1) SPOTIFY playlist: srpen 2022 - 50 skladeb a 4 hodiny hudby

formát je volen podle pořadí, v jakém se desky umístily v Albu měsíce (vítěz má tří skladby, ostatní po dvou) a dále pak se jedná o výběr skladeb interpretů jednotlivých redaktorů. Samozřejmě jsme narazili na limity - ne všichni interpreti, kterým se věnujeme, tuto platformu využívají, ať již k tomu mají jakékoliv důvody, takže řadu kapel, jakkoliv zde umístěných, v playlistu nenajdete. Druhým extrémem je, že zde představujeme často desky, které nám dorazily v promo materiálech, ale oficiálně ještě zveřejněné nejsou. Každopádně doufáme, že i tak dokážeme, ve zbytku toho co jsme vybrali, rozšířit vaše hudební obzory.

2) ALBA MĚSÍCE: žebříček nejposlouchanějších alb s komentáři redaktorů

3) AKTUÁLNÍ ALBA: seznam alb, které nedostaly více hlasů a jejichž stáří je maximálně 6 měsíců a jsou tedy zařazeny individuálně dle jednotlivých redaktorů

4) STAROBY: v druhé části seznamu najdete desky, které vyšly dříve – řazení stejné jako u 3)

(4) THE HALO EFFECT – Days Of The Lost (08/2022)

- nová kapela poskládaná z bývalých členů In Flames včetně Mikaela Stanne za vokálem, kteří vzpomínají na to, jak se kdysi hrával melo death. Nic nového pod sluncem, ale překvapivě mě to celkem baví. (Bandcamp) (mIZZY)

- chtě nechtě budou THE srovnáváni s IF (neasi). Přesto mě překvapilo, že THE zní víc jako DT. Já jsem s novinkou spokojen, dostal jsem to, co jsem očekával. (Herelson)

- sympatická snaha trochu oživit zašlou slávu původního göteborského soundu, i když spíš jen opakováním, než nějakým dalším navazováním a rozvíjením. Komu nevadí klasicky rigidní vokál Mikaela Stanneho, ten dostává celkově dotažený a profi produkt metalového mainstreamu. (piTRs)
 
- nová kapela složená Mikaelem Stannem z Dark Tranquillity a bývalými členy In Flames včetně Jespera Strömblada může hrát asi co? Melo death z Mekky žánru je v jejich případě v tom nejlepším možném provedení. (bizzaro)

(3) CHAT PILE - God's Country (08/2022)
- The Jesus Lizard, Godflesh a... Korn?  Šlape to snad až překvapivě dobře... (YouTube) (Kotek)

- jednoduchá, úderná hudba, která je trochu noise rock, trochu sludge a trochu emo-core. Psychotický vokál připomíná trochu Daughters. Zajímavé. (sicky)

- Godflesh meets Daughters ;) (bizzaro)
 
 
 
 
 
 
 
(3) KRISIUN - Mortem Solis (07/2022)

- čtyři roky staré Scourge mě vzalo na první dobrou víc, nicméně i tady opět klobouček, kolik dobrých věcí (zase) z téhle neskutečně konzistentní trojky vypadlo! (LooMis)

- noví Brazilci, stará poctivá deathmetalová kovadlina! (brutusáček)

- klasická brazilská rubanice, jak to umí jen a jen Krisiun. Možná to není taková natlakovaná palba jako předchozíá deska, ale furt to stojí za to. Takhle nikdo nehraje. (onDRajs)
 
 
 
 
 

(2) HIEROPHANT – Death Siege (08/2022)

- nutno říct, že tito Italové i přes svou HC minulost zní čím dál více trve. Už předchozí deska byla od původního black/sludge/hc úplně oproštěna a jednalo se o čistokrevný death metal, ale tohle je ještě zlejší a přísnější, místy regulérně warmetalové. (Bandcamp) (mIZZY)

- přičuchnutí k war metalu, Teitanblood a Diocletian sedlo Hierophant dokonale. Nasraná a tvrdá deska opouští zaměnitelný odér sludge hardcoru a vydává se vstříc ortodoxnímu běsnění, které snese příměr i s ostřílenějšími jmény výsostného extrému. (Dantez)

 
 
 
 
(2) HEXIS – Aeternum (08/2022)

- dle očekávání žádná velká změna. Hexis i nadále drhnou svůj black/sludge/HC s riffy, které od roku 2010 a Morte(s) Nee(s) od Celeste nepřináší nic nového. Na druhou stranu jde slyšet, že deska dostala fakt pořádnou péči. Má dobře hutný zvuk, je parádně nasypaná, a dokonce jde i poznat, že Filip na sobě vokálně zamakal. Škoda jen, že člověk něco podobného už slyšel stokrát a o nahrávce, co by vás bavila od začátku do konce, taky nemůže být řeč. Uvidíme, kolik fans osloví vydáním alba u Debemur Morti. (Bandcamp) (mIZZY)

- tak mě Taliáni tím vydáním u Debemur oslovili, neb to bylo důvod, proč se ke mně deska dostala. Za mě je výsledek zlejší než kdejaký black metal a rád se do Aeternum ještě párkrát vnořím. (bizzaro)
 
 
(2) NORMA JEAN - Deathrattle Sing For Me (08/2022)

- oblíbená kapela, kterou sleduji už pěkně dlouho mi opět dělá radost. Experimentální, psychedelický metal- hardcore je opět o něco více neuchopitelný plus samozřejmě Coryho výborný vokál. V době kdy souputníci žánru odpadli, tak Norma drží nadále kvalitu. (sicky)

- kdysi metalcore modla, ani jsem nevěděl, že ještě vydavají desky, a to vcelku pravidelně. Novinka je pro mě hezkou vzpomínkou na doby slávy žánru. (brutusáček)
 
 
 
 

(2) SOILWORK – Övergivenheten (08/2022)

- na tuhle kapelu je spolehnutí – i přes pár slabších okamžiků je diskografie kvalitativně velmi konzistentní a nové album bude patřit mezi silnější polovinu. Trochu mi přijde, že to Strid moc tlačí do svých oblíbených 70. a nenechává si to jen pro bokovku tNFO, ale co nadělám€. (LooMis)

- Soilwork nám "dospěli" a výsledek sice baví o něco víc, než deska předchozí, nicméně za mě pořád tak nějak napůl. U stopáže do 45 minut max. by dojmy určitě mohly být i znatelně lepší. (piTRs)
 
 
 
 

(2) THERIOMORPH - Diabolical Bloodswords (06/2022)

- přidám se (brzy i s recenzí) k hromadné chvále Theriomorph, která proběhla minulý měsíc. Vynikající deska! (vaněna)

- viz Dantez a mIZZY v červnu. Až překvapivě energický i atmosférický black metal. Povedená variace na / částečná aktualizace Mayhem – De Mysteriis… (+ další i novější vlivy), dynamicky zahrané a přirozeně nazvučené bicí (suché kopáky!), ideální poměr špína / ostrost ve zvuku, účinně nafrázovaný vokál atd. Nejlepší žánrovka za poslední rok. Více v recenzi. (Bandcamp) (AddSatan)
 
 
 
 

vaněna

ALTARS – Ascetic Reflection (07/2022)
- návrat po letech, a docela překvapení. Posíleni o Brendana Sloana z Convulsion předvedli na nové desce Altars posun k emo-death metalu ve stylu Venenum. Proč ne, ale stará deska se mi i se svým podivuhodným humpoláckým stylem líbila víc.

ESOCTRILIHUM - Consecration of the Spiritüs Flesh (07/2022)
- už je to daleko za hranicemi pouhého žertu, Asthâghul vydává sedmé dlouhohrající album za pět let, poprvé od Pandaemorthium se vešel rozsahem na pouhé jedno LP. Tento týpek mě fascinuje natolik, že jsem si jeho (téměř) kompletní tvorbu pořídil na asfaltu a i nové album budu nábožně poslouchat. Z prvních dojmů je jasné, že je to nasypanější a rychlejší, ale opět typické Esoctrilihum.

LooMis

NEKROGOBLIKON – The Fundamental Slimes and Humours (04/2022) 
- po předchozích deskách zklamání. DarkXane minulý měsíc napsal „novinka přináší ještě více strhující randomizovanou míchanici“. Za mne až tak strhující určitě ne. Minulé desky byly, přes veškeré ú-vý-let-y, daleko promyšlenější, technicky promakanější. Tady mi to místy přijde jako infantilní tancovačka.

ECITON - The Autocatalytic Process (07/2022)
- dánští smrtihlavové na své čtvrté výpravě - poctivý severský chrastivý zvuk s agresivními výpady v hypnotickém rytmu Decapitated. Funguje to.

GRAVE DIGGER - Symbol Of Eternity (08/2022)
- lepší než poslední počin, ale starého psa…

BLIND GUARDIAN - The God Machine (09/2022)
- v rodišti jsem se během prázdnin několikrát náhodně vrátil ke kultovním prvotinám (do Imagination 1995), aniž bych tušil, že se chystá novinka. A je to návrat k mladické dravostí jako hrom! Sice patos a bombastičnost nechybí, BG už jiní nebudou, ale tohle rozhodně je zase sakra dobré album.

KARL SANDERS - Saurian Apocalypse (07/2022)
- třetí pokračování sólotvorby vládce Nilu v oddechovém industriálně/ambientním stylu.

DUSK CHAPEL - Astrophysics And Abnormal Activities (07/2022)
- de facto one-man projekt a jedno z dalších vzývání odkazu kultovních Death (z aktuálně velmi žhavé, donětské oblasti). Tvorba Mistra je patřičně najetá, cover nechybí, programming nevadí. Živě, vedle takových Gruesome, by se mohli pěkně vyjímat. Přidanou hodnotu vidím zejména v base, která nádherně probublává ven.

ARONIOUS – Irkalla (08/2022)
- dva roky tomu nazpět jsem se rozplýval nad debutem. Situace v kapele nabrala odchodové obrátky a novinka je tedy i stylově odlišnější. Víc to tady tlačí do disonantních poloh, což vůbec není na škodu.

AddSatan

GAMMELSÆTER & MARHAUG – Higgs Boson (08/2022)
- už druhá spolupráce ex-vokalistky Thorr's Hammer a hyperaktivního noise experimentátora. Elektroakustika, dark ambient (?), noise, drone, většinou tu mají hlavní slovo různé vokální techniky od šepotu až po řev (přiznaná inspirace Diamandou Galás apod.). Zhudebnění fyzikálních a / nebo magických jevů? Zvláště části, kde Runhild „zaklíná“ a vyluzuje… vlastně vše kromě death/black řevů (spíš už přežitek, místy úsměvný) jsou (paradoxně?) nejpůsobivější. Převážně dobré, možná bude recenze. (Bandcamp)

Kotek

OSEES - A Foul Form (08/2022)
- Osees tentokrát punkoví a ostrouhaný až na kost - dvacet minutek, jedna vypalovačka za druhou a na závěr cover Rudimentary Peni. (YouTube)

ONEIDA - Success (08/2022)
- Oneida tentokrát přístupněji a předvídatelněji, ale pořád se v tý jejich psychedelický krautáži příjemně ztrácí. (YouTube)

CHROME JACKSON - Cyborgs (08/2022)
- kytara z Arab On Radar v minimalisticky industriálním kabátku, a sluší jí to. 

OREN AMBARCHI/JOHAN BERTHLING/ANDREAS WERLIIN - Ghosted (04/2022)
- moc pěkná jazzrocková náladovka, Berthling (Fire Orchestra) dává esenciální lekci z hypnotický basy. (YouTube)

sicky

BECOMING THE ARCHETYPE - Children Of The Great Extinction (08/2022)
- comeback křesťanské progressive-melodic-deathmetalové party nedopadl špatně. Střídání melodií a death metalu je v jejich podání opět kvalitní a vcelku i osobité.

PSYCROPTIC - Divine Council (08/2022)
- tahle deska už byla zmíněná před časem, ale pro pořádek zmiňuji i v měsíci vydání. Fajn intenzivní nářez. Kytara je neskutečná pila, vokál nemá chybu. Sice trochu na jedno brdo, ale jede to.

GREYHAVEN - This Bright and Beautiful World (04/2022)
- uřvané post-hardcore, které se mísí melody vokál a řev, hudba přechází od vyhroceného běsu ke klidnějším polohám. Ve svém žánru bezesporu kvalita.

RUSSIAN CIRCLES - Gnosis (08/2022)
- tuhle partu jsem nikdy moc nedocenil, tentokrát to možná konečně dopadne. Btw, smí se dnes vůbec poslouchat kapela, která je Russian? Nezakáže jim Antifa koncert?

CONAN - Evidence of Immortality (08/2022)
- na tuhle desku jsem se těšil a nezastírám zklamání. Je to nějaké laciné, nezajímavé a bez nápadu. Mizerný zpěv tomu také moc nepřidává. Doposlechnu naposled a mačkám delete.

mIZZY

ASHENSPIRE – Hostile Architecture (07/2022)
- kapela, co zní tak moc jako A Forest of Stars, až nahrála album, které je ještě lepší než některé desky A Forest of Stars :) Není sice až tolik atmo, spíše se jedná o svižnější avant-garde metal, ale nejen housle a vokál jsou úplně jasná inspirace až kopírka. Sem tam se zavítá až do Akercocke poloh, možná připomene i věci jako Code, Vulture Industries a podobně? Tahle nahrávka je ovšem tak dobrá, že u ní člověk vůbec neřeší, že to je totální kopírka, u které by měl posluchač bez přečtení názvu kapely pomalu problém poznat, jestli to fakt není novinka od AFOS. Ve výsledku ale jeden z nejlepších objevů letošního roku. (Bandcamp)

SUM OF R – Lahbryce (03/2022)
- když jsem tohle album poprvé slyšel krátce poté, co vyšlo, jen tak prošumělo a odložil jsem jej do zapomnění. Jenže po koncertě na Chaos Descends jsem se k němu vrátil, několikrát jej protočil a začalo mě bavit podstatně více. Sice poměrně minimalistický, ale hodně hypnotický drone, kraut, doom, post-něco, který si umí soustředěného posluchače dobře obmotat kolem prstu. Svým způsobem mi dnešní Sum of R připomínají takovou hodnější verzi Dark Buddha Rising, kterou kdysi byli Mr. Peter Hayden, byť samozřejmě stále o dost jinou. A není to jen tím, že zde teď hraje Jukka a Marko, který svým vokálem desku hodně zvedá. (Bandcamp)

SIGH – Shiki (08/2022)
- po čtyřech letech mají venku japonští avant-blackoví magoři nové album. To je samozřejmě zábavné, hudebně zajímavé, opět zní o něco jinak než předchozí tvorba, místy se i poctivě sype, a je prostě super. Největší pecky typu Hangman's Hymn asi nepřekoná, ale rozhodně to je jedna z těch desek, co by měla být slyšena. A songy jako Shikabane nebo začátek Satsui jsou dobré šílenosti :) Japonsko se prostě nezapře a i v návaznosti na koncert na letošním Brutalu musím říct, že Sigh jsou prostě ve formě. (Bandcamp)

GRINNING GOD & SPIDER GOD – Grinning God / Spider God (Split) (08/2022)
- Grinning God je vedlejší projekt hlavního mozku deathrockových Rope Sect, a vlastně se od jeho hlavní kapely až tak výrazně neliší. Možná zde je jen lehce přidán blackový feeling, čemuž napomáhá i hostující zpěvák z druhé kapely. Spider God na mě působí jako hodně béčkový black, který mě zatím o svých kvalitách přesvědčil. Ty první tři songy Grinning God ale točím poměrně dost. (Bandcamp)

ADAESTUO – Purge of the Night Cloak (EP) (08/2022)
- další, tentokrát opět kratší a o něco metalovější nahrávka Adaestuo. Novinka je asi nejblíže prvnímu EP Tacent Semitae a také mísí black metal s rituálním ambientem. Zatím mě sice Purge of the Night Cloak nepřesvědčilo tak, jako předchozí desky, ale ta riffovačka v druhé části strčila do kapsy drtivou většinu letošních BM věcí, takže až bude venku vinyl, tak opět koupím. (Bandcamp)

GRAVE UPHEAVAL & THE FUNERAL ORCHESTRA – Inexistentia (Split) (08/2022)
- nečekaně vydaný split dvou pohřebních kapel. Celkem překvapivě ta více nepříjemná a minimalistická půlka patří švédským funebrákům. Australští nekromanti zde ve srovnání se svými předchozími počiny zní poněkud normálněji, ale i když tento split nebude jejich nejsilnějším materiálem, stále potvrzují, že svému řemeslu vládnou. (Bandcamp)

Dantez

TRIUMVIR FOUL – Onslaught to Seraphim (07/2022)
- odstup od zastřenosti a noisových serepetiček Triumvir Foul sedl. Onslaught to Seraphim je sice klasickou fúzí zvuku Autopsy a Incantation s větší inklinací k ryzí temnotě, skvěle však balancuje aspekt tradičních žánrových přístupů s chaotičtější hranou. Rozkrývání desky je díky rovnováze dostatečně zábavné. 

DANGER MOUSE & BLACK THOUGHT – Cheat Codes (08/2022)
- dost možná nejzásadnější rapová věc roku. Sólového materiálu z mysli Black Thoughta z The Roots je pořád jako šafránu a spolupráce s producentem Danger Mouse mezeru dokonale vyplňuje. Striktní řádky a dikce, špinavé beaty vykazující precizní práci se samply a barvitá soupiska featuringů (s šuplíkovou posmrtnou slokou MF DOOMa), která nepůsobí jako berlička. Profesorsky odvedený kus práce se srdcem.

WAMPYRIC RITES – The Wolves Howl to the Moon (08/2022)
- příjemné rozšíření svérázného katalogu „vampýrského“ black metalu. Klasický ryk, hodně tremola, solidních riffů, ještě více tu-pa bicích a vytí vlků. Nic nového pod úplňkem, vše je ale provedeno se ctí a zápalem.

Herelson

HYPERMASS - Empyrean (06/2022)
- melo-death úderka na svém debutu přimíchává do tvorby i core prvky. Materiál by měl sedět fans třeba takových The Darkest Hour. Solidní muzika. (Bandcamp)

JAKUB TIRČO - Alaska (07/2022)
- kytarový čaroděj Jakub Tirčo navazuje na své předchozí EP a rozvíjí svůj jasně rozpoznatelný rukopis. Novinka je více o pocitech a náladách. Výborná deska. (Bandcamp)

piTRs

SINNER - Brotherhood (07/2022)
- německý patos v ryzím balení. Nenadchl, neurazil a v autě na rozpálené dálnici neublížil.

brutusáček

BAD BREEDING – Human Capital (08/2022)
- špinavej anarcho punk z UK, válí na Fluffu, válí v klubu a desky neselhávaj, prvotina byla zvukově špinavější, ale tohle taky solidně tepe.

WAKE - Thought Form Descent (07/2022)
- s novou špínou dorazili grind/sludgeři Wake.

SOULFLY – Totem (08/2022)
- asi by se dala nová deska Soulfly šmahem odsoudit, taková ta automatická přísnost, nicméně Totem docela šlape. Max Cavalera konečně dodal trochu toho slibovaného thrashe a fachá to. Na rutinu Soulfly asi lehčí nadprůměr.

MUNICIPAL WASTE - Electrified Brain (07/2022)
- Tony Foresta a jeho kumpáni si taky dali na čas, není se čemu divit, věčně na turné. Nová deska je klasickou přehlídkou crossover thrashe, u Komunálního Odpadu vše v pořádku.

onDRajs

MACHINE HEAD - Of Kingdom and Crown (08/2022)
- předchozí série singlů a EP slibovaly návrat do formy, ale nakonec slabota. I přes Flynnovy velkohubé proklamace, jak je deska tvrdá, je to zase hlavně jen uplakaný metalcore. Jasně, tu a tam se objeví super riff, ale čekat na ně dlouhé minuty za to trápení fakt nestojí.
 

AddSatan

CORNIGR – Funereal Harvest (EP, 2015)
- doplnění vzdělání v souvislosti s Theriomorph. Návaznost jasně slyšitelná, Cornigr je (na tomhle EP) mj. méně agresivní a více hypnotický („black hole“ efekt). Diabolical Bloodswords mě baví víc, ale i tohle je dobrá (resp. zlá) věc. (Bandcamp)

NILE – Black Seeds of Vengeance (2000)
- ItDS je nej, ale i Černý semena pořád(ně) nakládají. Až na ty „kopáky“ no…

TRANCE TO THE SUN – GHOST FOREST (1993)
- jedna z mnoha inspirací The Ephemeron Loop. Psychedelický a trochu divný ethereal/darkwave/gothic rock (a post-punk/rock, dream pop, shoegaze?). Z téhle hudby mě toho baví poměrně málo, ale TttS patří k těm určitě zajímavějším kapelám. Zkoušel jsem od nich různé nahrávky, tahle mi sedla nejvíc, byť má též slabší místa. (Bandcamp)

Dantez

PJ HARVEY – Dry (1992)
- je prostě dobrá.