MOUTH WOUND - Nothing Will Belong To Us

recenze
AddSatan
Hodnocení:
7.5

Éterické zpěvy i zkreslený vřískot, temná ambience a zlověstný hluk (nejen) pro příznivce Diamandy Galás, Puce Mary, starší Lingua Ignota a podobných.

Mouth WoundDánka Trine Paaschburg (alias Trina Echidna) nahrává hudbu pod jménem Mouth Wound už 10 let, ale dle všeho nejsem zdaleka sám, ke komu se její tvorba dostala až s loňskou deskou Nothing Will Belong to Us (12/2023 tourovala s Of the Wand & the Moon). Možná ani sama autorka s některými ranými nahrávkami/skladbami nebyla později spokojená, na jejím bandcampu jsou jen některé. Ve starší tvorbě se mísí ethereal/dark wave/ambient pop s trochu (post-)industrialu. To málo, co se dá slyšet, mi přišlo celkem fajn. Od roku 2020 (EP I don't know…) však celkem razantně přitvrdila a zhlučněla.

Na Nothing… se v různém poměru prolínají starší i novější prvky její diskografie. Úvodní Burrowing je spíše chladně melancholická. Dronující, zrnitý noisy dark ambient s hodně naechovaným vokálem (mluvené slovo i zpěv). Z mlhy se po chvíli vynoří linky snad podladěných, či nějakým efektem zkreslených houslí či violy. V druhé Primordial Satisfaction dojde na (kvazi)sakrální nápěvy s až lehkým divno/ambient-folk/popovým nádechem, které postupně přejdou na kvílení až zkreslený jekot. Dummy Foal je opět vokálně klidnější, podklady jsou ale stále nepříjemněji („“?) abrasivní. V následující You Won’t… už to cca death industriálně pulsuje – takový ten dojem bublající masy hnusu (marast?!), který kontrastuje s „kostelně-nebeskými“ vokály – směs chladné krásy, deziluze, bolesti a zlověstnosti.

Přibližně prostřední část desky je vyhrocenější, místy na rozhraní death industrialu s power electronics či harsh noisem apod. She Wants You Motherless působí, resp. vyloženě zní jako blizard, extrémní sněhová vichřice, ve které zpívá a skřípavě vřeští winterdémonka (připomíná to i Cursed Realms… od SunnO))) ), nebo zlá ledová královna (spíš princezna?). V Is It All dojde i na „oldschool“ industriální mlácení s kovy, bzučení včelínu, znepokojivé promluvy, v Esophagus basové údery/beaty. Alike Alive též pěkně, vichřičně h(l)učí, zpěvy i kvílení, zase trochu jiné. Závěrečná It Sorrounds… je klidnější, dark ambientnější, jemnější noiseové elementy se tu mísí s chladným (asi) synth-dronem. Možná je tu částečně cítit katarzní úleva, možná je to rezignace a pád do nicoty.

Nahrávka je prý založená na práci s live improvizacemi z předchozích dvou let. Na jednu stranu zní správně špinavě a surově, na druhou je tu znát i cit pro práci s vrstvami a kompozicí („“?). Produkce působí kompaktně i detailně, zdání rozlehlých prostorů, případně i plání (vichřice), ale navozuje i klaustrofobní, nepříjemně intimní pocity. Trine umí pracovat s dynamikou, napětím a zabarvením, hudba je tak akorát proměnlivá, aby nezačala nudit, ale zas té „barevnosti“ není tolik, aby něco rušilo. V pár místech by třeba ty extrémní vokály mohly být ještě přesvědčivější („“?), prostor pro zlepšení tu asi je i v dalších ohledech, mohlo by to být možná ještě promakanější (?), ale to by asi zase ubralo na syrovosti. Je to dobrá deska, místy až vynikající a působivá (ideální doprovod pro noční procházku lesem). Přes jisté podobnosti (viz níže) se dá mluvit i o nějaké (lehké) dávce osobitosti.

Pokud to snad není z předchozích odstavců zřejmé, doporučuji zejména (ale nejen) FFo: Diamanda Galás, The Moon Lay Hidden Beneath a Cloud, Aghast, Gammelsæter & Marhaug, Sui Generis Umbra, Hekte Zaren (a Adaestuo – Manalan virrat), Puce Mary, Pharmakon, starší Lingua Ignota, přičemž osobně mě Nothing Belong… baví o trošku, nebo i výrazně (dle nahrávky) víc než tvorba většiny zmíněných (samozřejmě s výjimkou Diamandy). A samotná Paaschburg přiznala mj. oblibu Swans, Wolf Eyes a Soap&Skin (a Jana Švankmajera!) - i jejich příznivci si tu nejspíš něco najdou (když se to smíchá…).

Vložit komentář

AddSatan - 02.08.24 15:52:50
7. 8. na Brutalu KAL stage 23:00 ... a ode dneška jsou všechny nahrávky Brucia Records na bandcampu volně ke stažení/name your price bez limitu, kromě MW třeba Void - Jadjow, Formalist a Derhead jsou taky fajn atd. https://bruciarecords.bandcamp.com/
AddSatan - 16.07.24 12:04:18
bude na Brutalu na KAL stagei, tak snad v sobotu :)
AddSatan - 31.01.24 22:30:14
docela dobrý inter(/rev)iew tady s ní, se mi celkem líbí její přístup ... co, jak a proč dělá, vývoj, učení se experimenty pokus / omyl, volnost mj. i interpretace, takový poměrně nenucený, bez pózy... atd. https://www.everythingisnoise.net/weekly-featured-artist/wfa-mouth-wound/ k té atmosféře / zvuku, tam mj. asi hraje roli to, že jsou to částečně upravený živáky, takže nejspíš nahrávky z větších prostorů, než běžný studio, ale je každopádně šikovná, dle všeho si to i komplet produkovala sama, syrovost koncertu, částečný improvizace, byť pak nějak usměrněná, možná něčím doplněná... jinak z něčím, trošku :) podobný hudby mě nedávno zaujala Yikii, recenze snad vyjde za pár dní nebo týdnů :) https://www.yikii.bandcamp.com/ a předevčírem jsem narazil na tuhle Valašku :) žijící v Berlíně: https://www.petrahermanova.bandcamp.com/album/in-death-s-eyes nevím, jestli to není první Češka, která bude hrát na CTM festivalu (?) a dalších zahraničních, prestižních akcích, na debut docela solidně/í prorazila/hype :) ... mix duchovní hudby, drone, folku i toho "neoclassical darkwave", pravý varhany nahrávaný v kostele (super akustika/zvuk, masteroval Rashad Becker), zpěv sólo i sbor, brnkání na autoharfu/citeru, synth, ale asi i kytarovej (?) drone (skoro drone metal), místy je to možná na hraně "až moc líbivý" (pozůstatky Fiordmoss v kterých zpívala?), nebo prostě baví míň, ale některý části/skladby mají i docela hloubku / sílu, nemám na to ještě hotovej názor, ale převážně dobrý asi... cca mix od Nico přes Arvo Pärta (i jiný skladatelé), trochu i Monoliths & Dimensions a Dømkirke od SunnO))), Kali Malone, asi Anna von Hausswolff (moc jí neznám), někde psali Natural Snow Buildings, což nevím, ale nějakej drone (i nedrone) folk určitě, vzdáleně i Menace Ruine apod., stojí za poslech každopádně...
Leif - 31.01.24 18:31:33
Děkuju za tuto recenzi, toto album jsem si velmi oblíbil. Fakt vynikající věc. Ta poznámka o amosféře rozlehlých prostorů, která je zároveň emočně stísněná, je trefná.

Zkus tohle