mladšího bratříčka.

Prostor, který Cutterred Flesh poskytli pro atmosféru, ať už jde o emotivnější, tklivější nebo nervnější kytary či syntetiku, desce dává dobré koření. Bicí vypůjčeného Tobiase Schmeissera desku drží v obrátkách i v pomalých pasážích a kytary, které se neštítí blackened podtónu, technického běhu ani podlazeného deathcore tlaku (pozor, žádné breakdowny!) neustále dodávají dynamiku a drží desku v pohybu a při životě. A zpěv Jirky má dobrou barvu i frázování a hodí se do všech poloh, se kterými karlovarští na desce ne individuálně, ale v jednotě, což pro desku hodně hraje, pracují. Skladby navíc fungují jako celek i jednotlivě a průběhem poslechu nedochází k žádnému opotřebení.

Totiž, jestli stavebním kamenem desky z roku 2021 byl řekněme brutal death s technickým a atmosferickým přívlastkem, kde se reflektovalo aktuální dění na deathmetalové scéně, novinka už je v tomto ohledu vyloženě jakostním přívlastkovým pozdním sběrem. Progresivní a ne tak sevřené, ale naopak otevřené smýšlení a snaha posunout celý výraz Cutterred Flesh mnohem dál a prohloubit ho, tu kapele vlastní brutalitu nezastiňuje i přesto, že už tvoří majoritu alba. Jakoby pětice na Sharing našla patent, jak zachovat svůj zvuk a přitom hrát trochu jinak a do více směrů, aniž by si v pootevřených dvěřích skřípla prsty.

Hned na první hryzanec je zřejmé, že Cutterred Flesh zbořili vnitřní bariéru, že stavebním kamenem k vytvoření brutálního znění musí být ten ‘starý znamý‘ zběsilý opancéřovaný death, kde se musí především sypat a drtit posluchače masitými riffy. Ale deska není pomalejší nebo vyměklá. Naopak, i když tentokrát na albu jsou i skladby (zkuste netradičně třeba závěrečnou dvojici), kde se ke slovu starý výraz nedostane (uprostřed alba doslova zmizí), a přitom nemáte pocit, že by Cutterred jakkoli polevili. Na Love at First Bite se prostě na brutal deathu už nestaví, naopak tu je užit jako pojivo všech komponent a koření se jím. A funguje to a baví, přitom CF furt zní brutálně, ačkoli už nehrají brutal death.

Cutterred Flesh na nové desce stále vyvijí tlak a drtí, zároveň jim v té brutalitě nechybí rozmanitost, která z nich aktuálně dělá soudobé těleso, které usilovnou prací našlo svůj směr a vytáhlo hlavu z písku, aby začalo tvořit vlastní pravidla hry. (A příští týden CF desku křtí v Plzni a v Hradišti, vyražte!)