O tom, že Gevurah považuji za jednu z nejlepších současných blackmetalových kapel z Kanady, jsem se už zmínil v recenzi jejich loňského alba Gehinnom. Stejně tak jsem si i nepřímo povzdechl kvůli tomu, že se ještě nikdy neukázali v dostupné vzdálenosti, kam by šlo zajet na jejich koncert. Letos se ale konečně aspoň na kratší evropské turné vydali. Jenže jak už to kolikrát bývá, vylezly z toho čtyři zastávky ve Francii a po jedné v Belgii, Německu, Nizozemsku a Švýcarsku, všechny dost z ruky. A byť mám Gevurah dost rád a byli na mém seznamu kapel, které bych jednoho dne chtěl vidět, hodně vysoko, asi bych za běžné situace jenom kvůli nim na koncert neletěl.

Shodou náhod jsem se ale pohyboval po Lyonu zrovna ve stejný den, kdy zde vystoupili. Hrát zde o den dříve nebo později, byla by účast na jejich koncertu nereálná. Ale zrovna ve čtvrtek 25. května jsem letěl do Ženevy, v pátek se přesunul do Lyonu a další den pokračoval do francouzských kopců na rodinnou veselici. Náhoda? Nemyslím si! A k tomu všemu jsem i zjistil, že je koncert zadarmo/za dobrovolný vstup. To už fakt bylo znamení, osud, říkejte tomu, jak chcete, no zkrátka povinnost se zúčastnit!

Po celodenním chození po Lyonu - hezké město, byl jsem zde už podruhé, a byť jsme zvolili velmi podobnou trasu jako prvně, opět jsem si to tady užil - vyrážíme okolo sedmé hodině pomalu do klubu. Koncert se konal v prostoru jménem Rock n'Eat. Původně jsem si říkal, co to bude za podivnou hospodu/restauraci s pofiderním pódiem, ale hned po příchodu jsem byl mile překvapen. Je to takové kombo strahovské Sedmičky, Hells Bells a lineckého Kapu s hlavním sálem tak pro 200 lidí, ale taky s dostatečně velkým vedlejším prostorem na sezení, prodej merche a slušnou kuchyní/barem. Celou noc zde dělali burgery a pizzy a na čepu měli minimálně osm piv. Vyzkoušel jsem čtyři kusy, a vše to byly dobré ejly a ipy za 5 až 8 € za půllitr, což je na francouzské poměry fakt fajn.

Další velkou výhodou byl fakt po celou dobu dobrý zvuk. Hned první kapela Abyssal Vacuum, na kterou dorazilo asi 80 lidí, zněla dost dobře a byla celkem příjemným překvapením. Jelikož se jednalo o lokální support, moc pozornosti jsem Francouzům během domácích příprav nevěnoval. Podle toho, co jsem v rychlosti proklikal, jsem čekal hlavně nějaký ambientnější black, ale naživo ten ambientní prvek vlastně úplně chyběl. Začátek byl čistý atmo black s nonstop tremoly a několika melodickými vyhrávkami. Postupně ale přibyly i docela výrazné disonance. Překvapilo mě rovněž, že naživo s kapelou hrál i nový kytarista z Vortex of End Onbra/NBR, který jinak docela statickou kapelu oživil značnou dávkou fanatismu.

I přes to, že Abyssal Vacuum občas drhli až přehnaně dlouhé riffy, bavili mě kupodivu fakt celý asi čtyřicetiminutový set. Trochu slabší mi přišel snad jen kytaristův growl, který by seděl spíše do nějakého doomu než blacku, zde by se hodil raději nelidský řev. V průběhu koncertu pomáhalo, že se postupně měnil a každá skladba zněla trochu jinak. Ke konci přišel celkem znatelný Mare worship včetně vokálního pokusu o Azazila. Stoprocentní to asi nebylo, ale na první kapelu, od které jsem nic nečekal, vlastně dost fajn.

Druhá hrála řecká banda Serpent Noir, která jela s Gevurah celé turné. Říkám si, že kombinace Řecka s Kanadou je celkem překvapivá, ale proč ne. Hudebně od sebe bandy nejsou až tak moc daleko. Překvapivě ale od Serpent Noir dostávám naživo rovněž něco jiného, než co jsem očekával po poslechu alb. Byl jsem připraven na okultnější black, třeba něco po vzoru Acherontas, možná se špetkou Hetroertzen. V sestavě kapely jsou koneckonců členové, kteří prošli jmény jako Mortuus, Ofermod, Ondskapt a samozřejmě i řeckými Acrimonious nebo Thy Darkened Shade, tudíž tak nějak předpokládáte, jak by gig mohl vypadat. Řekové nám ale naservírovali total fucking rokenrol.

Zklamání? Ani zdaleka! Možná to bylo přímočařejší, ale šlapalo to celou dobu jako prase. K tomu opět s naprosto skvělým zvukem, hezky výraznou basou a touhou pařit a bušit pěstí do vzduchu od začátku do konce. Tak trochu fúze mezi tou nejnakoplejší hooligan podobou Peste Noire v kombinaci třeba s Khold? Mělo to fakt koule, skvělou energii a přitom to nebyla jen tupá rubačka. Na solidní sypce taky došlo, ale jinak byly jednotlivé skladby celkem chytře složené. K tomu i tři doplňující se vokály, kterým vládl dobře pařící hostující frontman, který live podobu kapely i přes poměrně zbytečnou kuklu na hlavě dost obohatil. Setlist nejspíše seděl s tím, co jde najít na netu, ale pokud si chcete udělat představu o tom, jak Serpent Noir naživo zní, místo poslechu alb doporučuji shlédnout raději jedno z videí z letošního tour (komplet gig z Paříže). Je to fakt někde jinde, ale mně to v Lyonu sedlo fakt výborně.

A byť by se dalo říct, že už po druhé kapele jsem byl s návštěvou koncertu více než spokojený, nejvíce jsem se těšil samozřejmě na Gevurah. Když začínali hrát, před pódiem už bylo o poznání více lidí než na předchozí bandy, ale furt žádný nátřesk, aby se nedalo dostat hezky dopředu, kde byl po celý večer nejlepší a nejintenzivnější zvuk. Ze začátku se sice dostavilo menší zklamání, protože oproti několika velkým trojúhelníkovým svícnům, se kterými hráli třeba nedávno v Tel Avivu, měli na pódiu jen pár svíček před bicími. Kvůli menšímu klubu je ale pochopitelné, že jej nemohou podpálit. Po krátkém rituálním intru a divadlu s vonnými tyčinkami tedy začíná koncert, který místo vizuálu byl primárně o hudbě a totálním námrdu. Kanaďané fakt odehráli perfektní a hodně intenzivní gig.

Díky přímému kontaktu s kapelou v malém sálu, výbornému zvuku a skvělému hudebnímu výkonu zněli Gevurah ještě o dost přísněji než z desky. Hodně tomu pomáhal dobrý bubeník, který řezal do škopků dost poctivě, a ty i díky dostatečné hlasitosti řádně drtily. I obě kytary s basou a vokály byly dobře čitelné a tlačily tak akorát, aby živé provedení skladeb mělo oproti nahrávce opravdu přidanou hodnotu. A hned první tři songy z poslední desky Gehinnom, které tvořily začátek setu, byly fakt top. Hodně násilné a s dobrými riffy, které vás chtě nechtě nutí posedle pařit.

Kotel zde, až na menší pokus o strkanici dvou jedinců, sice žádný nebyl, ale odezvu měli Kanaďané dost slušnou. Nejvíce ze všech lidí tedy pařil již výše zmíněný kytarista z Vortex of End, ale i ostatní lidi sem tam poctivě hrozili. S NBR jsem prohodil pár slov, a prý má Gevurah taky hodně rád. Není se čemu divit, k jejich hudbě mají poměrně dost blízko. Kdybych měl koncert něčemu přiblížit, asi nejblíže by bylo kombo někde mezi Aosoth a právě Vortex of End.

Poté, co čtveřice odehrála několik songů z Gehinnom, došlo i na starší věci z EP Sulphur Soul a první řadovky Hallelujah!, např. Un feu indomptable a Temple Without Form. Závěrečný epos הַלְּלוּיָהּ z debutu sice nezahráli, ale jelikož se jedná o dvacetiminutovou skladbu a Kanaďané hráli necelou hodinu, nelze se tomu až tak divit. Závěr místo toho patřil skladbám Memento, Homo… z poslední řadovky a Black Sun Thaumiel z pět let starého EPčka.

Ty starší věci mi možná přišly nepatrně slabší než nejnovější fláky, za což nejspíše může hlavně fakt, že je mám prostě o něco méně naposlouchané. Až na jeden cca minutový moment, kdy si kytarista musel odběhnout vyměnit kytaru a pauza mezi skladbami musela být vyplněna krátkým vazbením, set Gevurah neměl slabé místo. Jeden skvělý riff střídal druhý, celý koncert byl fanaticky nasypaný, a nebudu moc přehánět, když řeknu, že to byl jeden z nejlepších blackových koncertů, na kterých jsem letos byl.

Setlist Gevurah: Gehinnom, At the Orient of Eden, Blood-Soaked Katabasis, Un feu indomptable, Temple Without Form, Memento, Homo…, Black Sun Thaumiel (opsáno podle záznamu z pařížského koncertu, který byl ale totožný s tím v Lyonu)

Spokojenost s koncertem, kór když byl za dobrovolný příspěvek, je tedy velká. Pořadatel říkal, že potřebuje ideálně, když přijde sto lidí a každej dá 5-10 €, což se mu, pokud Francouzi nejsou moc židáci, snad splnilo. V průběhu večera jsem jinak hodil rovněž řeč s Xavierem z Gevurah a říkal, že na další rok ideálně plánují další evropské turné, a tentokrát by chtěl zavítat i do dalších zemí. Doufejme tedy, že se ukážou konečně i v ČR nebo v blízkém okolí. Návštěva jejich koncertu totiž rozhodně stojí za to!