Polští blackmetalisté Mgła vydali v září předloňského roku své čtvrté řadové album Age of Excuse. Od té doby už v ČR sice hráli dvakrát, ale pouze v Brně, kde moc nových skladeb zatím nezaznělo, a poté na letošní mini-verzi festivalu Brutal Assault. První klubový, a navíc pražský koncert, kde Poláci českým fanouškům svou poslední řadovku pořádně živě představili, proběhl až ve středu 17. listopadu. Jelikož se jednalo o státní svátek a jméno kapely stále roste, není divu, že klub MeetFactory, kde se koncert odehrál, byl slušně nacpaný. Vyprodáno sice nebylo, ale soudě dle naplněnosti klubu, moc k tomu nechybělo.

Koneckonců i já, který Mgłu viděl letos už dvakrát, i napotřetí vyrazil. Jak už tomu ale bývá, nebylo to až tak kvůli hlavní kapele, ale primárně díky vhodně zvolenému supportu v podobě Medico Peste. Nejen tyto Poláky jsem ale chtěl vidět, i první (rovněž polská) kapela večera mě zajímala. Martwa Aura u nás sice už hráli, ale osobně jsem s nimi ještě neměl tu čest, tudíž napravuji resty. Naživo, stejně jako z jejich poslední desky Morbus Animus, to je celkem ryzí black metal bez nějakých moderně znějících prvků. Prim zde hrají riffy, které sice nejsou kdovíjak silné, ale zabavit dovedou. Jistou pestrost přináší jejich hudbě vokál, který se střídá mezi řevem a čistým zpěvem, žel ne kdovíjak kvalitním. Celkově by se dalo říct, že MA hrají dost generický black metal, který sice neurazí, ale ani nenadchne. Až předposlední, celkem epický song, zněl docela dobře. Jak jej ale dohráli, přišla řada ještě na cover Satan My Master od Bathory, což je teda super vypalovačka, ale proč jej místo vlastního materiálu hraje kapela v rámci svého čtyřicetiminutového setu, jsem úplně nepochopil. Takhle jsou dojmy ze setu Martwa Aura poměrně nekonzistentní podobně jako jejich image, na které se evidentně nejsou schopni dohodnout a půlka členů kapely hraje s corpse paintem a půlka bez něj.

ב: The Black Bile, poslední deska Medico Peste, je pro mě jedním z nejlepších alb loňského roku. Ano, není sice ničím objevným, vlastně zde kapela primárně navazuje na francouzské kulty, ale dělá to tak vkusně, že mezi moderními blackmetalovými alby z poslední doby jej považuji za jedno z nejlepších. A právě proto jsem se na tyto Poláky, z nichž část pomáhá nebo pomáhala během živáků Mgły, dost těšil. O tom, že to bude odehrané skvěle, nebylo pochyb, otázkou bylo, jak jim sedne zvuk a jakých skladeb se od nich dočkáme. Hned začátek jejich setu byl ale silný. Titulní věc z jejich EPčka Herzogian Darkness je slušná pecka. Zvuk sice nebyl úplně ideální, aspoň v prostředku sálu trochu zanikala levá kytara, která hrála ty nejzajímavější motivy, takže jsem se raději tlačil doleva vpředu, kde to znělo o něco lépe a šlo zároveň hezky vidět na kukly kapely ve stylu rorschachových skvrn.

Medico Peste hrají samé dost dlouhé songy, což je celkem odvážné. Třeba hned první kus je desetiminutovka, ale i další věci mají kolem osmi minut. Když ale máte zajímavé, dynamicky proměnlivé songy s byť jednoduchými, ale zajímavými rytmickými změnami, vůbec to nevadí. Navíc jednotlivé skladby, které dost táhnou zajímavě doplňující se kytary a fajn rytmika, šly od sebe fakt dobře rozeznat. Třeba čtvrtý kus Hallucinating Warmth and Bliss disponuje až post-punkově hopsavým motivem, který rozhodně nepřeslechnete. A hned další věc, klipovka God Knows Why, zase pracuje tak dobře s kontrasty sypaček a ticha, že na vás musí zapůsobit hned napoprvé. Stejně tak její dobrá basová linka nebo hysterický vokál. Škoda jen, že tohle byl jediný song z novinky, který jsem s jistotou poznal.

Hrálo se i pár starších věcí, které nemám až tak naposlouchané a moc jsem se během nich nechytal. Dle výrazného intra/outra ale tipuji, že poslední song mohl být také z ב: The Black Bile, a set Medico Peste skvěle zakončil. Jako mínus jejich koncertu vidím trochu nevyvážený zvuk, který se však časem dost zlepšil, ale v některých sypačkách se furt docela tříštil. Naštěstí se kapela hodně drží v pomalejších tempech, během kterých vše vyznělo OK. No a druhý mínus budiž někteří retardovaní fans, kteří rozjíždí kotel v nejméně vhodnou chvíli, třeba během nejpomalejší části songu, ale co se dá dělat. I tak jsem fakt rád, že jsem Medico Peste konečně viděl a doufám, že si jich po tomhle turné s Mgłou začne více festivalů a promotérů všímat, protože tahle kapela si to určitě zaslouží a rád je znovu uvidím.

Je ale jasné, že těch lidí, kteří přišli kvůli předkapelám jako já, bylo v sále minimum. A i když Mgła po středečním koncertě pokračuje na dalších devět koncertů v Polsku, dost polských fanoušků dorazilo i do Prahy. A docela mě potěšilo, když jsem v početném davu od některého z nich zaslechl hlášky ze svého oblíbeného youtubového fenoménu Ty chuju bobrze. Samotný koncert jsem až tak neprožíval, protože jsem jednak viděl Mgłu letos už na zmíněném Josefstadtu, ale dokonce i čtyři dny zpátky na islandském Ascension Festivalu, z kterého se zde v budoucnu reporty ode mě taky objeví. I tak jsem se ale těšil, protože pořadatelé slibovali set celé desky Age of Excuse, což by bylo zase něco jiného.

Jak to ale bývá, sliby=chyby, a kapela hrála opět to samé jako v Josefově nebo na Islandu. Pokud tedy někoho zajímá setlist, byl totožný s tímhle. To však nemění nic na tom, že jsem si koncert Poláků opět užil. Oproti Islandu zde měli tradičně hromadu mlhy a méně přeřvanou basu s přechody, takže v určitém pohledu lepší zvuk, ale zase zde trochu méně vynikaly kytary. Na druhou stranu, jak jsme již poznamenal u Medico Peste, bylo zde více debilních lidí. Někteří z nich evidentně přišli akorát, aby si natočili celý koncert. Když jsem se po pár skladbách prodíral kolem jednoho blbečka, co přede mnou furt svítil mobilem, povšiml jsem si, že záznam, který natáčí, měl už 25 minut. Střílet tyhle lidi, fakt. Našlo se ale i pár magorů, který celý koncert mával nad hlavou lidskými lebkami, haha. Ale když odhlédnu od některých nepříjemností, minimálně ze strany kapely to bylo opět super.

Viděno už potřinácté, ale ten jejich do detailu promyšlený pop black prostě funguje a kytarové melodie dělají také hodně. A ve výsledku vlastně lepší, že hráli opět výběr a ne jen nové album od začátku do konce. Fans by se bez songů z Exercises určitě posrali a i já jsem rád, že jsem slyšel jedničku z WHTN a pětku EIF, které jsou prostě pecky, co zafungují pokaždé. A i když bych rád řekl, že jsem přišel jen kvůli Medico Peste, kteří byli lepší, nebyla by to pravda, protože Mgła je přeci jen se svou prezentací fakt mnohem dál. Když si uvědomíte, jakou rychlostí jejich jméno roste, jakým tempem prodávají merch (vinyl za 350 a triko za 300 je btw top cena) a kolik lidí navštěvuje jejich koncerty, máme tady druhé Behemoth (jen s poněkud minimalističtější image), na které bylo před pěti lety na stejném místě jen o pár hlav více.

A závěr v podobě Age of Excuse VI byl opět výborný. Jak ten song až tak nemusím z alba, naživo fakt maká výborně. Až bych řekl, že Mikołaj nové věci skládá tak, ať fungují hlavně na koncertech, kterých každoročně odehraje se svými spoluhráči fakt hromadu, a očividně se mu to fakt daří.