No vida. Black Math Horseman se do Česka napodruhé dostali. Tentokrát ovšem nemuseli bojovat se sopkou a nepříznivým počasím pro létání, ale se svou předkapelou, které horko těžko dokazovali, kdo by měl v Brně na Melodce komu předskakovat.

Na pódiu se zjeví dva chlápci s dredy a jeden s bujnou kšticí, Five Seconds To Leave okolo deváté začínají zhruba pro (jenom) šedesát hlav, a to ve složení basa – kytara - bicí. Hudebně se pohybují ve trojúhelníku Isis – madebythefire – Jakob (kteří, ač hrají post-rock, nedávno předskakovali jak Tool, tak Ulcerate, ufff). Vybrnkávačky, spousta kytarových efektů a ploch a do toho občasné tvrdší spodky, ze třech výše zmíněných kapel si tedy berou to nejlepší. Jak ovšem úžasně pracují s atmosférou a melodiemi, to člověku opravdu až uši plesaly. Většinou jim nestačí pouze jedna linka, tudíž často vidíme sklánění muzikantů k pedálům apod., ale nic rušivého. Melancholie desky je naživo mnohem větší, protože zvuk je perfektní a já si několikrát během koncertu říkám, jak jednotlivé nástroje, bicí především, dobře zní. Zvuk čistý, mohutný, důrazný a průrazný – značka ideál. Další věcí, která mě nadchla, bylo v jedné písni užití smyčce na baskytaru, výsledkem čehož byl krásně sytý zvuk. Celý, zhruba 40 minut dlouhý koncert, měl gradující tendenci – předposlední Here Comes the Flood se známým samplem Llorando z EP Barcelona or Die. Depresivní, hypnotickou atmosféru ještě vystupňovala závěrečná píseň Beluga se sepulturovským / tribálním bicím motivem. Klobouk dolů, úžasný výkon. V současnosti navíc vychází 5STL nová deska, takže tuto poměrně čile koncertující kapelu je třeba vidět – to také kvůli projekci, která celý set provázela. Ideálně se dá popsat slovem „vkusná“ a v porovnání s Overmars týden předtím ta jejich vítězí na celé čáře. Skupina svou novou (výbornou) desku prodali skvěle, a že víc než zaujali i striktně metalové posluchače, je toho jasným důkazem.

Black Math Horseman nastoupili poměrně nenápadně a přivezli materiál dva roky starého debutu Wyllt (dle Myrddina Wyllta). Že Serra Timmins točila videoklipy pro Isis a Intronaut je známá věc. Že její hlas je podmanivě hypnotický také, ale že je charismatická až běda, je poznat jen a jen při živém vystoupení. Oči, vlas a hlas patřící femme fatale. Její hlas a lehce psychotické, hypnotické kytarové linky jsou tím, co Black Math Horseman odlišuje od ostatních podobně laděných kapel. Bohužel mi občas přišlo, že si svým nástrojem není příliš jistá a zaregistroval jsem minimálně dvě přehmátnutí, ale nic výrazného - to se stane i v lepších kapelách. Pro fanoušky Dextera Morgana je třeba zmínit, že kytarista mu jako z oka vypadl, pro fanoušky anorexiedoporučuji vidět druhého kytaristu. Stejně jako 5STL s projekcí v zádech, která ukazovala především jeden hlavní motiv, a to stoupání: po stromech, stožárech, stále výš a ke světlu. Jestli tam nějaké je, Black Math Horseman odpověď nedávají. Poměrně dlouho mi však trvalo, než jsem se naladil na jejich notu, což se mi povedlo až okolo čtvrté skladby, po níž ovšem odcházejí z pódia. Ale nechávají se vytleskat a hrají ještě další tři kusy. Celkově bylo vystoupení metalovější a více groovy než z desky, za což vděčí mj. opět výbornému zvuku. Na tvrdých riffech se většinou nese zvláštní motiv druhé kytary, aby jako siréna přivolávala pocestné, Serra nad tím se klenoucí a v podstatě zklidňující. Po přehrání celého Wyllt a zakončení v podobě Deer Slayer se loučí prohlášením, že publikum v Brně je tím nejlepším, jaké zatím měli :) Jejich skromný a sympatický projev vhodně doplňoval celé vystoupení.

Laťku nastavenou 5 Seconds To Leave sice neshodili, ale výrazný rozdíl mezi kapelami nebyl, což nijak nesnižuje výkon BMH, protože naživo byli lepší než na desce. Prostě mi tentokrát zasmušilost dala více než hypnotičnost. V konečném součtu ovšem obě kapely na výbornou; ideální délka vystoupení, navíc s dobrým zvukem.