mIZZY: V pátek 27. ledna nadešla chvíle, kdy jsem konečně vyrazil na svůj první letošní koncert v Praze. Jasně, jeden jsem tu už pořádal a taky jsem na nějaké vyrazil do jiných měst, ale ty jakože nepočítám, aby úvod tohoto reportu mohl vypadat aspoň trochu zajímavě. Není se totiž moc o čem rozkecávat, hlavní a jediný důvod, proč jsem zvedl prdel a vyrazil do Futura, byl návrat Schammasch do České republiky. Od roku 2018, kdy zde hráli dokonce dvakrát, se zde myslím neukázali, a jelikož vzpomínky na jejich předchozí koncerty mám velmi dobré, řekl jsem si, že je na čase si tyto Švýcary naživo zopakovat. Co na tom, že mě ostatní kapely tohoto turné vůbec nezajímaly.

vihkav: Já sice v Praze na gigu letos už byl, ale byl to core a moje žánrová preference je spíš tady. Nejsou to úplně moje top kapely, ale proč ne. Mně zase přišlo celkem zajímavé se podívat na Grozu, jelikož jsem je odsud jediné zatím neviděl. Nezopáknout si Schammasch by byla škoda a Harakiri? Neurazí. Snad.

mIZZY: Bylo by ale samozřejmě škoda se na všechno ostatní vysrat a zhlédnout za celý večer jen jednu kapelu. Šanci jsem dal i ostatním. Koncert až překvapivě brzo otevírali Němci Groza. Kde to jsme, že i na pátečních koncertech se hraje už od půl sedmé? Člověk tak tak vypadne z rachoty, stihne odvolit, pokape si kalhoty kari kebabem v tramvaji a vteřinu poté, co vejde do klubu, už z pódia valí nějaký ten metal. Jak už bylo v minulosti i na Marastu zmíněno, je těžké se nějak rozepsat o Groze a nezmínit Mgłu.

Někdo může říct, že jde o kopírák, někdo to třeba jen označí za inspiraci. Hele, osobně jsem neslyšel ani jedno album od Němců, ale po živáku říkám, že obšlehávají snažení Poláků téměř jedna ku jedné. Vůbec nechci tvrdit, že by to nedělali dobře. Vlastně ze všech možných Mgła kopírek, které jsem viděl, jsou spolu s Panzerfaust (kteří jsou stále furt o dost někde jinde) dost možná nejlepší. Jenže když srovnáš image, hudbu a vlastně i vokál, tady mi nikdo nenamluví, že nejde o rip-off.

Ano, díky dvěma zpěvům, z nichž je jeden výrazně hrubší, to místy působilo o dost hutněji než originál. Instrumentálně to bylo naopak mnohdy i o dost sladší. I tak to ale celou dobu šlapalo, borci fakt umí hrát, bubeník byl rovněž dost snaživý, jako normálně bych řekl, že fajn. Oproti Mgłe, která má naprosto minimalistické nihil shows, se tady sice hecuje dav a je otázkou, jestli jsou tyhle superstar móresy vhodné nebo na škodu. Lidem se to ale líbilo, tak proč ne.

V zadní části měla Groza i docela dobrý zvuk, takže v mnoha ohledech v pořádku. Ale přišel jsem zkrátka kvůli něčemu jinému, a i když jsem schopný ocenit hráčské kvality, ve výsledku to šlo jedním uchem dovnitř, druhým ven, a žádný originální zážitek se nekonal. Na závěr tedy musím položit otázku, jestli má smysl v dnešní době nějak více podporovat byť na úrovni zahrané, ale svým způsobem pouze revivalové kapely?

vihkav: Výjimečně jsem kvůli plánům byl rád, že to není koncert do půlnoci, a tak to akorát stíhám. Groza je Mgła worship jak sviňa, ale vůbec se tím netají, vždycky to říkali v rozhovorech a za to jakoby plusové bodíky no, protože dělat tak očividný ripoff a ignorovat ten hate, co s tím přichází, by byla dost pičovina. Být známý tímhle bych ale úplně nechtěl.

Ono to začlo tak, že frontman z celého konceptu polské kapely, která byla ve své době kult, uchcával natolik, že si v pokojíčku psal podobné riffy a nakonec z toho byl full band. V poslední tvorbě si ale nemůžu pomoct, už to teď jako Mgła nezní tolik, takže trochu originality tam je, ani materiál hraný zde nebyla hudebně tak příšerná vykrádačka, přestože to z toho celým konceptem smellí na sto honů. Prostě si to dělají po svém a myslím, že to se jim fakt daří.

Jako zajímavých riffů tam byla spousta a s kedlubnou mi to hýbalo, takže věru: Proč vole ne. Hrobní vocs druhého kytaristy, které v originálu nejsou, se hodily bezva. Parádní zvuk dělá neskutečně hodně a tady fakt byl, no a vlastně nejvíc hudebně zodpovědné na tom bylo, že při tom nasávali z flaše poctivý doping. Vlastně jsem dostal to nejlepší, co jsem od nich mohl čekat. Groza grozila solidně. Z recese jsem uvažoval o koupi trička, ale nakonec jsem se na to vysral.

mIZZY: To u švýcarských Schammasch na první poslech poznáte, že jsou skladatelsky poněkud jinde. Jasně, můžeme se tu bavit o tom, že vlastně taky vychází z hromady kapel a jejich postupy a mnohdy i odlišné žánry akorát kombinují dohromady, ale ve výsledku zní docela dost originálně. Vlastně mě nenapadá moc kapel, jejichž hudbu bych mohl označit za opravdu moderní black metal, který má po téměř celou kariéru dost vysokou kvalitu, zachovává si pro žánr specifickou atmosféru, dobře jej rozpoznáte od jiných kapel a zároveň je dobře zahraný.

A to píšu jako člověk, co zrovna není jejich nekritickým fanouškem, i já najdu na Schammasch dost věcí, které úplně nemusím. Jenže vždycky, když jsem je viděl naživo, a zrovna jim vyšel okay zvuk, tak mě jejich koncerty opravdu bavily. Ať už ten první před Urfaust ve Vídni, tak hlavně když hráli ve Futuru před Batushkou a mimo jiné zde odehráli celé EPčko The Maldoror Chants: Hermaphrodite. Následující koncert před Naglfar jakože nezmiňuji, protože Chmelnice a zvuk jako z prdele. Od té doby vydali nové album Hearts of No Light a trvalo téměř pět let, než se do Prahy vrátili, a to rovnou zpátky do Futura, kde jsem viděl jejich doposud nejlepší koncert. Tehdy měli fakt super zvuk i set, tak jsem byl zvědavý, jak to klapne tentokrát.

A jo, hned od začátku to opět znělo parádně. Na to, že mají borci tři kytary, tři zpěvy, k tomu samozřejmě basu a bicí, tak se v jejich zvuku dalo hodně dobře orientovat. Jo, občas některé pasáže kolísaly, třeba když začalo zpívat více členů kapely, ale rozhodně páteční podmínky byly pro vychutnání hudby Švýcarů uspokojivé. Hrát samozřejmě taky umí dobře, takže teď už jen otázka, co vlastně hráli?

Pochopitelně se primárně čerpalo z poslední řadovky, například hned ze začátku zazněla klipovka Ego Sum Omega, která je moc fajn. Největší úsměv na tváři mi ale přivodil hned druhý vál, a to nejstarší věc večera - Golden Light. Osobně tenhle song považuji za jeden z vrcholů kapely, a i naživo maká neskutečně. Jelikož to vypadá, že jej poslední dobou už moc nehrají, je vlastně super, že opět má své místo v jejich setlistech. Zbytek už byl ale opět ve znamení novějšího materiálu. Z Hearts of No Light mě potěšila asi nejvíce vypalovačka Rays like Razors, ale i post-punkově znějící a čistě zpívaná skladba A Paradigm of Beauty vyzněla moc dobře.

Někdy v půlce setu, kdy zrovna Schammasch hráli tyto songy, mi zároveň dochází, jak dobře jsou v danou chvíli nazvučené bicí. Bubeník si postupně dost pestře hrál s přechody, a byť jsem přes veškerou mlhu na něj moc neviděl, rozhodně si nemohu stěžovat na to, že bych ho neslyšel. K tomu bicí přidávaly hudbě Švýcarů až lehce industriální feeling, kdy hlavně v pochodovacích pasážích bez zbytečného přehulení dost hezky duněly.

Co je trochu škoda, že část s věcmi z Triangle zrovna nebyla až tak vyrovnaná. Popravdě, první song jsem stoprocentně nepoznal, ale vedle stojící kolega říkal, že by se mohlo jednat o The World Destroyed by Water. Následující Metanoia už ale nepoznat nejde, akorát zrovna během ní zvuk haproval nejspíše nejvíc a frontmanův zpěv nešel až tak slyšet. Místo něj šel ven hlavně baskytaristův hlas, který přepálil téměř vše ostatní. Naštěstí to byl neduh pouze jednoho songu.

Jak se ale říká, to nejlepší musí přijít na závěr, což byly poslední dva kusy z The Maldoror Chants. Chimerical Hope s Do Not Open Your Eyes fungují na konci setu parádně, a je dobře, že i materiál z EPčka dodnes dostává prostor. Jasně, mohl bych si zapičovat, že by jej opět mohli zahrát celé, nebo aspoň přidat May His Illusion Last Until Dawn's Awakening s geniální pasáží “Sleep forever”, ale i tak jsem rád. Na to, že Schammasch nebyli v pozici headlinera, dostali důstojný hodinový set a opět potvrdili, že jsou naživo fakt super. A byť dojmy z 5 let starého koncertu na stejném místě překonány asi nebyly, i tak jsem moc rád, že jsem na ně opět vyrazil.

vihkav: Schammasch jsou samozřejmě úplně jinde než nějaká Groza a obecně na úrovni muzika. Taky mě od nich nebaví celá diskografie, ale není na škodu se mrknout. Když jsem je viděl před Batushkou, ještě jsem moc nevěděl, která bije. Pamatuju si ale určitě, že zvuk byl mnohem hutnější a víc nahlas. Jo, satanužel, tady to bylo často v takovém polohlase, přestože všem třem kytarám většinou rozumět šlo, což je teda asi lepší, než hlasitý bordel. Metanoia žel vskutku nevyzněla jako minule, bylo to slabší, ale pičoval bych, kdyby ji nezahráli. A ty vole, ten post-punkovej song byl fakt největší kvlt a hlavně jak si to udrželo tu atmo jejich standardních věcí... Mazec.

Na show působily fakt parádně stojany na červené lampy z 3D Davidovy hvězdy, obvyklé zlaté oblečky a černouhelné ksichty. Pódiovku by kapely podobného ražení rozhodně neměly podceňovat, je potom dvakrát lepší, pokud nehraje blbost. Takže spokojenost, nebýt trošku zvuku a toho, že v jakémkoliv tišším interludiu o sobě zas dávala znát hromada kecálistů, jakože snad půlka sálu, fakt byste aspoň při tom vystoupení mohli držet piču. Bylo z toho znát, že banda do soupisky asi "nepatří" a že na ni lidi úplně nepřišli. Přes pár takových nešvarů objektivně nejlepší kapela večera, to ani nemusím říkat.

mIZZY: Po Švýcarech jsem se mohl zvednout, koupit vinyl a jít spokojeně domů. Večer ale ještě neskončil. Přišel ještě čas na opravdového headlinera tour, a to Harakiri for the Sky. Nečekal jsem, že mě Rakušáci nějak sejmou, ale aspoň v nějaký obstojný post-black jsem doufal. Nebo aspoň blackgaze, či co to vlastně vůbec hrají. Třeba na Josefstadtu jsem z jejich setu odcházel s hodně post-rockovými dojmy, tak jsem očekával něco podobného, ale aspoň s blackovým nádechem, když už jedou turné s blackmetalovýma kapelama, žejo.

Jenže tvle, tohle bylo fakt, ale opravdu fakt strašný. Nejhorší na všem byl především zvuk, přes který nešlo slyšet vůbec nic, případně vám drtil hlavu. Bicí byly úplně přehnaně nahlas, kytary špatně čitelné, vokál teda slyšet byl, ale místy jsem si říkal, že by bylo lépe, kdybych ho neslyšel. S tímhle zvukem bych odešel dost možná i z nějaké kapely, co mám fakt rád, ale tohle se nedalo. Vlastně jediné, co bylo na koncertu Harakiri okay, byl jejich vizuál. Ten měli celkem hezký, složený ze čtyř minimalistických hořících run, které tedy kromě toho, že připomínaly písmena HFTS, nedávaly žádný smysl, ale budiž.

Hudba a póza kapely šly však natolik mimo mě, že jsem zde jako blackmetalový fanoušek neměl co dělat. Místo black metalu, a klidně i kolovrátkového post-blacku nebo nějaké hipster bm odnože teď nastoupil regulérní mix screama s jakýmsi hopsajícím HC (post-)punkem, akorát s dvojkopákama. K tomu zvuk jako z prdele, zpěvák celou dobu akorát do davu ukazoval fakáče, vokál měl jako ze špatného ema a kytary byly sladké jako prdel. Navíc čím více na hovno kapela, tím více nahlas zvuk. Nechápu, co na tomhle tour s dvěma blackovýma kapelama Harakiri dělají, natož jako headliner.

Na druhou stranu musím říct, že takhle narvané Futurum jsem už dlouho neviděl, a pokud bude mít podobnou návštěvnost i zbytek turné, asi byl dobrý tah dát vše takhle dohromady. Těch známých a hlavně cizích tváří, včetně návštěvníků ze zahraničí, zde bylo fakt požehnaně. Jen když jsem se poté, co dohráli Schammasch, rozhlédl po davu, na kapelu a chování všech lidí kolem, říkám si, že sem úplně nepatřím.

vihkav: Ze začátku jsem se taky zhrozil a místo poslechu Harakiri jsem je chtěl spíš spáchat, ale když Mizzy mizzí v řiť a já jdu víc dopředu, zvuk byl lepší a kytarová práce fakt vyzněla. I tam jsem pak slyšel týpka vedle si stěžovat, že to zní na hovno a že je to převýškovaný, takže fakt těžko říct, kde je pravda. Netuším, jestli mají mít trochu jinak sound, protože je zas tak nemiluju, ale zvuk vepředějc mi přišel vážně celkem na pohodu.

Nakonec jsem se snaživě zbavoval předsudků a do mně ne úplně blízké hudby se i na chvíli ponořil. A i jestli to není úplně váš styl a přijde vám to teplý, musíte uznat, že jakýsi vypracovaný rifflink rýnský tam probíhal a nebyla to úplně nejhorší věc na světě. Taky musím dát props za to, že narozdíl od Grozy kytarové mezihry nešly líně z playbacku a hoši je skutečně hráli. Trochu bych to přirovnal k novějším Alcest (které mimochodem mám rád hodně a sklízím za to v Marastu pěkný zářezy) v méně zajímavém ražení.

Dovolím si variaci na kolegovo výrok v titulku a navrhnu, jestli to vlastně není tak, že ostatní kapely nemají co dělat na tour Harakiri for the Sky? No asi je to jedno, každopádně je to divně složená trojka, ale tam závisí na tom, jestli to domlouval nějaký label nebo samotný headliner. Jestli to druhé, tak to už vůbec nechápu, protože nahnat blackmetalisty na svou hudbu tímhle způsobem a pak sklízet úspěch (by) určitě nezafungovalo.

Nuž, Harakiri jsem nikde neviděl celý, ale důvod byl, že jsem nestíhal. Tady jsem spíš neměl náladu, jak to bylo furt takový stejný, tak jsem radši utíkal na sraz.

mIZZY: Rád bych Harakiri aspoň za něco pochválil, ale po půl hodině, co se ani ten děsný zvuk skoro vůbec nezlepšil, beru vinyl Švýcarů a valím domů. Tentokrát to fakt bylo opět primárně o Schammasch, kteří to vyhráli na plné čáře, pak dlouho nic, Groza, dlouho nic, nálepka Sataňizmus na hajzlech, která zde vydržela od koncertu Archgoat, opět dlouho nic, a až pak někde v dáli Harakiri for the Sky.

vihkav: Není moc co dodat k mému rozloučení, co už řečeno nebylo. Na to, že jsem se zas rozhodoval na poslední chvíli, fakt nelituju účasti nejen díky Schammasch, ale i Groze, která byla fakt prdel. U Harakiri bylo zklamání přeci jen možná tím extrémně post zvukem, protože na desce mi to přijde dost ok. Nevím, moje klasika to stejně nikdy nebude, takže netřeba se v tom rýpat. Celkově večer fajn.