Autor: 69 Uživatelé: 58 Tvé hodnocení: hodnoť
Mokvání v okovech

SNĚŤ - Mokvání v okovech

Sněť nahrála žánrové album, které splňuje a ctí pravidla death metalu. A i když není kdovíjak extrémní nebo výjimečné, šlape skvěle.

Sněť V dubnu roku 2019 vydala pětice mániček, která si říká Sněť, své první šestiminutové demo. No a co? Řekla by velká část lidí. Ale krátce po jeho vydání a prvním koncertě, který proběhl o měsíc později na strahovské Sedmičce, se stala Sněť jedním z nejskloňovanějších jmen na české UG metalové scéně. Může za to kvalita hudby, současný boom oldschool death metalu nebo jen fakt, že je kapela složená ze jmen známých i z dalších kapel (Bahratal, Kaosquad, Mörkhimmel, Vole…)? Na to ať si odpoví každý sám. Za sebe mohu říct, že mě kromě toho, že se jedná o kámoše, přesvědčily hlavně jejich parádní koncerty, kterých minimálně v Praze odehráli dost.

A vzhledem k tomu, že kromě koncertů, které pořádali sami, začali být zvaní na čím dál zajímavější a větší akce (příkladem za všechny budiž Kill-Town Death Fest), očekávání od jejich první desky pouze rostlo. SongObří kat s intrem Intoxikace ze zmíněného dema jsou sice fajn a naznačily, jakým směrem se kapela bude vydávat, ale přeci jen to je pro bandu, která se takhle rychle vyšvihla, poněkud málo. A myslím si, že nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že Mokvání v okovech je jednou z nejočekávanějších letošních českých nahrávek.

Uběhly dva roky od zveřejnění dema a debutové album Sněti je tady. Vydáno švédskými Blood Harvest, nahráno opět v pražském Dödsmord studiu. A první dojmy? Mno, nerad to říkám, ale nic moc. Na poměry žánru až čisťounký zvuk, žádná extra hniloba, hutnost, ani to pořádně neřeže. Tohle má jako být ta odporná kapela s rozkládajícími se mrtvolami na obalech, ohavnými texty a vším, co k death metalu patří? Já snad poslouchám špatné album. Ruku na srdce, být tohle nějaká random nahrávka od neznámé kapely, u které nevím předem, že by mě měla bavit a které se chci věnovat, nejsem si jistý, zda se k ní vrátím. Možná jsem až moc pošahaný fanatik, který od oldschool/underground/rotten death metalu prostě vyžaduje, aby byl fakt nechutný, temný a všemi červy prolezlý bez nároků na nějaké objektivní hudební kvality. A sorry, ale tato očekávání prostě Mokvání v okovech úplně nesplňuje a na rozdíl od dema si ani nejsem jistý, zda podobné zaškatulkování a estetika jde ruku v ruce se samotnou hudbou.

SněťKdyž se ale posluchač trochu uklidní, přestane vyžadovat ten nejšpinavější extrém a s nahrávkou stráví nějaký ten čas, zjistí, že vyloženě špatná není. Rozhodně není kdovíjak výjimečná, na to se až moc drží pravidel žánru, jehož definice a nejlepší alba vznikla kolem roku 1990. Tato pravidla ale splňuje a ctí bez potřeby nějak vyčnívat či snahy o co největší nekromancii. V tomhle se nová Sněť mnohem více podobá historickým zářezům kapel jako Autopsy než některým mladším a více prohnilým kapelám.

Největší plus nahrávky? Skvěle šlape! Není třeba splašených sypaček ani přehnaného násilí, stačí se držet středního tempa, občas klidně přitlačit nebo zpomalit, ale hlavní je, aby poslech pobízel k houpání se do rytmu a neustálého podupávání si nohou, což zde funguje. Místy se dá i docela zahrozit. Dobré jsou také poměrně pestré kytary, které hoblují valivé riffy, sólují nebo jedou tremola. Některé výraznější vyhrávky a melodie jsou sice trochu jako pěst na oko, ale nic, co by nešlo přežít. Oceňuji rovněž, že i přes české texty nejde vokálům rozumět jediné slovo. I ty by sice mohly být variabilnější, odpornější a zlejší, ale celkově se tyhle grcky k hudbě jako celku hodí, i když bych je za nejsilnější stránku kapely neoznačil.

Problémem budiž až moc dobrý a čistý zvuk, v kterém jde sice vše slyšet, ale je až moc hodný a vzhledem k absenci silnější atmosféry táhne desku k průměru. Osobně bych si dovedl představit i trochu jiný balanc nástrojů, méně vokálů a více bicích, u kterých musím občas trochu hledat kopáky. Škoda taky, že kluci ze Sněti aspoň trochu nevykročí ze své komfortní zóny a nezahrají i něco jiného, než co tady bylo už před třiceti lety. Na druhou stranu sám vím, že chtěli hrát oldschool dm worship, což se jim docela podařilo.

Prvotní zklamání z prvního poslechu je tedy pryč. Mokvání v okovech si posluchačův čas zaslouží, a i když během necelých třiceti minut death metalu nic převratného nezazní, po cca deseti posleších mohu říct, že mě baví. Především songy z první poloviny se mi celkem zažraly pod kůži a těším si, až si je dám zase někdy naživo, kde díky intenzivnímu zvuku vyniknou ještě lépe než na albu. Pro fanoušky žánru, kteří nevyžadují pouze totální extrémy a vykopávání mrtvol, to je jistě dobrá deska.

Recenze dalších autorů

Přihlašte se pro přidávání recenzí.

aktuálně

diskuze