Články

přeposlat článek tisknout
SVARTIDAUDI, BÖLZER, EGGS OF GOMORRH, MALOKARPATAN

SVARTIDAUDI, BÖLZER, EGGS OF GOMORRH, MALOKARPATAN

  • kdy: 27.9.2017
  • kde: Praha, Nová Chmelnice

Eggs of Gomorrh mě na prvním setkání rozsekali. Zbytek vystupujících jsem viděl i v lepší formě. Své kvality však opět potvrdili.

MalokarpatanOd roku 2013, kdy jsem jel na Svartidauði poprvé, se s Islanďany pravidelně vídám v průměru dvakrát ročně. Letos jsem je ovšem až do konce září ještě neviděl ani u nás, ani v zahraničí. Když tedy opět zavítali do Prahy, bylo jasné, že má neúčast nepřichází v úvahu. Kromě Černé smrti z Islandu však lákali k návštěvě i švýcarští Bölzer a Eggs of Gomorrh. Na turné s touto trojicí vystupují také Archgoat, kteří se ale rozhodli první tři zastávky Continental Crucifixion vynechat. Místo nich se však Ondrovi, který středeční akci pořádal, podařilo domluvit Malokarpatan, kteří si tímto odbyli svou pražskou premiéru.

Tato slovenská kapela se poslední dobou stává v zahraničí pomalu slavnější než ve své domovině a u nás. Jejich debut Stridžie dni sbírá samé pozitivní ohlasy a druhé album letos vydávají na elitním labelu The Ajna Offensive. A co se koncertů týče, pozvánek na zahraniční festivaly mají také dost. Oproti jejich loňskému vystoupení na Chaos Descends festivalu, kde jsem je viděl prvně, byli tentokrát na pódiu bez své typické image. Místo barevných košilek měli na sobě obyč metalová trika, ale na flašu vína nezabudli. Svůj set začali osvědčenými peckami z první desky, na kterých je zábavně smíchaný oldschool blackec s heavy prvky a folkovými melodiemi. Zároveň mají také dobrou energii a jsou slušně nakopnuté. I díky příjemně řezavému zvuku měli Malokarpatan naživo slušné koule. Chyběly pouze samply mezi jednotlivými skladbami a kvůli vyšší hlasitosti moc nešlo rozumět textům frontmana. V průběhu došlo i na pár nových skladeb, které naživo příliš nezaujaly. Byly o něco pomalejší než zbytek a více v nich dominoval heavy metal na úkor blacku. Než však posluchač začal pochybovat o kvalitě kapely, zachránili to Malokarpatan dalším starším hitem.

Eggs of GomorrhŽe budou Slováci fajn, šlo ovšem čekat. Taky na ně přišlo docela dost lidí a sál byl relativně plný hned od první kapely. Nečekal jsem ale, že to Eggs of Gomorrh totálně rozsekají. Jejich album Rot Prophet jsem před koncertem párkrát poslechl a připravoval jsem se na pěkný výprask, ale tohle byl masakr. Hned od prvního songu rozjeli Švýcaři black/death sypanici podobnou intenzitě Antaeus, Panzer Division Marduk nebo Lvcifyre a sázeli do nás jednu pecku za druhou. Bicmen se za bubny téměř nezastavil, a když už šlo čekat, že konečně zpomalí, přidali EoG ještě víc. Jejich hudba samozřejmě ani zdaleka nebyla plná složitých aranží, jednalo se primárně o agresivní nářez, i tak šlo o poněkud inteligentnější věc než většina war metalů. Hlavní vokalista si mohl hlas vyřvat a často ho doplňoval i kytarista. Ruku v ruce s vhodným zvukem šlo o slušnou násilnost. Škoda jen, že v sále stáli všichni jako přikovaní. Eggs of Gomorrh by si rozhodně pořádný kotel zasloužili. Nechápu, kde byli všichni lidi, co si libují v podobně násilných koncertech. Překvapení jak cyp a za mě nejspíše i nejlepší kapela večera.

BölzerDalší Švýcaři to po této smršti měli poměrně těžké, ale vzhledem k tomu, že je jejich hudba propracovanější, melodičtější a méně extrémní, byli právě Bölzer pro většinu lidí středečním vrcholem. To šlo koneckonců poznat i na davu, který jejich koncert pozoroval, jelikož na ně bylo v sálu téměř dvakrát více lidí než na ostatní kapely. Svůj set logicky primárně postavili na loni vydaném debutu, který celosvětově sklízí nadšené reakce. Osobně jsem albu Hero až tolik na chuť nepřišel a kupříkladu čisté zpěvy mě iritovaly i naživo. Když však odhlédnu od tohoto faktu, tak sílu, kterou do nás v dvojčlenné sestavě pálí songy, nelze nepochválit. Zvuk jim rovněž hrál celkem do karet a objektivně nelze co vytýkat. Kvůli mé oblibě prvních dvou nahrávek se ovšem dojmu, že jsem už byl na lepších koncertech Bölzer, ubránit nemohu. Kvůli absenci Archgoat, kteří měli být headlinerem celého turné, se jak BLZR tak Svartidauði rozhodli své sety protáhnout na hodinu. Tak dlouhý hrací čas se však k úderné hudbě Švýcarů nehodí, a postupně začala nudit. Naštěstí, jako poslední songy vybrali staré hity jako Soul Eclipse, mou nejoblíbenější C.M.E. a samozřejmě také Entranced by the Wolfshook. Těmito peckami přiměli i mě naběhnout se zaťatou pěstí dopředu a připomenuli své kvality, které předvedli například na výborném loňském koncertu.

SvartidauðiA co Svartidauði? Na jejich koncertu jsem byl tentokrát asi už podeváté a z toho potřetí v Nové Chmelnici. Jelikož jsem je několikrát viděl i v zahraničí na zajímavých místech s perfektními zvukovými podmínkami a vím, že zrovna v Praze jim to nevychází nejlépe, příliš moc jsem se netěšil. Na druhou stranu rovněž vím, že dovedou mile překvapit a všechny jejich koncerty jsou velmi precizně odehrané. Zvědavý, jak to tentokrát dopadne, jsem tedy byl. Islanďané navíc na turné prodávají svůj nový sedmipalec a zrovna nahrávají novou desku. Šlo tedy čekat, že zazní několik nových songů. Když začali, nešlo si nepovšimnout úbytku lidí. V sálu byla oproti Bölzer tak polovina. Co se zvuku týče, ten byl výrazně lepší než během jejich poslední pražské zastávky na témže místě. Všechny nástroje byly víceméně čitelné, jen kytary by potřebovaly být vyrovnanější. S nástupem koncertní klasiky Venus Illegitima se tedy nemohlo stát, že by fanoušek Svartidauði tento song nepoznal. Člověk neznalý tvorby Islanďanů však mohl trochu tápat, což se trochu stalo i mně během nových skladeb. Zazněly tři nebo čtyři z nahrávek dosud neslyšené kusy a bylo poznat, že se na jejich tvorbě čím dál více podílí bubeník Magnús. I v klidných místech, kdy utichnou kytary, bicí stále něco hrají a pomáhají skladbám plynout. Byť nemohu říct, že by mě novinky tentokrát sejmuly, myslím, že nás opět čeká dobré album. Co by to však bylo za koncert Svartidauði, kdyby nezazněla dvojice The Perpetual Nothing a Flesh Cathedral, kterou Islanďané svůj set uzavřeli. Mimochodem, pozorný fanoušek si jistě všiml výměny jednoho kytaristy. Místo Nökkviho, který se dnes soustředí na jeho novou kapelu Zhrine, hraje s Dauði Gústaf z Misþyrming a Naðra. Tato kosmetická změna ovšem výkon kapely nijak nepoznamenala.

Jo, tohle byl po delší době opět pořádný večer plný black metalu a Ondrovi za něj patří velký dík! Sice jsem, až na EoG, v minulosti již měl tu šanci vidět lepší sety od všech vystupujících, to ale neovlivnilo celkový pozitivní dojem ze středečního koncertu. A všem, kteří tentokrát nedorazili, doporučuji navštívit příští koncert Eggs of Gomorrh. Tito Švýcaři to umí dobře rozsekat!

Jiné názory

Přihlašte se pro přidávání vlastních komentářů.

Proč bylo méně lidí na Svartidauði? Protože ideální konec koncertů je tak do půl 12 kvůli dopravě. Jinak skvělá akce, hlavně Bölzer.

aktuálně

diskuze