K Whoresnation jsem se dostal více méně náhodou, v rámci jednoho z početných grindových dýchánků ve Vopici, v létě, dva roky zpátky. Byl to jeden z těch ojedinělých koncertů, kam jdete na svou oblíbenou kapelu (která mě ten večer vlastně ani moc nebavila) a nakonec vás mnohem víc sejme úplně jiná, vám třeba i do té doby neznámá. Loni jsem je viděl znova na Půlce a opět paráda. Letos v červenci se k nám chystají znovu.

Jsou z Francie a tam se grindu daří, zvláště v posledních letech. Kromě klasiků Blockheads bych z novějších kapel vypíchnul hlavně Chiens, WarFuck nebo Unsu. Whoresnation mi z těch relativně novějších (hrají od roku 2009) sedí nejvíc a aktuální novinku Scum Will Reign (vyšla letos v březnu) sjíždím celkem pravidelně už nějaký ten pátek. Prvotní dojem, že „tak tohle teda jako určitě jo“ se mi neustále potvrzuje, proto jsem se i nakonec dokopal k recenzi.

Jde o těžkotonážní, zuřivý a hrubozrnný grindcore, ovšem stále s velmi dobře čitelnými kytarovými linkami, a že je co poslouchat! Dojem těžkotonážnosti a brutality dost umocňuje zvuk nahrávky, díky němuž působí snad až death/grindově, ale co se týče hudby samotné, jedná se o (téměř) čistý grindcore a tradiční přesahy do death metalu, hardcore či crustu se tu vyskytnou v míře spíš jen zanedbatelné. Masakrózní je zvláště zvuk bicích – hlavně ten rytmičák – takhle to mám rád. Už od prvních vteřin se sype jako o život, ke zvolnění na rychlost crust/grind tu dochází jen minimálně, sype se na různý způsob (tj. rychle – rychleji - nejrychleji) a za cca 8 minut je vymalováno. Za tu dobu se toho ale semele a zbrousí opravdu hodně, nápady rozhodně nechybí. Jsem z těch, co si myslí, že ideální nosič pro grind/fastcore/power violence/crust apod. je sedmipalec (či prostě EP), zvláště pokud jde o přímočařejší materiál bez větších žánrových přesahů. Všechno důležité se má odehrát během 10-15ti minut - vyhladit a zmizet! I když tady, vzhledem k těm 8 minutám - za takové 2-3 další skladby (tj. další 2-3 minuty) navíc bych se určitě nezlobil. Scum Will Reign vyšlo na jednostranném 12", což je na první pohled trochu zvláštní volba, na druhou stranu – jí netřeba v půlce otáčet a můžete si tenhle průstřel užít v jednom kuse.

Pokud chcete přirovnání - v postupech je znát ovlivnění skandinávskou školou – Nasum/Rotten Sound (oboje spíš starší) a z těch mladších kapel The Arson Project (už prý zase hrajou), zvukově to ale typická Skandinávie není. Kromě toho jsou tu slyšet i kapely zaoceánské - Phobia, Assück (tam zase novější) a v několika chvílích kytarová práce zavání až disharmonickými divno-riffy Discordance Axis, Maruta nebo Noisear. Výsledná směs těchto vlivů zní nakonec i celkem osobitě. Navíc… nechci Whoresnation označit za nějak technickou kapelu, ale myslím si, že to, co hrají, hrají na velmi dobré hráčské úrovni (opět – žádná lopaťárna). Vokalista střídá vyšší a hlubší řev, obě polohy zvládá celkem dobře, ale ten vyšší mu jde přece jen lépe. Možná bych ty vokály při mixu příště trošku víc vytáhnul, ale i tak - v pohodě. No, na osmiminutový materiál jsem z toho zase udělal pěknou slohovku, takže dost.

PS: Jak už jsem zmiňoval v prvním odstavci, Whoresnation u nás budou k vidění v červenci a to hned 4x – na Play Fast Or Don´t festivalu v Hradci Králové, 15. 7. v pražské Modré Vopici, den poté v Brně (tam nevím kde) a na Obscene Extreme v Trutnově.

Pročistit ouška můžete tu: http://whoresnation.bandcamp.com/