1) SPOTIFY playlist: duben 2021 - 64 skladeb a téměř 7 hodin hudby

formát je volen podle pořadí, v jakém se desky umístily v Albu měsíce a dále pak se jedná o výběr skladeb interpretů jednotlivých redaktorů. Samozřejmě jsme narazili na limity - ne všichni interpreti, kterým se věnujeme, tuto platformu využívají, ať již k tomu mají jakékoliv důvody, takže řadu kapel, jakkoliv zde umístěných, v playlistu nenajdete. Druhým extrémem je, že zde představujeme často desky, které nám dorazily v promo materiálech, ale oficiálně ještě zveřejněné nejsou. Každopádně doufáme, že i tak dokážeme, ve zbytku toho co jsme vybrali, rozšířit vaše hudební obzory. (PS pro milovníky tradičního metalu: hevač je až na konci, což neznamená, že je u nás poslední. Nejlepší nakonec!)

2) ALBA MĚSÍCE: žebříček nejposlouchanějších alb s komentáři redaktorů

3) AKTUÁLNÍ ALBA: seznam alb, které nedostaly více hlasů a jejichž stáří je maximálně 6 měsíců a jsou tedy zařazeny individuálně dle jednotlivých redaktorů

4) STAROBY: v druhé části seznamu najdete desky, které vyšly dříve – řazení stejné jako u 3)

(7) CANNIBAL CORPSE - Violence Unimagined (04/2021)

- o CC bylo už napsáno tolik, že bych se v každém případě opakoval. Prostě další deska v pořadí, kterou si vždy milerád poslechnu :) (Kuba)

- Erik Rutan u CC, to zavánělo zajímavou změnou a stalo se. Není to žádný brutální výmaz, ale velmi slušivý nadstandard s Erikovými chuťovkami. Více v recenzi od brutusáčka. (LooMis)

- což o to, u mě spokojenost, ale i u pana řídícího, to jsem věru nečekal, patnácté kanibalování dopadlo dobře. (brutusáček)

- brutík recenzí navnadil a musím uznat, že očekávání od desky CC byla rozhodně splněna. (Bandcamp) (mIZZY)

- je jen dobře, že kapela přibrala do svých řad mazáka Erika Rutana. A je to sakra hodně znát. Po čase zase album, které mne od kapely hodně baví. (Bandcamp) (Kory)

- na patnáctém fláku legendárních kanibalů naskočil ke kytaře Erik Rutan z Hate Eternal a máme tady dokonale nabroušené nástroje trhající maso od kostí. Jak mi loni udělali upřímnou neskrývanou radost ve svém ranku Napalm Death, letos to vypadá podobně s energií těchto krvežíznivců. (DarkXane)

- tvl, novej Kenybl mě dostal. Jasně, moc poslechů předchozím deskám jsem nedal, ale i tak bych se skoro nebál hlásit, že jde po Bleeding a Kill o top desku kapely. I když je to 100 % CC, kapela prost ěmusela mít formu a feeling HE a Erikova sóla ji provzdušnily. (bizzaro)

(3) ALTARAGE - Succumb (04/2021)

- čtvrtá deska baskických Altarage je kupodivu dobrá. Samozřejmě to není zvuková revoluce, ale jde o podstatně lepší Portal worshipping, než předchozí dvě desky. (vaněna)

- v podstatě souhlas s recenzí, tu atmosféru to má, ale spíš sahnu jinam. (brutusáček) 

- vaněna nové album vykrádačů Portal hodně chválí, na mě funguje tak 50/50. Oceňuji noisový závěr, který možná nebude fungovat opakovaně, ale podařilo se mi do něj příjemně ponořit. V předchozích sonzích je několik fakt silných a valivých momentů s dobrými riffy, které působí docela krutě. Na druhou stranu tam jsou ale některé momenty, které zní až tupě. Rozlámanost a nahodilost některých nápadů jim taky úplně nežeru. Chápu, o co se snaží, ale třeba oproti tomu, jak to dělají Portal, to úplně nemaká. Šanci tomu ještě dám, byť mi to přijde poslepované až na sílu (úmyslně), a i vzhledem k (oproti Portal) sterilnějšímu zvuku a větší strojovosti méně uvěřitelné a bez větší atmosféry. Ale jak říkám, některé momenty tlačí pěkně. (Bandcamp) (mIZZY)

(3) BODOM AFTER MIDNIGHT - Paint the Sky with Blood (EP) (04/2021)

Wildchild se loučí s noblesou. Než si ho bodomský sekáč nadobro odvedl, vymáčkl ze sebe do téhle čtvrthodiny všechno podstatné, co ho jako kytaristu (a vlastně celého umělce) udělalo. (piTRs)

- smrt Alexiho Laiha na přelomu roku byla nečekaná. Uvidíme, co kapela vymyslí, každopádně tyhle tři věci dýchají nostalgií a myšlenky putují k prvním deskám COB. RIP mistře. (LooMis)

- více než důstojná a zasloužená vzpomínka na Alexiho odchod těsně před koncem loňském roku a zároveň jediný a poslední materiál tohoto uskupení vzešlého z nesmrtelného odkazu Children of Bodom. Dva typicky nadupané melodické tracky a navrch povedený cover hymnusu od Dissection. Poslední půlnoční plavba po bodomském jezeře do ticha tam, kde leží mrtví andělé a odkud není návratu… R.I.P. (DarkXane)

(3) CAMBION - Conflagrate The Celestial Refugium (03/2021)

- výborná deathmetalová nakládačka od Lavadome. Tohle je čistá radost. (vaněna)

- tuzemský label Lavadome má prostě na death metal dobrý čuch a podepsání Cambion je další trefou. Nariffovaný, nasypaný death metal, lehce okoštovaný s obalem á la Voivod, takže vlastně všechno super.  Za bicíma sedí Chason Westmoreland, který Česko tutově zná z návštěv s Burning the Masses, The Faceless nebo Whitechapel, mimo jiné je podepsaný i pod Infernus. Za mě asi letošní nejhranější death metal, který v pohodě zamíří do topu. (brutusáček)

- death metal s decentním otiskem blacku v solidním provedení, co šlape, jak má. Když to do sebe zapadne, netřeba žádného objevování. (Bandcamp) (Herelson)
 

(3) INTONATE - Severed Within (04/2021)

- spojení Kanada a death metal vždy fungovalo. Stejné je to i v případě Intonate, kteří mě navnadili již svojí prvotinou před pěti lety. (Kuba)

- v březnovém albu zaznělo v playlistu od bizzara. Velmi poslouchatelná záležitost na pomezí blackened/dissonant/groove metalu s výrazně pumpující basou. Kanada, neasi. (LooMis)

- bizz v minulé desce měsíce úspěšně nalákal. Dávám mu za pravdu, kope to. (Bandcamp) (Herelson)
 
 
 
 
 

(3) MORAL COLLAPSE - Moral Collapse (04/2021)

- dva nadření Indové postavili projekt, do kterého vložili svůj um např. Bobby Koelble, Kevin Hufnagel nebo Hannes Grossmann. Ten nahrávku i mixoval a masteroval a výsledek je neskutečně variabilní technický death metal, takřka oproštěný od místního folklóru (což by se dalo vzhledem k zemi původu očekávat). Naopak, je tu třeba saxofon (jasně, kde vlastně dneska není). Je to jízda a pro mě deska měsíce. (LooMis)

- za tímhle projektem stojí zejména pro mě dosud neznámý Arun Natarajan, který si ke spolupráci přizval opravdu excelentní jména (Hannes Grossman na celé desce, za ostatní Bobby Koelble nebo Kevin Hufnagel jednoskladbové hostovačky atd.), aby spolu ukuli tenhle lehce avantgardní prog death. Jeho/jejich pojetí morálního úpadku je fakt sexy (to ságo!). A byť se jedná o debut album, působí neuvěřitelně dospěle. Nahrávka mě oslovila na první poslech a stále roste. To prostě chceš. (Bandcamp) (Herelson)

- velice zajímavá záležitost z Indie, hosté: Hannes Grossman, Bobby Koelble... Můžete očekávat progresivní technický death metal nejvyšší kvality. Tohle jen tak neomrzí. (Bandcamp) (Kory)

(3) SPECTRAL WOUND – A Diabolic Thirst (04/2021)

- OK, melo black, nic víc, nic míň. Rozhodně ne taková pecka, kterou z tohoto alba dělá zbytek internetů. (Bandcamp) (mIZZY)

- za mne album měsíce dubna. Naprosto skvělá záležitost z Kanady. Kdo má rád atmospheric black metal staré skandinávské scény, bude velice potěšen. Kapela na svém 3. albu jen potvrzuje, že prostě umí. (Bandcamp) (Kory)

- kanadští černí koně ze stáje Profound Lore Records se vydali do světa na svou třetí jízdu uhasit ďábelskou žízeň po black metalu. A jde rozhodně o to nejlepší, co v současnosti černá quebecká líheň nabízí. Skvělý skřípavý vokál Jonaha Campbella intenzivně nenechává na pochybách a udrží posluchače v zápřahu celých čtyřicet minut agresivní atmosféry a vycizelované klasické blackové melodické esence. Perfektní pekelná jízda od začátku do konce. (DarkXane)
 

(2) FUOCO FATUO – Obsidian Katabasis (04/2021)

- černočerný funeral death/doom. „Abyssální“ zvuk, ale i kytarové postupy (častá tremola) a hutná valivost se místy dost podobají pomalejším místům Impetuous Ritual/Grave Upheaval/Portal, ale jsou v tom (nepřekvapivě) i dISEMBOWELMENT, nejdoomovější polohy Incantation, nejextrémnější Evoken, Tyranny, občas i trocha psychedelie starých Esoteric. Vlastně asi „jen“ (nadstandardně?) dobrá žánrovka s tím správným zvukem (včetně kopáků!), ale sedlo mi to víc, než bych čekal. (Bandcamp) (AddSatan)

- dost hutný a temný funeral doom, který se feelingem místo plačtivé atmosféry podobá spíše zlým death metalům. Některé Esoteric-like prvky rovněž přítomny. (Bandcamp) (mIZZY)
 
 

(2) GRAVE MIASMA - Abyss of Wrathful Deities (05/2021)

- zklamání z Velké Británie. Už předchozí desky nebyly úplně festival nápadů, ale tohle je čiročirý výtahový death metal. Pár dobrých nápadů to nezachrání. Smutníček. (vaněna)

- Grave Miasma jsem vždy řadil mezi jedny z nejlepších elitních dm kapel, hlavně díky prvním EP a první řadovce. Poprvé mě ale trochu zklamali na EP Endless Pilgrimage, pak trochu i naživo a z nové nahrávky jsem taky nebyl při prvním poslechu úplně nadšený. Druhá řadovka není tak dravá ani zlá, ale s přibývajícími poslechy mě nakonec bavit docela začíná. Na album roku to však úplně nevidím. (Bandcamp) (mIZZY)
 
 
 
(2) INFERNO – Paradeigma (Phosphenes of Aphotic Eternity) (05/2021)

- fajn album, které na mě působí o něco lépe než předchozí dvě desky, na kterých mám sice pár oblíbených motivů/skladeb, ale jako k celkům jsem se k nim nikdy moc nevracel. Tady ta blackmetalová esence a celková atmosféra funguje lépe. Asi se oplatí dát pořádný poslech se sluchátky a přistupovat k tomu více jako třeba k ambientní nahrávce s bicími, což vlastně i díky zvuku celkem je. Více než francouzským kapelám a Islandu se tady totiž Inferno podobá třeba Adaestuo. Docela by mě zajímalo, jak tyhle skladby vyniknou live a zda kapela vůbec má snahu se naživo přiblížit zvuku alba, nebo to prostě bude větší metal. (Bandcamp) (mIZZY)

- bude se stávat blackmetalovým albem roku česká deska? No bylo by to zajímavé a ne neočekávané, protože Paradeigma zaslouženě sklízí úspěch. (bizzaro)
 
(2) NEKROMANTHEON - Visions Of Trismegistos (04/2021)

- výtečná thrash metal jízda z Norska. Pro uctívače Sodom, Kreator v jejich zlatém období povinnost (a přebal alba je kapitola sama o sobě). (Bandcamp) (Kory)

- thrash metal z Norska? Ano, a parádní! Teprve třetí album a devítiletá pauza téhle trojici nijak neubrala na schopnostech odpálit tuhle fantastickou mlátírnu. (DarkXane)
 
 
 
 
 
 
 
(2) PAYSAGE D'HIVRE - Geister (04/2021)

- propracovanější a už ne tak minimalistické jako předchozí Im Wald a Im Traum. Ještě pořád nevím, jak se k takhle dlouhé desce postavit. Buď vhodná na meditace, nebo na koš. Asi nejbližší domovské Darkspace. (vaněna)

- možná poněkud uspěchaný následovník loňského dvouhodinového opusu Im Wald, kterému se dostává dodnes zasloužené pozornosti, a to mezi ně stihl Wintherr napasovat ještě listopadové EPéčko. Že by nadprodukce? Novinka je kratší „jen něco málo“ přes hodinku, stejně jako songy nasekané na poloviční stopáži, určitě přístupnější, pořád s jasně rozpoznatelným rukopisem, jehož původní atmosféru ovšem připomíná povětšinou již pouze Tobiasův charakteristický vokál. Na první poslech, zvláště pravověrné fanoušky projektu, nemusí zaujmout... (DarkXane)
 
 
(2) UNFLESH - Inhumation (04/2021)

- atmosférický black/death pro ty, kterým se líbí třeba An Abstract Illusion. Nic převratného, ale rozhodně neurazí. (Bandcamp) (Herelson)

- druhé album trojice amerických tech deathařů, z jejichž moderní technické zběsilé jízdy vystřelují na první dobrou třeba slovutní Necrophagist nebo Obscura, ovšem zůstáváme přitom na pomezí klasického melodického načernalého death metalu švédské školy, takže nepřekvapí ani jasné závany Dissection. Nebývale chytlavé kompozice nejde neprotáčet znovu a znovu. (DarkXane)
 
 
 
 
 

 

vaněna

HIC SUNT DRACONES - Ω (03/2021)
- "velkolepý" doom metal. Něco pro milovníky Catacombs. Předběhnu recenzi: 5 eur investovaných do digitální nahrávky se bohatě vrátí v depresích a migrénách, ale technicky to mohlo být i lepší.

CHRISTIAN COSENTINO - Lawn (03/2021)
- někdy se vyplatí i úplně slepý tip kvůli sranda-názvu. Osvěžující "symfo" black metal z Austrálie. Christian je dobrý a ambiciózní hudebník a taková je i jeho první deska.

NORDGEIST - Frostwinter (04/2021)
- jednočlenný frostbitten black metal z Bratsku (kousek na sever od Mongolska). Výborná věc, pokud tomuhle žánru holdujete.

piTRs

ADRIAN SMITH / RICHIE KOTZEN - SK (03/2021)
- deska pro radost autorů i posluchačů. Hravá a dobře se poslouchající směs hard a blues rocku, která nemá vážnější trhliny.

ALMACH - Dream Elegy (01/2021)
- jen exotický původ (zde Afghánistán) už dávno nestačí. I když tady to vlastně nehraje roli - Almach to ve svojí tvorbě neprodávají (nebo prodat neumějí, nechtějí?) tak, jak bývá zvykem třeba u Orphaned Land, Myrath a podobných. Jejich jakože atmo-blackové snažení na Dream Elegy navíc postrádá koule i pořádné nápady a výsledkem je nevýrazná produkce v podobě jakoby rozpracovaného materiálu pro nějaký raný nosič Dimmu Borgir, opatřená líbivým obalem.

LIQUID TENSION EXPERIMENT - 3 (04/2021)
- deska disponuje vším typickým pro výraznější alba tohoto ražení, od strhující instrumentace a zdařilé práce s náladami až po riskantní balanc na hraně samoúčelné exhibice a třeba i určitého druhu kýče. Tradičně ve stopáži, která právě i ta slabší místa dovolí. Cílovka, fajnšmekři a nějací ti snobové pomlaskajíj, ostatní asi zůstanou v klidu.

Kotek

TOMAGA – Intimate Immensity (03/2021)
- poslední album Tomaga a je to moc příjemnej poslech, trochu drónu, trochu jazzu, trochu opakování, hravý perkuse, hezký písničky. (YouTube)

CHRIS CORSANO & BILL ORCUTT – Made Out of Sound (03/2021)
- Orcutt kdysi drtil kytaru v Harry Pussy, ale teď už je klidnější, akustická kytara někde mezi folkem, americanou a no-wave prasením. Tady v tandemu s rozlámanejma jazzovejma bicíma. (YouTube)

THROAT – Smile Less (05/2021)
- úsměv zahnat s celkem povedenou směsí noise rocku, post-punku a trochu tý gotiky. (YouTube)

SHIFTED – Constant Blue Light (04/2021)
- minimální techno německýho střihu, což znamená hlavně přesnost a preciznost, připomnělo mi to některý věci, co vycházej na Raster Noton. (YouTube)

ANDY STOTT – Never the Right Time (04/2021)
Stotta jsem před pár lety tak nějak pustil k vodě, páč už mě jeho nový nahrávky přestávaly bavit. Nedávno jsem ale narazil na novinku a ta nezní špatně, pořád je to takovej pošmournej minimál, ale vkrádá se do něj víc výraznejch melodií. (YouTube)

AddSatan

JAMES WELBURN – Sleeper in the Void (04/2021)
- drone, noise, shoegaze, dark ambient, ve 4. a 6. skladbě řekněme i industrial rock/metal, většinou s živými bicími Tomase Järmyra (mj. Motorpsycho, ex-Zu), jindy s elektronickými beaty. A „čarodějnickými“ vokály Juliany Venter. Určitě fajn deska, asi mě baví trochu víc/souvisleji než debut, ale stále platí, že Welburn je silnější naživo. (Bandcamp)

NEPTUNIAN MAXIMALISM – Solar Drone Ceremony (04/2021)
- oproti Éons mi to zatím přijde méně zajímavé kompozičně (resp. improvizačně, nápady) a slabší i zvukově (živák), méně jazzu, blíž k (relativně) běžnějším psych drone/doom metal/krautrock/“kosmische“ ambient jamům. Ale stále celkem slušná kvalita a možná to ještě povyroste. (Bandcamp)

ESPEN LUND – Ætonal (03/2021)
- drone (doom) / noise na trumpetu – hádal bych, že jsou to často spíš kytary (nebo i elektronika), ale údajně je to skutečně jen „solo electric trumpet“ a zesilovače (a vazbení). První a poslední skladba se mi líbí víc, prostřední část alba trochu méně. (Bandcamp)

LEILA BORDREUIL – Not An Elegy (03/2021)
- skřípání, dronění aj. disonantní „trýznění“ violoncella. První část se nahrávala na málo využívané stanici newyorské podzemní dráhy, pěkně to v tom prostoru resonuje a koexistuje s „rušivými“ zvuky, včetně projíždějících vlaků. (Ne)příjemně syrové a je znát, že dáma umí a ví, má to energii a spád, místy bych skoro řekl nářez. Druhá, (dark) ambientní část využívá resonance piana v chodbě/průchodu, což dotváří hodně zvláštní zabarvení / alikvóty. (Bandcamp)

YUMA UESAKA, CAT TOREN, COLIN HINTON – Ocelot (03/2021)
- jazz, s vlivem moderní kompozice(„/klasiky“), většinou ambientnější, minimalističtější, ale (zároveň) i free/avant. Klarinety/saxofon, klavír/klávesy, bicí, doplněné vibrafonem, zvonkohrou, gongy. Někdy zajímavé disharmonie, struktury a detaily, trochu mi to sem tam připomíná i něco od Mortona Feldmana, nebo i starších Kayo Dot. Občas se to přiblíží i nějakému obyčejnějšímu jazzu a pak mě to baví méně, ale… A má to hezký zvuk. (Bandcamp)

PLANTS – Tapes 2014-2015 (01/2021)
- viz JSt v březnu. Poměrně syrový, lo-fi, notně psychedelický ambient/drone, místy to jde až do drone folku, psych rock/post-punku, noise, ethno/tribal rytmika apod. Vyvážený poměr hypotična, vývoje, změn, takže ani obří stopáž není větší problém. (Bandcamp)

CLAIRE CHASE – Density 2036: parts i, ii, iv (12/2020)
- viz JSt v březnu. Hlavně kusy hrané na basovou flétnu a některé kombinace s elektronikou, bicími, Martonetovými vlnami, nebo hlasy se mi dost líbí, někdy z toho lezou dost zvláštní (nesou/pa)zvuky. Občasné tahání do/tydlikání ve výškách mě ale spíš irituje. (Bandcamp)

LooMis

SLEEP TERROR - Above Snakes (03/2021)
- Luke Jaeger a Marco Pietruzzella si hrají a žádný styl jim není svatý – country, thrash, djent, blues, funk, ale především sypanice. Je to poslední deska trilogie (jaká je spojitost s předchozími deskami fakt netuším), nicméně po stránce tematiky to smysl dává – westernová intermezza, country, stylizace obalu do Red Dead Redemption? Každopádně zase slušnej zásyp.

RINGS OF SATURN - Embryonic Anomaly Remake (02/2021)
- návrat k materiálu první desky, okolo které se později rozvířilo téma studiových čar a kouzel. O 11 let později tedy znovu, bez cheatování. Mimozemský prasopal revisited. 

DEMON KING - The Final Tyranny (EP) (02/2021)
- loňská deska namlsala, tohle EP navnadilo na další desku. Pořád vysoký tech/death nadstandard.

PANTOKRATOR - Marching Out of Babylon (01/2021)
- švédskej melo-death/thrash s opravdu skvělými momenty, ať už po stránce sól, riffů, nebo melodických linek. Překvapilo.

XAEL - Bloodtide Rising (02/2021)
- druhá deska amerických prog/symfo/death metalistů (na basu tady hraje Brad Parris z Nile). Všichni zpívají (famózně) od guturálu po falzety. Xerath mixnutý s Rotting Christ?

NANGA PARBAT - Downfall and Torment (03/2021)
- ještě jeden melo-death a ještě jednou na doporučení od bizzara. Není to nic novátorského, ale baví to hlavně díky chytlavým „výpravným“ kompozicím.

MOROST - Forged Entropy (03/2021)
- ne, zatím z členů redakce nevznikla žádná kryptokapela, tohle jsou Slovinci a hrají docela zajímavý blackened death metal, do kterého se vkrádá inspirace od Gojiry. Tohle je po sedmi letech druhá deska.

ANGELUS APATRIDA - Angelus Apatrida (02/2021)
- jak napsal minulý měsíc Kory, fajně to panterovsky thrashuje.

brutusáček

DINOSAUR JR. – Sweep It Into Space (04/2021)
- noví Dinosaur Jr., přece jen trochu utahanější, takže spíš by se hodila na babí léto, ale pořád staří dobrý Dino.

THE SPLIT – Reminiscences (02/2021)
- hodně nenápadný, o to kvalitnější tuzemský přínos do prog metal/rocku. 

mIZZY

13TH MOON – Putridarium (EP) (03/2021)
- jeden song, šestnáct minut, ale 13th Moon během nich představí silnější materiál, než drtivá většina letošních black/death nahrávek. Navíc s výbornými vokály. Více v recenzi. (Bandcamp)

URFAUST – Compilation Of Intoxications (04/2021)
- jak název vypovídá, jedná se o další kompilaci singlů z různých splitek, které Urfaust vydali od roku 2013. Není to sice tak skvělý jako Ritual Music for the True Clochard, ale na druhou stranu furt lepší než jakákoliv řadovka od té doby. (YouTube)

IFRINN – Caledonian Black Magick (EP) (04/2021)
- skotský black metal po vzoru Mare. Nehraje se tady úplně blackmetalová extratřída, ale EPko to je hodně podařené. Asi jedna z nejlepších letošních věcí. První demo bylo totální Mare worship, tady se najdou i trochu jiné prvky, resp. melodie i s trochu jiným účinkem. S opakovanými poslechy novinka roste a začíná mě bavit i o něco více než první release. Oceňuji rovněž, že zde nejsou zbytečně dlouhá intra, která byla na demu hlavně jako filler. (Bandcamp)

FIVE THE HIEROPHANT – Through Aureate Void (02/2021)
- dost příjemný post-metal se saxofonem. Žádný extra tlak ani originalita, na druhou stranu ani žádná přehnaná sladkost. K práci úplně ideální hudba, která i přes jednoduché patterny baví i s opakovanými poslechy. (Bandcamp)

OCRILIM – Blwch​-​ariam​/​Eiraddfa (02/2021)
- Kotek doporučil, mIZZYmu se líbí! Týpek z Krallice hraje akustický folk, během kterého drtí blackmetalová tremola. Předsudky stranou, je to fakt výborná věc! Něco jako kdyby Secret Chiefs 3 hráli akustický black. Bez prdele, jedna z nejlepších věcí, co jsem letos slyšel. (Bandcamp)

BIG|BRAVE – Vital (04/2021)
- opět dobrý post-metalový album, na kterém Big|Brave docela dost vystihli polohu, s kterou hrají naživo. Třeba trochec ohulit zvuk, a ty kontrasty mezi ambientnějšími momenty a fakt hutnými riffy nakládají parádně. Ženský zpěv je také dobrý, ale trochu moc vytažený. Jasně, kolikrát to na něm i stojí, kdyby byl ale více zavalenej tou kytarovou masou, sedělo by mi to víc. (Bandcamp)

SNĚŤ – Mokvání v okovech (05/2021)
- Sněť nahrála žánrové album, které splňuje a ctí pravidla death metalu. A i když není kdovíjak extrémní nebo výjimečné, šlape skvěle. Více v recenzi. (Bandcamp)

MĀNBRYNE – Heilsweg: O udręce ciała i tułaczce duszy (04/2021)
- Polsko, Blaze of Perdition, Odraza, Terratur Possession. Teoreticky pecka, v reálu akorát pohodový black, co se fajn poslouchá, ale žádná extra sláva. Jsou tu OK melodie, občas líbivý refrén, ale ve výsledku ničím speciálním nevyčnívající kapela. (Bandcamp)

FORSMAN – Dönsum í Logans Ljóma (EP) (04/2021)
- Island, Ván records, čtyři songy, žádná sláva, poměrně marnej vokál. Dál. (Bandcamp)

SYNING – Syning (EP) (04/2021)
- kombi lidí z Manes (resp. Manii), Whoredom Rife a Knokkelklang vypadá teoreticky jako nejvíc pecka kombo. Realita je ale taková, že to spíše bude projekt kámošů ze zajímavých kapel, který vydal Terratur Possession. Dvě alright skladby, ambientní outro, žádné nadšení. (Bandcamp)

TURRIS EBURNEA – Turris Eburnea EP (03/2021)
- Italo-USA tech. death. Pro hltače kapel podobných DsO a Gorguts určitě fajn. Na otázku, zda Turris Eburnea dávají na prdel spřízněným Krallice, říkám ale ne, a to ani nejsem žádnej jejich velkej fanda. (Bandcamp)

KWADE DROES – Met Onoprechte Deelneming (04/2021)
- všechny tři předchozí releasy od Kwade Droes mám docela rád, jakožto reprezentanty nizozemského black metalu s výjimečnou atmosférou a lehce psychedelickými prvky. Přiznám se ale, že nové album moc nechápu. Která blackmetalová kapela má ale ve skladbě kohouta a pořádné kykyryký, ha? (Bandcamp)

Gába

NEPHILIM GRINDER - Spiritual Torment (04/2021)
METHAROMA - Pipe Dreams (03/2021)

Kory

CROWN - The End Of All Things (04/2021)
- pokud jste přišli na chuť poslední tvorbě norských Ulver, tak by Vás mohli zaujmout tito umělci. Za mne velice příjemné překvapení. Příští rok tour s Enslaved po Evropě. (Bandcamp)

 DarkXane

BEWITCHER – Cursed By Thy Kingdom (04/2021)
- hitová black’n‘rollová performance namíchaná s novou vlnou tradičního heváče na třetí placce v pořadí v podání americké trojice z Portlandu, která uměla vždy nabrat i zběsilejší speedmetalový i thrashový spád. Úcta k Venom, Motörhead… pestrý reunionový mix a taky „satanismus“ v pohodové nadsázce.

COSMOPHOBE – Neo-Terran Dystopia (04/2021)
- zcela instrumentální záležitost z Lousiany, která se objevila na scéně teprve loni. Strojový progresivní deathcore věstící běsnící vzpouru terminátorů. Totální chlad a prázdnota. Rings of Saturn bez vokálů nejenom podle artworku od Marka Coopera?

CRYPTS OF DESPAIR – All Light Swallowed (04/2021)
- litevská deathmetalová nakládačka se v dubnu taky rozhodně neztratila ani ve stínu velikánů.

DECLINE OF THE I – Johannes (03/2021)
- francouzský post-blackmetalový projekt, za kterým stojí Johannes Judicaël, alias A.K., má na světě již čtvrtou hypnotizující do kómatu nakopávající kompozici, coby první díl další plánované filosofické trilogie. A.K. ostatně není žádné ořezávátko, ale známe ho z takových formací jako Merrimack nebo Vorkreist a podílel se také na famózním industriálně blackmetalovém projektu Neo Inferno 262. Předloni kompletně vyměnil zbytek sestavy a za bicími se tak objevil Sylvain Butet z Arkhon Infaustus a Temple of Baal. Výsledek stojí rozhodně za to.

FYRNASK – VII: Kenoma (04/2021)
- čtvrté album, tentokráte již pod kuratelou Ván Records, rituálního black metalu této německé formace, která se vyklubala z původně jednočlenného Fyrndova projektu. Pět let mlčení a další strašidelná atmosférická porce s bohatou instrumentací a zlověstnými momenty umí vyvolat patřičné napětí zakončené odpočinkovým folkovým ambientem v posledním skladbě.

MALUM – Devil’s Creation (04/2021)
- za bicími se objevil Tuukka Franck, který do toho řeže také u Archgoat, za jednou z kytar Mr. Tuovinen ze Sarkrista a za mikrofonem nechybí zuřivý Tyrant z Kalmakantaja nebo Flagg, coby zakladatel tohodle satanského spolku ze země tisíců jezer. Čtvrté album přináší opět čistokrevný nordický black metal prošpikovaný typickou finskou melodikou s pronikavým nenávist evokujícím vokálem. Hail Suomi!

SPECTRAL LORE – Ετερόφωτος (04/2021)
- Atéňan Ayloss dal loni o sobě slušně vědět poutí po devíti planetách, kterou vykonal na splitku se svým spřízněncem z Mare Cognitum a stejně jako on letos přichází, jen o měsíc později a po sedmi letech, s vlastní pátou řadovkou. Celková stopáž je sice 76 minut, ale album je zakončeno tak trochu nad rámec konceptu bezmála dvacetiminutovým ambientním dronem. Celkově ta podmanivá atmosféra blackmetalového putování po temném kosmu opět funguje. Nechybí progresivní party a netradiční melodie. Energie Darkspace spí, tak přijměte toho, jehož světlo vychází od ostatních.

JSt

MISSION TO THE SUN – Cleansed by Fire (04/2021)
- základy bych pořád ještě viděl v 80s revivalismu, vokály ten post-punkový patos nezapřou, ale dost věcí tu je jinak, synťákové plochy připomínají magii pozdějšího Prurienta, suchá popovost klidně Haus Arafna a jejich label Gallakthorrö, někdy mi z toho lezou i nejvíc písničkové aspekty Burial Hexe. Čili: odkazy post-punku, synth popu a industrialu tu jsou zajímavě a/nebo zábavně remixované. 

bizzaro

ABIOTIC – Ikigai (02/2021)
- z technickýho death metalu, i když tu je nějakej deathcore, jde asi zatím o nejposlouchanější desku. The Artisan Era se většinou nemíjí.

THE LYLAT CONTINUUM – Ephemeral (02/2021)
- a vrátil jsem se i k psychedelickýmu progy deathu s (i ex) členy Last Chance to Reason, The Contortionist a Scale The Summit.

MŮRA - Doom Invocations and Narcotic Rituals (2021)
- z mýho pohledu je to vlastně blbina, ale svý kouzlo to má. A když jsem dělal rozhovor, i poslouchal jsem.

piTRs

DURAN DURAN - Notorious (1986)
- pokračování novovlnné krasojízdy. Trochu víc do funky a opět paráda.

HEAVEN AND HELL - The Devil You Know (2009)
- ani po dvanácti letech neztratila deska nic ze svého lesku. Velká doomrocková rozlučka Ronnie Jamese Dia a jedné z nejlepších sestav Black Sabbath.

NIGHT IN GALES - Dawnlight Garden (07/2020)
- novou desku Němčourů jsem v létě nějak zaspal. Posledně jsem moc nechválil, teď je to o něco lepší. Převrat na scéně se sice taky nekoná, ale dělají to poctivě a zábavně, takže vlastně dobře.

Kuba

KIKO LOUREIRO - Open Source (07/2020)
- Kika jsem začal víceméně registrovat až po příchodu do Megadeth, ale nutno podotknout, že je to brilantní kytarista. Rezavý lišák měl vždycky čuch na kytaristy, které si do kapely přibere.

LVCIFYRE - Sun Eater (01/2014)
- přes prvotní nenadšení se Sun Eater stal jeden z pilířů v mém širším osobním TOPu desek.

BEYOND CREATION - The Aura (04/2011)
- onehdá úplné zjevení na scéně, které tento měsíc slaví desáté výročí. Oslaveno řádnou porcí poslechů. 

NECROPHAGIST - Epitaph (03/2004)
- 11 z 10. Myšlenky na novou desku dávno zatraceny, ale Epitaph diktuje pokaždé. 

AddSatan

ANTONINA NOWACKA – Lamunan (09/2020)
- éterické, andělské zpěvy rezonující v rozlehlém prostoru (komponováno v jeskyni na Jávě, nahráváno v polské pevnosti). Mísí se tu sakrální středověk / renesance, ale i ta Indonésie a něco současnějšího. Ty výšky jsou pro můj sluch sice trochu na hraně, ale některé kusy (2. a 7.) jsou krásné bezvýhradně (Bandcamp)

NINE INCH NAILS – The Fragile (1999)
- celé jsem to neslyšel už ani nepamatuju, většinou, když už dostanu na NIN chuť, pouštím Spirálu (mj. super do auta), nebo Year Zero. S odstupem mě asi ještě trošku víc než dřív baví vnímat zvuk, resp. zvuky, z kterých je to složené, produkční/aranžérské detaily, ambienci/textury, minimalistické (proti/)polyrytmy apod. Je to z větší části pořád takový industrial/noise rock/pop, ale chytrý. A ta gradace v úvodní Somewhat Damaged !

mIZZY

CULTES DES GHOULES – Henbane (11/2013)
- akorát vyšlo nové EPko Eyes of Satan, na které po prvním poslechu nechci psát názor, ale vracel jsem se ke starším deskám kapely a Henbane je jednoznačně top album, které má smysl si připomínat. Nejlepší polský black metal po roku 2010? (Bandcamp)

Gába

AGONIZED - Gods... (demo 1991)

JSt

V/A – Weightless Vol. 1 (2014)
- zásadní kompilace rozbitého, melancholického, experimentální grimeu bez vokálů, tj. scény zejména kolem Logose a Mumdance.

KALLISTA KULT – s/t (2019)
- přízračný australský dub v duchu věcí, které dělá s různými projekty Carla del Forno, excelentní věc.

BACKROADGEE – Mukta vs. Mukta (2020)  
- po Pa Salieuovi druhý zástupce UK drillu, který mě opravdu baví. Výborná strohá produkce s vkusnými melodickými synťáky, těžkotonážní flow s brutálním přízvukem, kde už ani nevím, jak moc to je Jamajka a jak moc prostě lokální ulice, a hlavně neustálými absurdními adliby.

DARK0 – ZERO2 (2020)
- zástupce instrumentálního (weightless) grimeu se tentokrát přiklonil až k trance, ale brutální éterická melancholie zůstala.

bizzaro

HEKTE ZAREN - Near Life Experience (2015)
- díky psaní Paradeigma jsem se dostal k tomuhle temnoskvostu. Tvl, jak jsem bez toho mohl žít?! (Bandcamp)