Alternativa 2016: CELESTE, ESAZLESA, DIRGE

report

Hutnou, agresivní a temnou hudbu Celeste doplňuje skvělý vizuál. I přes to, že zahráli kultivovanější a méně chaotický koncert než minule, nemám co vytknout.

Je to už čtyři a půl roku, co se v Praze naposledy ukázali Celeste. Hráli v naprosto narvaném Chapeau Rouge a už tehdy se několik lidí divilo tak velké návštěvnosti. Kdo by ale tou dobou čekal, že až zde vystoupí znovu, zaplní několikrát větší klub? Co klub? Divadlo! Alternativa festival se ve spolupráci s Heartnoize Promotion, River Promotions, Mad Duck booking a Žižkovskou Nocí rozhodli využít tanečního divadla Ponec k uspořádání koncertu dvou francouzských post-metalových kapel, ke kterým přizvali ještě plzeňské Esazlesa.

Divadlo Ponec je mimochodem velmi pěkný, velký sál se super zvukovým i světelným vybavením a dokonce i tribunou. Osobně bych jej přirovnal třeba k paláci Akropolis s hodně místy na sezení. Vlastně jsem se 11. 11. až divil tomu, že se zde podobných koncertů nekoná více. Co se návštěvnosti týče, tak i když je Alternativa letos hojně navštěvována a Celeste vyrostli na úroveň dosti velké kapely, tolik lidí jako na Martina jsem asi nečekal. Úplně narváno sice nebylo, ale i přes to, že kapacita Ponce je několik set lidí, ani první kapela se nemusela cítit blbě kvůli tomu, že by hrála v prázdném klubu.

DirgePrvním vystupujícím nebyl kupodivu český support, ale rovnou kapela, která z páteční trojice působí nejdéle. Dirge hrají už od roku 1994 a mají na kontě šest řadových alb, na kterých postupně proměnili svůj styl od industrial metalu á la Godflesh až po poměrně melancholický post-metal. Na jejich posledním albu Hyperion, z jehož songů mají v současnosti primárně postavený setlist, se dokonce nebojí čistých zpěvů a podobně. Nicméně hned ve chvíli, kdy začali hrát první skladbu Hyperion Under Glass, zmizely veškeré obavy o tom, že by měli hrát příliš něžnou hudbu. Díky opravdu výtečnému zvuku, v němž dominovala masivní basa, a zpěvy byly spíše utlumené, měli Dirge, i přes své pomalé tempo a post-rockové kytarové linky, opravdu koule. K průběhu koncertu Francouzi přistoupili přesně naopak než většina podobných kapel. Místo postupných gradací si na závěr nechali tu nejpomalejší věc. Postupné zpomalení ovšem také fungovalo. Industriálních údarů jsme se sice nedočkali, i tak ale slušný set.

EsazlesaTo Esazlesa začali spíše post-rockovějšími songy a následně přitvrzovali. Od skladby Průměrný děti historie se už docela sypalo. Plzeňáci, byť za poslední roky naživo moc často nehráli (naposledy jsem o nich slyšel někdy v roce 2014), byli docela dobře sehraní a šlapalo jim to. Občas se ozvala nějaká kvílivá kytara, ale ve výsledku odehráli pěkně nabitý emo violence koncert. Škoda jen, že nehráli jako první. Chápu sice, že vzhledem k tomu, že Esazlesa hráli před Celeste v Praze i naposledy, chtěli pořadatelé trochu zavzpomínat na minulost a dát české kapele hodně prostoru, ale takto byli mezi dvěma post-metalovými kapelami trochu jako pěst na oko. Kdyby se první dva interpreti prohodili, Esa by to ze začátku dobře nakopli a provázanost kapel by byla trochu smysluplnější.

S nástupem Celeste na stage bylo poznat už během zvukovky, když bylo v sálu ještě světlo, kdo je hlavní kapelou večera a na koho téměř všichni přišli. Po chvíli však všechny reflektory zhasly a pódium zahalila mlha. Kapel, které hrají v hromadě kouře, je dnes hromada. Vůbec nechci tvrdit, že Celeste byli první, kdo na svém koncertu použil smoke machine. Patří ovšem mezi ty, kteří mají svou image nejlépe promyšlenou a inspirovali jí řadu dalších. Když není na pódiu téměř absolutní tma, oblaka kouře problikává stroboskop a jako bonus mají na hlavách členové Celeste rudé čelovky, kterými řežou ve vzduchu jako lasery.

CelesteŽiváky Celeste ale samozřejmě nejsou jen o vizuální show, nejdůležitější je zde stále hudba. Hutná, agresivní a temná hudba. Tito Francouzi byli jedni z prvních, kteří začali kombinovat čím dál oblíbenější mix post-hardcore, sludge a black metalu se svými screamo kořeny. Jak se ale říká, když dva dělají totéž, není to totéž a Celeste v tomto sub-žánru patří k těm nejlepším. A když z něj opomeneme Amenra, kteří se sice do podobné scény rovněž řadí, ale black metal v jejich hudbě téměř nenajdete, jsou Celeste právem i ti nejslavnější.

Když zde hráli minule, byla to ve stísněném Chapeau slušná hluková bomba. A vzhledem k tomu, že jsem byl tehdy celou dobu v prvních řadách, rozhodl jsem se, že minimálně začátek absolvuji z tribuny na druhé straně klubu. Zde byl, jako během prvních dvou kapel, zvuk od počátku parádní a také se šlo kochat výše popsaným vizuálem. Rovněž jsem si všiml, že oproti minulému koncertu mají na pódiu o jednoho člena méně. Neznamená to však, že by jejich hudba byla nějak ochuzena, pouze Johan začal hrát naživo i na basu, stejně jak je tomu i na albech a místo v pěti hrají dnes ve čtyřech.

CelestePo několika skladbách mi však došlo, že i když v zadních prostorech sálu byl dobrý zvuk, chybí mi pořádný tlak, a proto jsem se posunul dopředu, kde byl sice sound méně čitelný, ale o to agresivnější. Kromě tlaku mi však trochu chybělo i větší tempo. Celeste na letošním mini-turné prezentovali své poslední dvojalbum Animale(s), což je samozřejmě pochopitelné a i přesto, že je dobré jako zbytek diskografie a také se na něm místy dobře sype, je o poznání klidnější než jeho předchůdce. Morte(s) Nee(s), z kterého hráli minule, je mnohem více založené na black metalu než novinka. V případě pátečního koncertu dominoval post-metal. Naštěstí jako jeden z posledních songů zahráli Ces belles de rêve aux verres embués, jenž Morte(s) Nee(s) otvírá, a s jeho pomocí dosáhli vrcholu.

Celkově vzato, jednak díky hudbě, tak i díky prostoru, mnohem kultivovanější a méně chaotický koncert než před čtyřmi lety. Ale i když bych preferoval jiný výběr songů a vyšší hlasitost, prakticky nemám koncertu co vytknout. Celeste jsou naživo skvělí, a pokud se zde opět ukáží až za čtyři roky, půjdu na ně určitě znovu.

Fotky © Petr Zewlakk Vrabec

Vložit komentář

AddSatan - 21.11.16 10:08:38
mno Ponec je sice dobrý prostor, na podobnou akci tak akorát velký a evidentně velice dobře nazvučitelný (?), ale normálně disponuje jen tou tribunou (která je super), jinak tam "defaultně" nic není (sám jsem tam párkrát dělal, takže vím), možná nějaký erár někde schovaný mají, ale většinou se tam všechno/většina (i tentokrát dle infa od pořadatele) půjčuje - PA i nivtecový podium, světla si nejsem jistý... jinak i kapely měly aparát hodně slušný (zvlášť ta basová "věž" :) ) Dirge dobrý, nejvíc (nejspíš) titulní věc z Elysian... tam byla ta Godflesh továrna pořád někde vespodu cítit, škoda, že nedali (?) i něco z Wings... ale bavilo mě to vlastně celý, zvuk super čitelný a mohutný, byť hlasitost bych se nebál ještě malinko přidat... Celeste taky fajn, oni mají často dobrý nástupy/rozjezdy (hlavně v druhý polovině setu mi to tak přišlo), ale skoro všechny jejich skladby mě už v půlce přestávají bavit a je to všechno hrozně podobný a... no prostě mě to až tak nebere a vizuál to nezachrání (byť to něco do sebe má, to ano), ale jo docela mě to bavilo (i když nebýt tam možnost sednout si na tribuně, tak bych to možná zabalil dřív) Esa jsem neviděl, ánžto jsem si mezi D. a C. odskočil do nedalekého Barytonu na Disturbance Project (oldschool grindcore ze Španěl, z nahrávky nic moc, ale naživo to funguje o dost lépe), před D. ještě Lycanthrophy (už zase se Zdíšou, novější věci čím dál víc power violencově rozsekaný/bizarní timing změn, celkově už víc kapela na poslech, než pařbu).

Zkus tohle