Struktura článku:

1) ALBA MĚSÍCE: žebříček nejposlouchanějších alb s komentáři Marasťáků

2) AKTUÁLNÍ ALBA: seznam nejaktuálnějších alb (max 1/2 roku nazpět), které nedostaly více hlasů a jsou tedy zařazeny individuálně – výpis dle jednotlivých Marasťáků

3) STAROBY: v druhé části seznamu najdete desky, které vyšly dříve – řazení stejné jako u 2)
 
 
(4) MGLA - Exercises In Futility (09/2015)

- ani ne taková mlha, že by se nedala krájet, ale furt cherno. Model 2015 hezounštější, zato s fantasticky hrajícími bicími. (bizzaro)

- tahle deska je trefa do(slova) černého. Skvělý black metal, který táhne naprosto vynikající bubeník, kytary, zpěv, atmo, zlo všechno naprosto super. (brutusáček)

- novinka od Mgły je dle očekávání také opět velmi dobrá deska. Na With Hearts Toward None, která byla značně propracovanější, sice nemá, i přesto s každým poslechem roste a nepřestává bavit. Co se melodičnosti týče, tak je to možná jejich nejminimalističtější nahrávka, ale budování atmosféry je zvládnuto dokonale. Zvuk a preciznost hudebníků je samozřejmě opět perfektní, zvlášť bubeník opět exceluje a závěr alba je výtečný. V prosinci jejich pražskou zastávku s One Tail, One Head a Misþyrming určitě nevynechám. (BandCamp) (mIZZY)

- spolu s Mispyrming top black tohto roku. Stačí si album len zohnať a on vás pohltí aj sám. Pecka. (Cronic)
 

(4) TESSERACT – Polaris (09/2015)

- písničky, popíček, mňoukání. A hodně houpání. A hodně Tompkinse, někdy snad až moc. Předchozí desky za mě určo lepší, ale přesto furt dobré, hodně dobré. (bizzaro)

- další netrpělivě očekávaná deska. Pro Brity máme slabost a baštíme jim cokoliv. No teda skoro cokoliv. Možná ty očekávání byly až moc velká, nebo prostě tam něco fakt chybí. V hudbě není nic, co by překvapilo, jede se střední, houpavé tempo. Sekačky aby člověk pohledal. Vše tak nějak drží přesvědčivý Tompkins. Takový byly první slechy. Ty další už ukazovaly prohlubeň mezi hudbou a zpěvem a nabírám dojem, že je to jedno velké představení Tompkinse. (brutusáček)

- konečně jsem se k nové desce dopracoval i já a musím říct, že to je hezká podbízivá diskotéka na válení se v posteli. Survival je prostě hitovka jako prase a je zábavné, že si Dan pořádně zařve až po 40 minutách. No jo všichni zrajeme, ale One je prostě jen jedno. (Hanz Strewer)

A hlas přidal i Spacosh.

(3) SLAYER - Repentless (09/2015)

- znalci jsou prý nakonec spokojeni, já říkám na legendu ok. (brutusáček)

- zvuk sice konečne zase fajn, ale odchod Hanemanna je cítiť viac než dosť. Hlavne čo sa týka kompaktnosti a vyznenia jednotlivých skladieb. King skáče od nápadu k nápadu, znovu recykluje staršie skladby a čím ďalej tým viac z toho cítiť kalkul a peniaze. Doteraz nechápem ten ich "veľký návrat" k retro thrashu najme po vynikajúcich albumoch Diabolus a God Hates Us All. U mňa žial slabota. (Cronic)

A hlas přidal i onDRajs. 
 
 
 
 
 

(2) SADIST - Hyaena (10/2015)

- Sadist prakticky bez jakékoli informace ven vystřelili novou desku. A jde o typické Sadist, tentokrát bavící více než na předchozím počinu. (bizzaro)

- po všech směrech povedenější deska než předchozí "Sněhulák" (ne že by Silence byla špatná) s reminiscencemi až někam k nepřekonatelnému Tribe? (berte ale s rezervou) Prostě tady mi nevadí Trevorova cirkulárka (zpěv není tak agresivní) a byť Tommy používá stále stejné klávesové rejstříky, nesklouzává k vykrádání sebe sama. (LooMis)
 
 
 
 
 

(2) TERMINAL FUNCTION - Clockwork Sky (09/2015)

- 7 let ticho po pěšině, už jsem myslel, že je jim konec, a bum, nová deska je venku. Více než solidně zmáknutá práce, dost ovlivněná Meshuggah (nečekejte ale jen sekání), ale s vlastním pojetím. (bizzaro)

- vůbec to není špatný a vůbec mi nevadí, že z toho lezou Meshu na sto honů, a to i zpěvově. Příjemné čekání na mé hrdiny. (brutusáček)
 
 
 
 
 
 

(2) OKAZAKI FRAGMENTS - Abandoned (EP, 05/2015)

- disonantní technickej death-grind/grindcore. Mimo jiné tam hodně slyším starý The End a Ion Dissonance.

A hlas přidal i onDRajs.
 
 
 
 
 
 
 
 

bizzaro

DISSOLUTION - The Beginning (04/2015)
- death metal po česku. A hodně povedený, často poslouchaný. Komu chybí Godless Truth, nechť zatáhne slzičku.

LooMis

ANTIGAMA - The Insolent (05/2015)
- více napalmdeathovsky pojatá deska, předchozí Meteor bavila svou nespoutaností a nepředvídatelností víc. Přesto stále typická neurvalá sypací Antigama.

AD NAUSEAM - Nihil Quam Vacuitas Ordinatum Est (03/2015)
- společně s Antigamou jsem si jel tyhle dvě kapely při nedávné dovolené ve Vysokých Tatrách, zatímco Antigama dodávala sil zejména v krutých stoupáních, Ad Nausem dokonale ladili s pohybem lesem, kosodřevinou a relaxem na hřebenovkách. Jinak asi nemá smysl nosit sovy do marastích Athén, kde všichni už ví, že tady mocně dují Ulcerate větry.

onDRajs

SHAHMEN - All In The Circle (05/2015)

brutusáček

IRON MAIDEN - The Book of Souls (09/2015)
- čekalo se pět let na nejdelší a tím pádem i troufalý počin této heavymetalové legendy a výsledek je zklamáním. Není problém v délce, už The Final Frontier byl delší, ale na něm ty skladby fungovaly a šlapaly. Novinka se nese spíše ve středním tempu, neudrží posluchače v pozornosti, až bych řekl, že se o to ani nesnaží. Chápu, že na to chtěli jít jinak, ale za mě se to teda nepovedlo.

MOTÖRHEAD – Bad Magic (08/2015)
- další legenda, která zase nemá problém chrlit desky vcelku rychle. Řekl bych, že hudba na třiadvacáté studiovce valí slušně, víc rock-n-rollu než na Aftershocku, ale na Lemmym je ta únava hodně znát. Nebudeme si nic nalhávat, zpěv není co býval, ale zase je to odraz jeho věku a stavu a nesnaží se to vyumělkovat (natolik) jako třeba Ozzy na posledních Sabbatech… …za mě dobrý!

FEAR FACTORY – Genexus (08/2015)
- asi nakonec zvítězila nostalgie, více v recenzi.

HATE ETERNAL – Infernus (08/2015)
- peklo, plameny, hněv a ta vraždící basa.

KYLESA - Exhausting Fire (10/2015)
- na Kylese je fajn, že ta kapela na jednom místě nestojí. Novinka hodně obrousila hrany a hodně se načichala nedovolených substancí a bůhví čeho ještě.

MUSTASCH – Testosterone (09/2015)
- no chce to trochu koule na to se pojmenovat „knírek“, ale těmhle heavy/metal/rockovým Švédům to sedí. Tahle kapela si vystačí s tour po Skandinávii a vydávat desku každý rok. Novinka rozhodně lepší než loňská Thank You For the Demon.

ANNIHILATOR - Suicide Society (09/2015)
- znalci krčí rameny a šeptají zklamání, já jsem spokojen

NEGATIVE SELF - Negative Self (03/2015)
- bývalý zpěvák Dr. Living Dead! Rozjíždí velkou poctu Suicidal Tendencies. Debut míří někam k desce The Art of Rebelion, ale seveřani jsou víc deprézní. Pro fans ST nebo DLD! ale povinnost!

THUNDERMOTHER - Road Fever (09/2015)
- takový odvar AC/DC a Motörhead, ale v podání bandy holek, takže takový bigbít do pohody.

AHAB - The Boats Of The Glen Carrig (08/2015)
- nová deska dle mého nenabízí tolik smutku jako předchozí počiny, ale ostudu nedělá.

AddSatan

SABBATH ASSEMBLY – s/t (09/2015)
- Sabbath Assembly dali vale předělávkám hymnů processeanské církve a na aktuální desce se prezentují již výhradně vlastní tvorbou a také ještě mnohem větším příklonem k metalu, než na předchozí, skvělé desce Quaternity. Zatímco první skladba (a pak závěrečné tři) ještě funguje velmi dobře, s následující pěticí už je to poněkud horší. Hufnagelovo riffy zní opravdu (až moc) jak z počátku 80´s, je to hodně heavy, trochu méně doom, najdou se tu dobrá místa, ale často chybí výraznější nápad, někdy působí až bezradně a nudně. Výsledek částečně zachraňují některá opravdu podařená sóla, vybrnkávačky a samozřejmě výtečný zpěv Jamie Myers, což je stále hlavní důvod, kvůli kterému je poslouchám. Žádná hitovka, jako I, Satan na předchozí desce, tu není, ale klipovka Apparition of the Revolution a vůbec poslední tři psych folk-rockovější skladby kouzlo mají a líbí se mi dost.

TYRANNY – Aeons in Tectonic Interment (09/2015)
- pozapomenutý funeral doom/death metal z Finska se po deseti letech hlásí s novou porcí abysální temnoty. Je tu cítit silný odkaz jejich krajanů a (spolu)stylotvůrců Thergothon, i z jejich tvorby silně sálá inspirace vizemi pana Lovecrafta, sólová kytara zase občas připomene Esoteric, i když oproti nim jsou Tyranny o dost jednodušší. Sympatické mi je, že tu nemá místo romantika a brečení, jejich svět je jen čirá zhouba a ty nejhlubší hlubiny. Nic originálního ani dechberoucího, ovšem kvalitní a působivá deska to je.

mIZZY

ABATON - We Are Certainly Not Made Of Flesh (10/2015)
- vyšlo sice až 1. 10., takže správně patří až do alba října, ale jelikož album vychází s tradičním zpožděním, plácnu ji už do září! Má oblíbená italská kapela, hrající black/sludge/doom/hc s lehkými ambientními a post-prvky, vydala svou druhou řadovou desku a přesně jak jsem čekal, opět je perfektní. Oproti debutu Hecate je zde posun k čistějšímu zvuku, ale jinak vše, co mám na kapele rád – temná atmosféra, agrese a zlo, stále zůstává. Jo a v sedmém songu hostuje navíc i zpěvák z Nero di Marte, což nahrávku, na které se celou dobu výtečně doplňují dva vokály, výborně oživuje. (BandCamp)

ABATON & VISCERA/// - Diade(ms) (06/2015)
- a aby těch Abaton nebylo málo, třeba zmínit i jejich dvojskladbovou kolaboraci s dalšími Italy Viscera///. Na každém songu se podílelo pět lidí. V obou skladbách najdeme kytaristu/zpěváka z Viscera// a zpěváka s kytaristou z Abaton, co se basy a bicích týče, tak je sestava pozměněná. Obě skladby jsou velmi povedené a představují zajímavé propletení stylů kapel. Zvláště první a rychlejší Special Needs mě velice baví. Abaton (a samozřejmě i Viscera///) se letos činí! Obě kapely mimochodem v průběhu října vystoupí v České republice. Viscera/// 18. 10. v Praze a Abaton 22. 10. v Plzni. (BandCamp)

GRAVE PLEASURES – Dreamcrash (09/2015)
- Beastmilk vol. 2 s novým bubeníkem a kytaristkou, co k tomu dále říct? Snad jen, že to s nimi jde lehce z kopce. Jedná se samozřejmě opět o velmi dobrou a skvěle chytlavou nahrávku s vynikajícím Kvohstovým zpěvem a několika parádními hity (New Hip Moon, Futureshock nebo Taste The Void), ale zábavnosti Beastmilk žel nedosahuje. Nadále ale věřím v dobrou budoucnost kapely. (YouTube)

LYCHGATE - An Antidote for the Glass Pill (08/2015)
- v minulém Albu měsíce, které jsem jaksi prospal, se o druhé desce Lychgate hezky rozepsal AddSatan. Vesměs s ním souhlasím, tudíž se odkážu na jeho text. Varhanové peklo! (BandCamp)

CRUCIAMENTUM - Charnel Passages (09/2015)
- jednu dobu to vypadalo, že Cruciamentum (kde působí i členové Grave Miasma) už odehráli svůj poslední koncert, ale samozřejmě si to rozmysleli, začali znovu hrát a letos vydali své první dlouhohrající album. Jak už naznačili na svém demu a EP, tak i na řadovce pokračují v celkem zlém oldschool deathu. Upřímně říkám, že řadovka je z mého pohledu oproti předchozím nahrávkám slabší, to ale vůbec neznamená, že není dobrá. Demo bylo největší špína a nejvíce od podlahy, EP rovněž. Řadovka je více kultivovaná a zvukově čistější. Vlastně i poněkud hudebně rozmanitější. Stále ale dovede dobře nasekat na prdel. 26. 11. mimochodem zahrají v Praze. (BandCamp)

SKEPTICISM - Ordeal (9/2015)
- opět výborný, tentokrát živě nahraný, pohřeb. Ta pomalá tempa a parádní klávesy ve správném rozpoložení fungují neskutečně. Někoho možná odradí vokál, které je oproti předchozím deskám poněkud chraplavější a může působit, že zpěvák se pořádně nerozezpíval, ale od mnoha lidí jsem na něj naopak slyšel chválu. (BandCamp)

THAW - St. Phenome Alley (10/2015)
- nová deska Thaw, kteří mě naprosto dostali, když předskakovali Behemoth, je úplně někde jinde než zbytek jejich tvorby, kterou mám hodně rád. Black už to prakticky není vůbec, maximálně temnou atmosférou. Nicméně, i přes počáteční skepsi musím říct, že je to ve výsledku fajn dílo. Zvlášť jeho závěr. Je to primárně ambientní sludge s dávkou psychedelie, který se táhne, je klidný, ale zároveň i funguje. Do desky se dá ponořit, nechat se unášet a na závěr (druhá půlka druhého songu) se i nechat odstřelit kamsi do kosmu. S předchozími alby, které mě každopádně baví více než novinka, bych to ale vůbec nesrovnával. V podstatě zde zůstala jen temnota, sludge a touha experimentovat. Chlapi asi začali více fetovat a poslouchat kapely jako např. Dark Buddha Rising, se kterými se však také měřit nemohou. (BandCamp)

Cronic

ADVERSARIAL - Death, Endless Nothing and the Black Knife of Nihilism (08/2015)
- názov albumu hovorí za všetko. Hnusný, špinavý black-death z Kanady. Treba tomu ale dať viac vypočutí. Pre priaznivcov rôznych obskurnych záležitostí povinnosť. Veľká spokojnosť.

gorth

FENNESZ / KIND MIDAS SOUND - Edition 1 (9/2015)
- velice distinktivní výrazy Kevina Martina a Christiana Fennesze jakoby ustupovaly jak sobě navzájem, tak vokalistům King Midas Sound. Ambientní dubovej popík o rozchodech - bolest bez hysterie a krása bez sladkosti. 

OREN AMBARCHI - Sleepwalker's Conviction (5/2015)
- záznam vystoupení s dvacetičlenným orchestrem. Ale nejde o nějakou klasičtější symfonickou skladbu, jakou byly (tuším) Knots, ale spíš o další zdroj zvukově fascinujících ruchů a šumů. Je fajn, že Ambarchi neopouští svůj jedinečný sound a že kytara a orchestr spolupracují na víceméně rovnocenné úrovni - kolaborace jde do hloubky a čtení vývoje skladeb je hned zajímavější. 

Kuba

SCEPTIC - Nailed To Ignorance (07/2015)
- tak jsem se konečně dočkal a po deseti letech mi stálice polské scény nadělila čtyřskladbové demo. Co naplat, Jacek Hiro prostě umí a jeho styl hraní mne pořád baví. Už by to chtělo jen regulérní album. (YouTube) 

THE RITUAL AURA - Laniakea (08/2015)
- dlouho mne žádná nahrávka  takhle neposadila na zadek. Vyšperkovaný tech death metal s kořením Cynic. Škoda jen té stopáže (necelých 26 minut). Vyšlo u Lacerated Enemy records. (YouTube)

PERFECITIZEN - Corten (07/2015)
- čistý průstřel lebkou!! Jarda Haž je vážně blázen. Zatím jedno z nej, co tento rok na domácí půdě vyšlo. (Soundcloud)

Hanz Strewer

THE ARMED - Untitled (06/2015)
- nemůžu si prostě pomoct, sjíždím to už druhý měsíc pořád dokola a jasně to aspiruje na jednu z nejlepších desek letoška v žánru. Špinavý TDEP, grungeové postupy a místy dokonce harmonické záchvěvy NIN, to vše s neuvěřitelnou porcí energie a nasranosti.

GULTSKRA ARTIKLER - Destroy Music (09/2015)
- po předchozích počinech v duchu konkrétní hudby zabředávají do konvenčnější polohy a pohrávají si s několika motivy, které vždy zasazují do jiných souvislostí. Koncept možná okoukaný, ale poslech příjemný. Klidně bych místy uvěřil, že to jsou např. DVA nebo Swod.

PHILIP JECK - Cardinal (10/2015)
- rozrastrované suity alá I. W. Craig v noisovém oparu a velmi povedenou atmosférou.

PRURIENT - Frozen Niagara Falls (05/2015)
- hlučný pán znovu v pestřejším a rozhodně "tanečnějším", místy až netradičně čistém hávu. Krom akustického rozjímání si však neodpouští signifikantní šumy všech barev a naléhavé vyprávění.

LANA DEL REY - Honeymoon (09/2015)
- Lana zase okouzluje svou zhrzenou zamilovaností, šedesátkovým zvukem, línými kompozicemi a sakra dlouhým play-time, kde se člověk může bavit tím, kolikrát se takřka stejná melodie objevuje v jiných skladbách.

OUROBOROS - Clouds are People Too (06/2015)
- 8-bitové aphexovské půtky střídané post-rockovými plochami a nejlepším country songem ever.

D¥B - despretyangboi (09/2015)
- nejvíce mne upoutal booklet, samotný materiál v podobě módního 80’s dark synth wavu není nikterak výjimečný, ale rozhodně neurazí.

RIVERS OF NIHIL - Monarchy (08/2015)
- samplů trochu přibylo, agresivita a nápaditost zůstaly relativně nedotčeny. Klucí si evidentně libují v zastřeném zvuku, který je ale znatelně lepší než na bažinném The Conscious Seed Of Light.

SAVANT - Artificial Dance (09/2015)
- hudba jak vystřižená z filmu Krokodýl Dundee, exotické perkuse a sedmdesátkový feeling.

SLEEP TERROR - Unihemispheria (06/2015)
- rekolekce starých i novějších nápadů kytarového ekvilibristy, ale proč si sakra nenajme nějakýho bubeníka, nebo aspoň někoho, kdo nakliká bicí s adekvátním zvukem odpovídajícím roku 2015?!

SCALE THE SUMMIT - V (09/2015)
- když já jsem měl tak rád ty emíčkové melodie z The Collective. Tohle album i přes povedené útržky rozhodně není krokem vpřed.

Herelson

AMORPHIS - Under The Red Cloud (09/2015)
- moc povedené ohlédnutí do vlastní historie

WILL 'O' WISP - Inusto (05/2015)
- prog-tech-death 

gába

HYBRIS - Transgressor (07/2015)
- výbornej DnB, překvapivě ze stověžaté matičky Prahy, z rukou zde žijícího Amíka. Vydáno na Invisible rec.

PUTRIDITY - Ignominious Atonement (08/2015)
- trrrrrrr píísk trrrrrrrpííísk pííííísk trrrrrrrrrrrrrrr.....

Spacosh

DAVID MAXIM MICIC - Eco (08/2015)

LooMis

UPHEAVAL - Cathegrism (01/2015), Incubate The Wasteland (2011)
- tohle nejsou ani Poláci, ani Amíci, i když k těm jedněm brutal-tech-deathovým mají tihle Frantíci sakra blízko, podobnost dále můžete najít s Abiotic, Vampire Squid, Derogation nebo třeba i Murder Therapy. Nová deska už je variabilnější, stará hrubě masíruje a ušní bubínky nestíhají.

onDRajs

ERIC B. & RAKIM - Let the Rhythm Hit 'Em (1990)
SOUNDGARDEN - Superunknown (1994)

brutusáček

NEW MODEL ARMY
- všechno

JUSTIN SULLIVAN - Navigating by the Stars (2003)
- sólice pěvce z New Model Army představuje skladby z domovské kapely v komornějším pojetí

MGLA - With Hearts Toward None (2012)
- tak nešlo jinak

KRIEGSMASCHINE - Enemy Of Man (2014)
- dceřiná společnost Mlhy, nesmělo chybět

MESHUGGAH – Catch 33 (2005)
- pro mě asi definitivně nej deska Švédů

mIZZY

MAGMA – vše
V rámci příprav na nejdůležitější koncert podzimu.

gorth

MANIAC - New Age Grime (2009)
- nakoplej instrumentální grime - slušná temnota bez výletů do popu.

SEEFEEL - Spangle (Autechre remix) (2003)
- Autechre remixují Seefeel do zářivě čistého, zvukově dokonalého ambientu. Naprostá nádhera. 

REGIS - Death Head Said (2012)
- techno temnota, lehce do post-punku. Trans, který by neměl končit. 

Kuba

PESTILENCE - Spheres (1993)
- oprášení historie. Ne nadarmo deska patří mezi můj absolutní top! (YouTube)

Hanz Strewer

INTO THE MOAT - The Campaign (2009)
- tohle mi unikalo dostatečně dlouho na to, abych to objevil. Poměrně značná podobnost s The Red Chord (hlavně vokál), ale riffy jsou ještě zmatenější a naprosto nechytlavé, celek působí místy až nemetalově a je to vlastně hrozně hezký.

T. ŠENKYŘÍK & I. M. JIROUS & T. VTÍPIL - I vši (2014)
- Šenkyřík jako skladatel, Magor Jirous jako nevědomý "textař" a Vtípil jako zvukový inženýr se potkávají na velice kompaktní a emotivní nahrávce, která sice může evokovat současné trendy tipu "jak by asi zněla tehdejší hudba/texty dnes", ale zde se podařilo Magorův odkaz neznásilnit, naopak jej vnímavě a naprosto šetrně adaptovat k hudebnímu jazyku T. Šenkyříka a všeobecné genialitě T. Vtípila. Zkrátka a dobře, myslím si, že se někde Magor při poslechu spokojeně usmívá. P.S. Ve dvou skladbách se hrdě objevují vybraní členové mužského pěveckého sboru Láska opravdivá :P.

Herelson

SUBTERRANEAN MASQUERADE - The Great Bazaar (02/2015)
- mohlo by se líbit těm, co rádi Orphaned Land, ale taky třeba Porcupine Tree

HERETIC - Leitourgia (02/2015)
- blízkovýchodní progmetal z Jižní Ameriky

gába

ANAKRONIS - Regression EP (2013)
- hrozná ptákovina tohle. Bubeník z Okazaki Fragments a supertechnickej přesypanej death-grind. Pro toho, komu přijde Informis Infinitas Inhumanitas jako pomalý a jednoduchý album.

VAULTING - Nucleus (2011)
- prog/grindcore. Strašná podivnost, vůbec nevím co si o tom myslet (kupříkladu dvě skladby čistě klavírní). Příští rok další deska.

SIX-SCORE - split s Prosperity Denied (2013)
- překvapivě výbornej "skandinávskej" grindcore z Rakouska. 14.11. v Litoměřicích.

Spacosh

MEANS END - The Didact (2013)