1) SPOTIFY playlist: srpen 2021 - 72 skladeb a téměř 8 hodin hudby
formát je volen podle pořadí, v jakém se desky umístily v Albu měsíce (vítěz má tří skladby, ostatní po dvou) a dále pak se jedná o výběr skladeb interpretů jednotlivých redaktorů. Samozřejmě jsme narazili na limity - ne všichni interpreti, kterým se věnujeme, tuto platformu využívají, ať již k tomu mají jakékoliv důvody, takže řadu kapel, jakkoliv zde umístěných, v playlistu nenajdete. Druhým extrémem je, že zde představujeme často desky, které nám dorazily v promo materiálech, ale oficiálně ještě zveřejněné nejsou. Každopádně doufáme, že i tak dokážeme, ve zbytku toho co jsme vybrali, rozšířit vaše hudební obzory.
2) ALBA MĚSÍCE: žebříček nejposlouchanějších alb s komentáři redaktorů
3) AKTUÁLNÍ ALBA: seznam alb, které nedostaly více hlasů a jejichž stáří je maximálně 6 měsíců a jsou tedy zařazeny individuálně dle jednotlivých redaktorů
4) STAROBY: v druhé části seznamu najdete desky, které vyšly dříve – řazení stejné jako u 3)
(3) LEPROUS – Aphelion (08/2021)
- umějí to kluci norští, už tolik nerozhazují lízátka na první signální, ale pořád jsou v pop rovině, ale s citem bruslí, pro mě lepší než předchozí. (brutusáček)
- 2 roky uběhly jako voda a máme zde nové album tohoto norského zázraku. Pro fanoušky progresivního metalu povinnost. A v rámci stylu moc takových hezkých desek letos nevyjde. (Kory)
- „Ihsahnovi“ progresivní art rockeři mají venku už sedmé album a jedná se o další originální střípek narvaný sice na jednu stranu opět popovou hitovostí, ale jak se ostatně dalo očekávat, přinášející nikoli nekomplikovaný poslech. (DarkXane)
(3) LINGUA IGNOTA – Sinner Get Ready (08/2021)
- nejen nejzásadnější deska měsíce, ale i jedno z nejočekávanějších alb roku. Následovník Caligula věnuje podstatně více pozornosti neoklasice, hluk a řev je zásadně upozaděn. I přesto tne Sinner Get Ready do živého, byť více emočním nábojem než zvukovou břitkostí. Příslibem budiž vypiplaná audiovizuální stránka. (Dantez)
- osobně z nahrávky nejsem tak nadšený jako recenzent Dantez, po Caligula mi novinka připadá o dost střídmější. Ale pokud někomu sedí hudební poloha předchozích desek, mohlo by se mu líbit i Sinner Get Ready. (mIZZY) (Bandcamp)
- drama, drama, drama. Konečně se dostávám do podzimní nálady a užívám si to, přes léto to ještě nebylo ono. (YouTube) (Kotek)
(3) SUPREME CONCEPTION - Empires Of The Mind (08/2021)
- letošní CZ top tech death metal! Legendy jsou zpět! (brutusáček)
- tuzemská scéna ožívá po 15 letech dalším jménem. I když je to (zase) jenom EP, materiál na něm dosahuje světové kvality. Frantu Šeráka nahradil Marty Meyer a odvedl fantastickou práci! V Harboring si zahostoval Jarda „Bejv“ Petřík (Elysium), celku nicméně stále vládne Seppův vokál. Přenáramný návrat! (LooMis)
- u mne absolutní vítěz tohoto měsíce, a jeden z adeptů na desku roku. Naprostá technická lahůdka pro milovníky technického metalu. V mnoha ohledech kapela strčí do kapsy i věhlasnější kapely podobného ražení. (Kory)
(2) BETWEEN THE BURIED AND ME - Colors II (08/2021)
- tradiční BTBAM fúze, která neustále poskakuje, dovádí, uhání, zkrátka ani chvíli nepostojí. V rámci diskografie kapely nic překvapivého, přesto ale do alba měsíce dát musím. (sicky)
+ hlas přidal i Herelson.
(2) BURIAL IN THE SKY - The Consumed Self (08/2021)
- třetí deska progresivních deathmetalistů z Philadelphie nabízí pestrobarevnou škálu nálad zabalenou do extrémních poloh, které nenudí ani minutu. Najdete zde ambientní oddychovky, deathcorové uzemňováky i atmodeathové náladovky. Minulý měsíc jsem dával do desky měsíce Alustrium. Řízněte je Rivers Of Nihil a pro The Consumed Self jste doma. A ano, safoxon nechybí. (LooMis)
+ hlas přidal i Herelson.
(2) COGNITIVE - Malevolent Thoughts of a Hastened Extinction (08/2021)
- v pořádku TDM ze Států. (brutusáček)
- kůň ze stáje Unique Leader, takže modří určitě vědí, navíc pan řídící doporučoval již v červnu. Milovníci sypaček, disonancí a breakdownů budou ukojeni. (LooMis)
(2) HOODED MENACE – The Tritonus Bell (08/2021)
- Ossuarium Silhouettes Unhallowed je jedním z monumentálnějších death/doomových opusů posledních 10 let, proto je záhodno The Tritonus Bell poslechnout. Skepsi přesto zachovávám. Singly totiž až moc kapelu tlačí do melodického spektra. Obětuje se tak esence metalu smrti – aspekt, pro který jsem za Hooded Menace primárně chodil. (Dantez)
- šesté album finských kouzelníků je vybroušeným klenotem. Pohlcující mix zatěžkaných deathmetalových melodií a doomové ponurosti ve zlověstném hávu dávných Candlemass/Paradise Lost prošpikovaný heavymetalovými kytarovými orgiemi jako kdyby právě vypadlými z tradicionalistické dílny starých Mercyful Fate/King Diamond. Koneckonců album produkoval Andy LaRocque. Na závěr jako bonus povedený cover hitovky The Torture Never Stops od W.A.S.P. z roku 1983. Takže moje jasně nejposlouchanější srpnová věc. (DarkXane)
(2) NIGHTMARER - Monolith of Corrosion (EP) (08/2021)
- neoficiální pohrobci War From a Harlots Mouth si potají vydali EPko. Leze z toho trošku víc propracovanosti než debut. (brutusáček)
- tři songy a přes dvanáct minut naduplého ztemnělého tech deathu z Tampy pod křídly Total Dissonance Worship a od letoška s nově doplněnou sestavou za basou, jíž se chopil Nicholas McMaster z Krallice. (DarkXane)
(2) QRIXKUOR – Poison Palinopsia (08/2021)
- debut Qrixkuor je poslechem na dlouhé lokte. Dvoutrackový kolos vyžaduje pozornost, trpělivost a hromadu poslechů, jak ostatně Vaněna vypichuje v recenzi. Dosud si nejsem jistý, jestli to kapele žeru a zda by nebylo lepší desku rozsekat do tradičnějšího počtu skladeb. Kladení obdobných otázek si ale dosud během poslechu celkem užívám. (Dantez)
- zmíněno již minule a rovněž v recenzi od Vaněny. A i když i u mě po počáteční spokojenosti deska ještě o něco vyrostla, tak nadšeně jako kolega bych ji nehodnotil. Ovšem je pravda, že to je zatím jedna z nejlepších letošních black/death věcí. (mIZZY) (Bandcamp)
piTRs
BIG CITY - Testify X (07/2021)
- třetí zásek projektu lidí svázaných s norskou heavy/prog rockovou i blackovou scénou. Poslechově vstřícný šlapavý metalizující rock skandinávského střihu.
EYE OF PURGATORY - The Lighthouse (06/2021)
- jeden z těch povedených projektů hyperaktivního Roggy Johanssona přináší trochu nasypanější a trochu neotesanější pohled na to, co dělal Dan Swanö na Moontower nebo (pod hlavičkou Edge Of Sanity) na dilogii Crimson. Pražádná oslava průkopnictví, ale parametry i předpoklady seštelovány tak, že tohle Švédsko pořád baví.
vaněna
ESOCTRILIHUM - Dy'th Requiem for the Serpent Telepath (05/2021)
- vrátit se k poněkud monstróznímu šestému albu Astaghula v pěti letech, které je navíc kvalitativně horší než předchozí počin? Ale jo, nakonec jsem si v něm slušné pasáže našel. Proč jenom ten borec má nutkavou potřebu té hudby dělat tolik?
TRANCE OF THE UNDEAD - Chalice of Disease (re-release 09/2021)
- fyzického nosiče se dočká debutové LP nekromantů Trance of the Undead. To je dobrý důvod si nahrávku připomenout. Slušné riffy, záhrobní atmosféra a především parádní obal mi velí si tuhle desku pořídit.
CTHONICA - The Lesser Incantations of Chthonic Lore (03/2021)
- následník nemocné desky Typhomanteia, kterou jsem zde už recenzoval, mi v březnu unikl, a teprve teď jsem dohnal tenhle restík. Parádní prohnilá pomalost. Přijde mi, že Venezuelci ukazují všem, kteří se v tomhle žánru snaží něco ukázat (a většinou neúspěšně), že není potřeba bezmezně kopírovat Autopsy, aby to byla zábava. Navíc nádherně pošahaný obal také svedl ke koupi.
Dantez
BAXAXAXA – Catacomb Cult (08/2021)
- v neposlední řadě se nabízí ochutnat debut 30 let staré německé primitivity Baxaxaxa. Catacomb Cult žádnou je prostá jakékoliv progrese, což je jen správně. Zkrátka ve vší špinavosti čistý black metal převážně středního tempa po vzoru Celtic Frost či Barathrum. Název (desky i kapely) hovoří za vše.
KA – A Martyr’s Reward (08/2021)
- na šesté sólové desce pokračuje Kaseem Ryan v kultivování monotónního rapu v kombinaci se strohou, o to více atmosférickou produkcí. A Martyr’s Reward není ucelena konceptem jako poslední dvě desky, spíše se soustředí na popisy newyorského pouličního života spodiny a na hudbu jako takovou.
brutusáček
WOLVES IN THE THRONE ROOM - Primordial Arcana (08/2021)
- opovrhovaní mistři ohňů a včelínů s nejtvrdší deskou diskografie.
DRIPPED - Putrescent Omniscience (EP) (08/2020)
- BDM co by oslovilo i Gábu.
NOCTAMBULIST - The Barren Form (08/2021)
- čekal jsem od toho víc, ale pro fanoušky „neuro-tech á la Ulce“ to může zaujmout.
ZUBATHAA - Take A Scythe! (08/2021)
- haha, blackened djent, ale valí to.
BOLDY JAMES AND THE ALCHEMIST - Bo Jackson (08/2021)
- pro mě v současnosti nejlepší hiphopoví producenti, skvělá deska, jako ostatně všechno, co Boldy James dělá.
NAS - King's Disease II (08/2021)
- NAS už nikdy nepředčí své legendární desky z devadesátek, ale v záplavě toho, co poslední roky produkuje, je tohle velmi zdařilý počin.
SKEPTA - All In (082021)
mIZZY
REVERORUM IB MALACHT - Not Here (08/2021)
- jedno z dvou alb od Reverorum ib Malacht, která vyšla ve stejný den. I když osobně považuju tuhle kapelu za jistotu, od které uctívám téměř vše, chápu, že noisové experimenty jako předchozí Vad Är Inte Sju Huvud nemusí sedět každému. Zde se ale primárně drtí atmosférický industrual black s až absurdně natlakovanými bicími. Čtyři skladby a pořádné římskokatolické peklo. (Bandcamp)
REVERORUM IB MALACHT - Svag i Döden (08/2021)
- druhé album Reverorum ib Malacht ze stejného dne. Oproti Not Here je o něco slabší nátěr (případně méně absurdní), ovšem atmosféru má Svag i Döden ještě silnější a je zároveň také divnější, katolické žvásty + démoni included. Obě desky jsou zkrátka fakt super a byť absolutní top asi nebudou, určitě bych je řadil k tomu lepšímu, co jsem letos slyšel. I v rámci diskografie RIB bych jim dal nezanedbatelnou pozici. Haleluja! (Bandcamp)
RITUAL DEATH – Lord of the Tomb (08/2021)
- kompilace dosavadní tvorby Ritual Death, na které jsou obě EPčka i songy ze splitů s Aosoth a 13th Moon. Jelikož mě nebaví přehazovat desky na gramofonu co pět minut, tak jsem koupil, i když mám původní releasy a asi jsem dobře udělal, protože je opět téměř všude vyprodáno. (Bandcamp)
ULVER – Hexahedron (Live At Henie Onstad Kunstsenter) (08/2021)
- živák, během kterého Ulver pracují s motivy použitými na poslední desce, mění je a improvizují. A výsledek mnohdy zní i přes nedokonalosti zajímavěji než studiová verze. Více v recenzi. (Bandcamp)
ALORA CRUCIBLE – Thymiamatascension (08/2021)
- vlastně se jedná o další sólovku Tobyho Drivera z Kayo Dot, akorát pod jiným jménem. Opět hodně klidná a pohodová věc, která se moc příjemně poslouchá, ale vracet se k ní na rozdíl od jiných alb asi moc nebudu. (Bandcamp)
CEREBRAL ROT – Excretion Of Mortality (06/2021)
- jedna z těch zajímavějších kapel v současné záplavě old school death metal nahrávek, kterou zvedají na poměry žánru celkem netradičně udělané kytary. (Bandcamp)
AD NAUSEAM – Imperative Imperceptible Impulse (02/2021)
- po výborném živáku na Josefstadtu si bylo třeba připomenout, že je tohle stále jedno z nejlepších alb, co letos vyšlo. (Bandcamp)
DORDEDUH – Har (05/2021)
- taky po super koncertu na Josefstadtu. Stále platí, že debut mě bavil více, ale i tak je to moc hezká deska. (Bandcamp)
Kotek
TROPICAL FUCK STORM – Deep States (08/2021)
- Soundtrack k letním dovolenejm, který nevycházej podle plánu. (YouTube)
THE BUG – Fire (08/2021)
- Jakože návrat The Bug k tanečnějším kořenům, ale zatím to se mnou teda moc nehejbe. Uvidíme, snad se to poddá. (YouTube)
OBEY COBRA – Oblong (08/2021)
- Zábavná kytarovka z Cardiffu, psych, kraut, doom, indie, jak to zrovna přijde. (YouTube)
FAWN LIMBS – Darwin Falls (08/2021)
- Sludge, math, grind. Víc sludge než minule, ale přijde mi, že si tentokrát ten žánrovej mix tak dobře nesedl. Zatím spíš zklamání.
sicky
WHITE STONES - Dancing Into Oblivion (08/2021)
- sólovka basáka Opeth je dle očekávání hodně o baskytaře, nicméně zní sympaticky tvrdě a díky netypicky kroucenému flow i zajímavě.
INDISTINCT - Reign of Silence (08/2021)
- hudebně pestré djent-progmetalové album od kapely z Finska.
QUICKSAND - Distant Populations (08/2021)
- po minulém (výborném) comebackovém Interiors možná trochu méně chytlavé, nicméně stále dobré. Kdo má rád devadesátky, ať neváhá.
AddSatan
BORDREUIL / ROWDEN – Dust (07/2021)
- volná improvizace na violoncello a kontrabas. Atmosféra, napětí, vývoj i hypnóza. Leila Bordreuil už letos boduje podruhé. (Bandcamp)
GARLANDS – Vulneraries Vol. 6 (07/2021)
- „Garland? Divné jméno.“ (major Briggs, Twin Peaks). David Garland spolupracoval mj. s Meredith Monk, Johnem Zornem, Billem Laswellem a The Angels of Light, tohle album nahrál se svým synem Kenjim. Ambient / drone („psych folk / moderní klasika“ ?), kombinující syntetizátory s 12 strunnou akustickou kytarou, která ale díky vazbám, zesilovači, převodníku atd. připomíná sitár nebo i vazbení elektrické kytary. V druhé Opheus in the Underworld je navíc krásný basklarinet a v poslední Arboreal Images vícero klarinetů. Jsou v tom slyšet Popol Vuh i Brian Eno, hodně příjemná věc. (Bandcamp)
MARTINA BERTONI – The Green EP (05/2021 remaster) + Music for Empty Flats (01/2021)
- ambient / drone / “modern classical“, violoncello a elektronika. Poměrně proměnlivé a propacované, melancholické a pěkné. „(Not only) for fans of Hildur Guðnadóttir.“ (Bandcamp)
JSt
ANIKA – Changes (07/2021)
- zpěvačka, která mě baví se Shackletonem a hlavně v Exploded View. Strohé, stažené písničky, které mají nejblíž snad k Silver Apples (nebo Beak>, se kterými spolupracovala, a dokonce i Portishead, ovšem pro obě kapely byli Silver Apples inspirací) se specificky apatickým vokálním projevem.
Herelson
ADARRAK - Ex Oriente Lux (05/2021)
APOGEAN - Into Madness (06/2021)
PATH TO KALININ - Lineage (06/2021)
LooMis
ASYLUM – Sharpen (07/2021)
- druhá deska Texasanů. Divná deska. Nesedí mi moc zvuk, vadí mi místy protivně „řvavý“ vokál, ale celková atmosféra desky je zvláštním způsobem magická. Z jádra víceméně staromilsky pojatého technického death metalu vystřelují postupy typické pro metalcore, prog, grind i black. Výsledkem je zajímavý koktejl, ale po jeho vypití se mohou dostavit bolehlavové pocity související zejména se „sadistickým“ vokálem. Nicméně i tak doporučuji zkusit.
bizzaro
FRACTAL UNIVERSE - The Impassable Horizon (06/2021)
- už jsem trapnej, ale i v srpnu jsem nejvíc poslouchal tuhle nádheru.
OPHIDIAN I – Desolate (07/2021)
- extrém zabalený v osobitém podání, kde kvantita not tech deathu nepřebíjí kvalitu.
MORAL COLLAPSE - Moral Collapse (04/2021)
- solidní progy death, co tu proběhl už v dubnu.
Kory
BOHEMYST - Čerň A Smrt (08/2021)
- pamatujete na kapelu Avenger a jste smutní, že to kapela po dlouhých letech zabalila? Smutek můžete zahodit. Bohemyst jsou logickým pokračovatelem této kapely. Kapela natočila naprosto výborný materiál a v rámci stylu v tuzemsku toho moc lepšího nenajdete.
Radek Chlup
DEAFHEAVEN - Infinite Granite (09/2021)
- Infinite Granite zní jako shoegaze nadopovaný adrenalinem. Výrazná snovost hodná 90s žánru je nakopávána „deafheavenovskými“ nezkrotnými bicími (samozřejmě se nesype), George Clarke nahradil screamy čistým zpěvem, ale nejvíce mě baví občas až abstraktní kytarové aranže, které proplouvají ve zvuku Infinite Granite jako různorodí tvorové pestrých barev v průzračně modrém oceánu.
YEAR OF NO LIGHT - Consolamentum (10/2021)
- jelikož je rok beze světla, tak se vrátili post-metaloví titáni Year of No Light. Consolamentum je masivní jako bouře ve svém epicentru, nad zemitým podkladem jako proudy vichřice poletují vzdušné kytarové party. A přesně tato kombinace mě na desce baví, respektive způsob jejího provedení. Kompozice straší kytarovými hromobitími a nad touto vrstvou proudí výrazná kytarová níže. A čistý, současně mohutný zvuk dovolí desce čitelnost a posluchači vstřebávání obou vrstev současně i odděleně.
NUUMMITE - Celestial Triarchy (09/2021)
- Nuummite jsou po Praze a ne jen v ní známí již nějakou tu dobu z koncertů. Trojici čerstvě vyšel debut Celestial Triarchy a za mě v něm obsažené skladby fungují i studiově. Nuummite jsou navíc úkazem, neboť v Česku nehraje blackgaze kromě Daerrwin (a ti mě nebaví) nikdo. Pro fanoušky Alcest a God is an Astronaut jasná volba, po níž sáhnout.
TORMENT & GLORY - We Left a Note with an Apology (08/2021)
- lamač tlustých strun v Russian Circles, Sumac a dalších, Brian Cook, vydal debut pod svým sólo projektem Torment & Glory. We Left a Note with an Apology je úplně jinde než Russian Circles, přesto by fanoušky instrumentálních bohů mohlo potěšit, stejně tak jako posluchače Chelsea Wolfe. Cook sedí na houpacím křesle s výhledem na západ Slunce a drnká na banjo, akustickou kytaru a zpívá. Žádný zatěžkaný post-metal, americký folk. Alternativu zde však lze vyčenichat. Akustické strunné nástroje doplňují shoegazové kytary v podkladu a Cook se nebojí jít cestou experimentů s tichým country a hlukem samplů.
TACOMA NARROWS BRIDGE DISASTER (08/2021)
- „riffy, které vás budou bolet, atmosféra, která vás donutí brečet,“ píše britská kapela na svém Bandcampu, o níž se v post-hudebních kruzích momentálně docela mluví. Jejich nová deska je napěchovaná šťavnatými kytarovými i rytmickými nápady. To prohlášení kapely je přehnané, pokud není nadnesené, ale Tacoma Narrows Bridge Disaster je velmi výrazná nahrávka, takže kapelu v letošním roce propadnout nenechám.
Gába
INTERMINABLE CORRUPTIONS - Abysmal Revelation (08/2021)
- pár let netrpělivýho čekání stálo za to. Obměněná (opět hvězdná) sestava, naprosto šílená riffáž jako na první desce, ovšem skladby kratší, což jen prospělo. Natlačený ultrabrutality snad ještě přibylo, což je vzhledem k mindfuck rozdrcení z debutu naprosto nepochopitelný. Hostuje např. Batu Cetin (ukázky z připravovaný desky Cenotaph vypadají více než slibně!). Hyperbrutal.
DISILLUMINATION - Во Тьму Предвечного Слова (08/2021)
- parádní death metal s temnou bezútěšnou atmoškou. Famózní zpěvák (jede se v ruštině!) a vůbec všichni skvělí muzikanti, plus výbornej zvuk i obal alba. Není co řešit.
DELETERIOUS - Promo 2021 (08/2021)
- hodně nepěkný GBDM duo z Filipín. Pro fandy žánru (Brodequin, Disgorge, Malignancy apod...) jasná volba.
ANAL STABWOUND - Abstraction Bathes in Sunlight (08/2021)
- šestnáctiletej klučík a jeho frontální útok do BDM topu letošního roku.
EASTWOOD - Antibiose (07/2021)
- výbornej grindcore/pv.
DISIMPERIUM - Malefic Obliteration (08/2021)
- třiskladbovej humus death/black/grind nátěr.
SUPREME BANISHMENT - Let the Weak Pray by Their Saints (08/2021)
SOCIOCLAST - Socioclast (02/2021)
DarkXane
BESATT – Supreme and True at Night (08/2021)
- polští nekřesťanští veteráni drhnou rouhačské rituály už od roku 1991 a na jedenáctém albu ničím nepříjemným nepřekvapili. Týden po oficiálním datu vydání taky naživo rozpoutali důstojné peklo v Plzni. Slušná záležitost a veskrze příjemně temné dojmy.
CHAMBER OF UNLIGHT – Realm of the Night (08/2021)
- projekt z roku 2017, za kterým stojí Necrosis, resp. Juha Harju mj. z Ajattara, a kolem kterého se postupem času začali točit další borci finské scény (z Horna, Trollheims Grott…) na svém debutu předvádí obstojný staroklasický devadesátkový black metal. Srovnání s ranými Dimáči se nabízí asi nejvíce, ale tady to funguje na jedničku.
GRAVELAND – Hour of Ragnarok (08/2021)
- novinka proklínaného Darkena je dalším čistokrevným pohanským opusem vystavěným na klávesových základech, což vhledem k délce přes padesát minut zavání chvílemi folklorní odrhovačkou. Produkční hra na zvukovou tvorbu 90. let, potlačené kytary a bicí jako doplněk atmosféry, black metalu jako šafránu, takže návrat ke kořenům úplně ne. Ale i když nejde o nějaký vrcholný kus tvorby, dá se nakonec docela dobře na jeden zátah vstřebat a věrní fans postupné transformace tohoto polského komanda by zklamáni být neměli.
IRRLYCHT – Wolfish Grandeur (08/2021)
- vlčí smečka z Heidelbergu založená už v roce 2004, která má na kontě zatím pouze jedno EP z roku 2007 a debut z roku 2011, se letos probudila k životu nejprve lednovým splitkem s francouzskými Malcuidant a nyní je na světě také druhé album. Starodávný primitivní black metal v němčině s uhánějícími bicími udržujícími napětí celou více než hodinu středního tempa až zrychlené agrese. Zaujmou pestré Isegrimmovy mnoha polohové vpravdě experimentální vokály.
KALMANKANTAJA – Waeltaja (08/2021)
- po květnovém albu Nostalgia III: Surun Syntysija kontroverzní profláknutí nositelé smrti ze země tisíců jezer opravdu nelení a máme tady další více syrovější novinku ovšem opět s typickou pohlcující atmosférou, která nikterak neboří hranice black metalu v tomhle subžánru, ale své severské kouzlo neztrácí ani náhodou.
OBSCURITY – Skogarmaors (08/2021)
- germánská vyzrálá prezentace vikingské black/deathmetalové melodiky na devátém záseku obstojně sekunduje slavnějším švédským spolu-válečníkům.
SÓL – Shattered Affections (06/2021)
- z plzeňské blackmetalové líhně vzešel oficiálně tenhle projekt sice už v roce 2013, ale teprve letos tady máme debutní album. Nechybí typický zmučený řev Zdeňka Kleknera, který nemusí každému sedět, ale k depresivnímu charakteru doomem prolezlé nahrávky se hodí skvěle (ostatně je ke slyšení také na loňském perfektním debutu od Somniate). Takže nezbývá než si tyhle chytlavé hitovky zaběhnout na konci září slechnout na Chmelnici.
THYRFING – Vanagandr (08/2021)
- oblíbení klasici švédské větve vikingského black metalu nejsou mrtví a po osmi letech pauzírování svým osmým albem vrhli na scénu další záplavu epických hymen, aniž by ovšem Jens Rydén jakkoli polevil z agresivního vyznění svého vokálního projevu. V rámci pohanského žánru značná spokojenost. Hail Vikingland!
AddSatan
DAVID LYNCH – Crazy Clown Time (2011)
- když to vyšlo, tak jsem to tuším po 2-3 skladbách odmávnul, teď jsem se k tomu v souvislosti se čtením Lynchovy biografie a memoárů vrátil. Stylově je to převážně podobné desce BlueBob (2001), která mě celkem bavila, tedy trochu podivný, lehce psychedelický a spíše potemnělý blues rock, něco i řekněme (alternativnější) pop-rock, s občasnými electro/industrial aj. prvky. Přibližně polovina skladeb se mi postupně začala líbit. Ale nejlepší jsou ty klipy (Youtube, Youtube).
Radek Chlup
VIRTA - Hurmos (prosinec, 2016)
- severský jazz, post-rock, elektronika. Tyto hudební vlivy se s dominantním prvně jmenovaným žánrem skýtají pod halucinogenním artworkem desky Hurmos finského tria Virta. Důkaz, že dechberoucí technika nemusí zabíjet výraznou atmosféru, pokud umělci nehrají pro své ego, ale pro skladby jako takové.
WITCHING - Vernal (červen, 2020)
- dle názvu kapely jsem se obával, že se ze sluchátek líně poplazí již milionkrát recyklovaný, značně ošuntělý old school stoner, který pořád dokola přežvýkává „sabbatovské“ riffy. Ale spletl jsem se a Witching hrají blackened hardcore/sludge násilí plné syrovosti, hniloby a deprese. Ty také kapela, kromě dalších psychických obtíží, ve své tvorbě řeší.
Vložit komentář