Dantez: Festivalový vstup do nového čtvrtstoletí se nesl v barvách hnědožluté – nová, snad trochu opožděná inovace v podobě sena dusající čerstvé bláto bylo předzvěstí malých, ale efektivních vylepšení. Ještě větším plusem byla pitná voda zdarma, stejně tak potěšil návrat snesitelnějšího čtyřdenního formátu po post-covidové, kompenzační pětadvacítce.

Příjemným comebackem rovněž bylo přemístění Octagon stage do zajetých prostor mezi hradbami, kde se dařil zvuk, převážně i logistické kapelní zasazení. Z druhé strany prostoru návštěvníky nově vítala možnost vydat se na procházku po ochozech areálu. Chodby pak neminuly vkusné, byť dekadentní umělecké instalace. Smrtelná promenáda z hlavy Ravenky inspirované kostnicí nebo fuksovým Spalovačem mrtvol zapadly do zatuchlé tmy bez větších problémů.

Chválu se sluší vyseknout i bohaté soupisce, která se nemusí otrocky ohánět pár výraznými logy. Z dílčích „waves“ si musel vybrat snad každý – snad až na oblibovatele death metalového zla a war metalových hrozeb. Nelze kritizovat ani pestrou nabídku kapel „odjinud“. Honosnot se bila jen s psychickou a fyzickou výdrží: některé z příliš brzkých či pozdních koncertů už mysl prostě nedokázala absorbovat. Problémů s tradičním krytím nebylo tolik, některým projektům by možná slušely jen jiné hrací časy a pódiové zasazení, čímž by se mohly vykompenzovat případné zvukové nedostatky.

vihkav: Na letošní Brutal jsem se původně nechystal, protože většina oznámených interpretů pro mě nebyla zajímavá. Poslední roky musím ohledně kapel citovat Galilea: "A přece se točí." Uznávám ovšem, že se vždycky něco zajímavého, co jsem ještě neviděl, najde a společenská akce, kde můžu vidět všechny přátele pohromadě, je to vydatná.

Letošní ročník měl vzhledem ke zvuku většiny kapel a stíhání hracích časů hodně dobrý základ. Dochvilnost jsem nečekal hlavně na Octagonu, protože tam poprvé denně bylo kapel pět. A ano, Octagon se vrátil, hurá! Hudebně tedy žádný problém a hlavní důvod příjezdu se většinou ukázal naplněný. Pár věcí by se ale změnit dalo. Rekordně vysoké ceny, kdy jste platili za kousek pizzy stovku nebo za gin tonic 250, už jsou řádná exotika, proto jsme v areálu skoro nejedli. S útratou za pivo se ovšem počítat muselo. A když už jsme u něj a mluvíme o klasice, bylo jen pár míst, kde jste si mohli dát Ratar nebo Kozla 11, jinak všude jenom desítka a Plzeň. Tohle platilo především u stagí, což mi moc smysl nedává, zvlášť jelikož byl dřív výběr bohatší, a to u Obscure stage.

Co ještě štvalo nejen mě, byl jednosměrný provoz na Octagonu. Nejenže bylo třeba prostor zbytečně obcházet, abyste se dostali zpátky, ale ještě k tomu tento nápad ničemu nepomohl. Jasně, jsou tam dobré kapely a chodí hodně lidí, ale v momentě, kdy nějaká končí, uvolní se prostor mnohem rychleji oběma směry místo čtvrthodinového čekání, než se dostanete ven. Tohle byl úplně kontraproduktivní úlet. A nakonec neovlivnitelné počasí, které dalo první dva dny vzniknout pořádné dávce bahna. Tolik ho tam nebylo snad ani po supercele. Víkend už byl ale ve znamení veder dosahující třicítek.

Sicky: Na Brutal jsem se vrátil po cca 4 letech a mohu konstatovat, že se zde nic nezměnilo. Hlavní kapely jsou pořád stejné, Meshuggah, Converge, Biohazard, Napalm Death, Obituary, Sodom, Sepultura, Napalm Death, kteří byli headlinery letos, tu byli před pěti, osmi i deseti lety. Dá se to pochopit, ale nějaké nové velké jméno by neškodilo. Letos tu bylo de facto jen jedno takové, a sice Zeal Ardor. Když teda nepočítám Deicide, kteří konečně dorazili. Promo sice hlásalo 50 nových kapel, ale z valné části to byly nepříliš známé (odpolední) předkapely. Na odpověď, že není kde brát, navrhuji jména typu Alice In Chains, Deftones, Korn, Rob Zombie, System Of A Down a samozřejmě Megadeth dosud nebyl. Plus bych se nebál postavit na hlavní stage zajímavé české kapely. Takový Mallephyr nebo Inferno, případně Exorcizphobia by byli určitě větší paráda než hrůzy jako S.D.I. nebo Perturbator.

Co se týče zvuku a prezentace jednotlivých kapel, tak většina z toho, co jsem slyšel, byla v pohodě. Občas to chtělo změnit pozici v tom smyslu, že někomu to hrálo lépe vpředu, u jiné kapely byl zvuk lepší vzadu. Povedli se letos dle mého nadmíru také hácéčka. Některé HC kapely byly fakt nářez a překonávaly leckteré metalové borce nejen nasazením a úderností, ale i po zvukové a hráčské stránce.

Co se týče mimo hudebních programů typu kino, výstavy, post-apo divadlo, dětský koutek, apod., tak ty jsou jistě zajímavé zpestření (pro někoho, kdo nepřijel poslouchat kapely), osobně bych nicméně víc než toto ocenil spíš nového zajímavého headlinera anebo také více čistých záchodů v areálu. Je třeba si uvědomit, že odhadem třetina účastníků BA jsou holky a pro ně lézt do tři dny staré toiky není žádný med. Ano, jsou tu asi na dvou místech placené čisté WC, ale možná by nevadilo tuto službu rozšířit a pro dámy znepoplatnit.

Celkově ovšem BA fajn, organizace šlapala výborně, nikde jsem žádný zásadní průser nezaznamenal. Po letech je všechno odladěné, takže není co řešit. Většina účastníků ví co a jak, takže nic nedrhne. Samozřejmě je možné zanadávat na vysoké ceny všeho, ale na druhou stranu, není nutné to kupovat. Najíst se je možné ve městě nebo u stanu a mastnou (v obou významech) festivalovou krmi vynechat. Naproti tomu, oceňuji studenou a kvalitně natočenou Plzničku, kterou servírovali do skla v Kobce a Bastionu X. Pořídit na festivalu (!) takto kvalitní pivo, to je velké plus.

MXL: Osobně jsem letos dosáhl brutalové plnoletosti svou osmnáctou návštěvou festivalu a korunoval tak seznam zážitků, kterých lze každoročně v Josefově zažít. Postupem let se samozřejmě wow efekt přetavil do standardního očekávání již zažitého a údiv se dostavuje spíše v jiných souvislostech. Navíc dnes vnímám výjezd na BA jako sociální událost, kdy se můžu setkat s přáteli a užít si společně trochu toho metalového kultu v dobré společnosti.

Brutal Assault se svou cenovou politikou nadále jednoznačně orientuje směrem k zahraničním fanouškům. To je nevyvratitelný fakt a na citelném úbytku domácích fans se to nutně projevuje. Ceny souvisejících služeb nebo jídel se postupně vyšplhaly do absurdních čísel. Prostě tzv. velkou pizzu za 599, hot-dog za 160, langoš za 150 korun, to je čistý výsměch racionálně uvažujícím lidem. To samé se dá říct o poskytovaných službách. BA po pěti dnech i nadále - pokud se člověk nepřizpůsobí úspornému režimu - vyjde člověka stejně, co dovolená v all inclusive hotelu na turecké riviéře. Navíc VIP kemp už ani nenabízí sdílené sprchy v ceně, čímž se ohrádka na přeplněném plácku vysmaženém sluncem nebo zaplaveném vodou stává sice hlídaným, ale jinak nesmyslně drahým špásem. Naštěstí se kolem pevnosti stále dá stanovat v hezkých přírodních kulisách podél Metuje v přijatelné vzdálenosti od areálu. Dohoda pořadatele s vedením města vedla ke zrušení řady stánků s výrazně levnější nabídkou - třeba na josefovském náměstí. I tak lze mimo areál nakupovat v normálních českých cenových relacích. Jakkoliv dnes u potravin patří k nejvyšším v Evropě, ale to je zase jiná pohádka. Otravný je nadále i cashless systém, i když chápu, proč je zaveden. Ve výsledku cashless=bez peněz, a to k BA dneška celkem sedí. ;)

Samozřejmě jsou tu i pozitiva a jejich výčtem bych rád tuto úvodní litanii uzavřel. Loni stálé zavedení Obscure stage místo stanu je nadále pecka a zadní podium se stalo mým nejoblíbenějším koncertním prostorem. Octagon se svou stísněnou atmosférou je zpět a nabídl rekordní sumář kvalitních kapel. Bastion se nadále rekonstruuje. Sláma do bahna? Super nápad, který jsem očekával již před deseti lety. Akvizice Basinfire festu stejným pořadatelem přinesla v tomto ohledu inspiraci. Skvělá je stanová sámoška vedle kempu, kde se dá nakupovat základní zboží od rána do večera za plus minus přijatelné ceny. Na poslední chvíli se podařilo zpřístupnit část pevnostních hradeb, kde jsme v minulosti vídali jen ovečky nebo nazgůly. Je tak možné pohlédnout na okolí a dění samotného festivalu z nové perspektivy. Dvě cisterny s vodou zdarma mohly být už také v minulosti, ale lepší až letos, než nikdy. No a to nejdůležitější je samozřejmě hudba. Sice většinu kapel na BA můžeme vidět i přes rok na klubových koncertech Obscure a určitě by větší dramaturgická kreativita stála za zvážení. Na druhou stranu jsem se letos snažil orientovat spíše na pro mě neznámé či dosud neviděné kapely a stejně jsem při pěti scénách kolikrát nevěděl, komu dát přednost. Takže za mě výběr účinkujících cajk.

Středa.