Toto rozhodně platí pro příčku stříbrnou, kde američtí řezníci Origin očekávání nenaplnili. Nebojte se ale nic, průser typu Morbid Angel rozhodně nehrozí. Celkově si tento měsíc po výborných Hate Eternal upevnila nadvládu severoamerická scéna, takže uvidíme, jak se s tím vyrovnají v době festivalů smečky evropské.

 
1. Gigan – Quasi-Hallucinogenic Sonic Landscapes

Bros: Těžko soudit, jaká vlastně nová nahrávka fenoménu Gigan je. Rozhodně je ještě více mimo klasický deathmetalový proud, ještě více haluzoidní. Eric Hersemann, mozek kapely, si až na vokály a bicí celou desku nahrál sám, a nerad bych viděl, co se mu v hlavě při nahrávání, občas podpořeném halucinogenními drogami, honí. Každopádně: intenzivní, zajímavý a obohacující je poslech vítězného tipu měsíce června. A dle mého názoru je Quasi-Hallucinogenic Sonic Landscapes ještě zajímavější, než deska předchozí.
Black_Hand: „Kvalitka, po "menší" změně sestavy vyvstaly menší pochybnosti, nicméně zábavný výlet do světa dobrodružnějšího metalu se opět vcelku povedl."
 
 
 
 
  
 2. Origin – Entity

Bros: Velmi se čekalo na návrat kansaských řezníků Origin, ještě více se mluvilo o jednotlivých persónách v kapele a jejich výměnách / jiných angažmá. K desce podrobněji už ovšem redakční kolega, mistr kAnnal: „Trochu zklamání. Málo to řeže. Místy slabý vokály. James Lee tam chybí. Většina skladeb je moc krátká, dvě jsou zase moc dlouhý. Někdy to až připomíná mladý kapely pokoušející se o Origin. Nový prvky to nezachráněj. Není to špatná deska, ale od Origin bych čekal víc...“
Black_Hand: „WTF?!?! Pane vrchní, v mých Origin je metalcore! A navíc je to všechno
takové nudné, absolutně postrádající dynamiku III...prostě nemám slov."

 
  
 
 
 3. Devin Townsend Project – Deconstruction

Bros: Tento chlapík s mnoha přízvisky vydal tentokrát pod hlavičkou Projectu album, které je označováno jako „návrat génia“ ve velkém stylu, kdy spojuje určité prvky své minulé tvorby s lehkostí a grácií sobě vlastní. Nadšené recenze z celého světa, dotýkající se absolutního hodnocení, naznačují, že s Deconstruction rozhodně nešlápnete vedle. Oproti příčce stříbrné a zlaté letně odlehčená deska, ke které něco má na srdci Gianni: „Samosebou, že když už to recnu, že to bude nejposlouchanější věc měsíce. Spíš mě zajímá, kdy to přestanu poslouchat, protože to jedu denně a nemůžu se toho přežrat…furt mám hlad. Výborná deska, pro mě možná i v TOP 5 tohodle roku…to by se další grupy musely kurva překonat.“

 
 
 
Další desky, na které je radno upozornit, je fungl nová Club Silencio od českých První hoře. A doporučuje je nejen onDRajs, který tuto desku pražské kapelu pokládá za to nejlepší, co čeští interpreti letos vydají… takže rozhodně neopomíjet: „Nemá smysl popírat, že první poslech toužebně očekávaného nového kousku nevypočitatelné a nezbedné kapely První Hoře se nesl v duchu mírného zklamání. Stačilo pár poslechů a rána na solar zní - je to nesmysl, nenechte se rozhodně odradit. Možná se zprvu zdá, že je Klub konvenčnější a není na něm tolik výstřelků, ale o to zas tolik nejde. Co opět podmaní, jsou poetické texty s významovými průniky, až se z toho hlava točí (Milanu Urzovi vyšlo v roce Lamenta sbírka Pukliny). Crossoverová hravost odkojená Waltari v nejlepších letech je znát všude možně - vtipná parafráze Sex Pistols v No Future, Bedřichem Smetanou načichlá Proti proudu nebo totálně úchylný otvírák Diskokoule, jehož text ne a ne dostat z hlavy. Deska je prošpikována elektronickými intry, což jen dokresluje, že tahle kapela je schopná zahrát vše. Tolerance je ovšem základním předpokladem poslechu Silencia. Psí vojáci se mísí s Už jsme doma, hospodský punk jde ruku v ruce s avantgardou. Nepředpokládám, že letos u nás vyjde něco lepšího.“ Další věci, které Ondra doporučuje, jsou staré známé Amia Venera Landscape s deskou The Long Procession, které jsme mohli nedávno v ČR vidět, a akademickými cenami ověnčený Kanye West s My Beautiful Dark Twisted Fantasy.

 
 
LooMis kromě Origin doporučuje progres. Ovšem nechme ho mluvit: „Dvě příčky mého žebříčku tento měsíc okupuje duo pocházející ze země javorového listu - uneXpect byli dostatečné propráni v trojrecenzi, Protest The Hero jsou momentálně v Evropě na turné a doufám, že někdo byl na bratislavském vystoupení. Bylo-li by více času, neváhal bych a jel. PTH nejsou takoví instrumentální labužníci a hračičkové s aranžemi jako uneXpect, hrnou to více směrem k tradičnější formě metalu, ale jakýs-takýs prostřih k avantgardě by se určitě dal lehce objevit. Kombinace klasického metalu, hardcoru a hodně, hodně progresivního metalu je podporována propracovanými hlasovými linkami Rodyho Walkera, který se nebojí melodií ani vysokých emotivních tónů. Naopak - tyto polohy si doslova užívá a dokonale tak doplňuje ekvilibristiku zbylých čtyř spoluhráčů. Pokud bych to přehnal (ale opravdu jenom malinko), představte si Dream Theater obroušené na svou progresivní podstatu, kdy dostanete naloženo v rámci tradiční poctivé stopáže skladeb to, co DT momentálně vatově vyplňují na 8 a více minutové skladby. Co Kanaďan, to muzikant? Ne, co Kanaďan, to vynikající muzikant!“

 
 
Po změti not, progresivních tónech a avantgardních myšlenkách tu máme výlisek od černokněžníka Lunarise.

Patecabra – El Horror: špinavý black/thrash, který se v jeho nejdokonalejší podobě rodí především v latinské Americe, v tomto případě konkrétně v Chile, deska šlape od začátku jako dobře promazaný stroj na riffy a ke konci už budete mít všude podlitiny, zvuk přesně jak to mám rád, žádné brilianty... pro posluchače kapel typu Vulcano, Holocausto nebo Reencarnación jak dělané.
 
Dim Nagel – Satanic Overdose: zapomenuté a dnes už zřejmě nesehnatelné demo z doby, kdy to v Norsku začalo vřít pod pokličkou, které se, když už tomu asi nikdo nevěřil, konečně dostalo na internet. Zvuk je poplatný době, ale zároveň nijak neubírá na kvalitě poslechu. Nalezneme zde čistý black, ale třeba i folkové prvky.
 
Deicide – Legion: příprava na pražský koncert Deicide, kam jsem ale nakonec nedorazil. Beztak se ale, předpokládám, hrál hlavně novější materiál, který už tolik netáhne. K samotnému Legion není co dodat.

 
 
PF nám za měsíc červen doporučuje tři věci a tentokrát si od metalu odpočineme. Jedná se o Deepchord Present Echospace, prý vynikající minimal detroit techno. Hindi Zahra je marocko-francouzská písničkářka a co jsem měl možnost slyšet, poměrně příjemná záležitost. A hlavně to vypadá na krásnou ženu.

 
Ještě vyzvedneme pár tipů z minulosti, například Annalův Oppressor – Elements of Corrosion - řádně hitový technický death metal, z historie vytáhněme tip můj, Atheist – Piece of Time a od bizzara třebas re-edici klasiky Death - Human. A pokud někdo stále ještě nemá dost, přidáváme ještě tipy Freda, Kotka či Kuby…

 
The Book Of Knots - Garden of Fainting Stars - a bizzaro říká, že „Jako dost hustá deska. Avantgarda, něco sludge utáhlejch poloh, sem tam snad až pokřiveně popovýho zpívání, ale celý temně a melancholicky uzemňující s místy až strašidelnou atmosférou navíc doplněné dechy, smyčci a elektronikou. Experiment, kterej je divnější a dokonce snad i chytlavější než Combat Astronomy, něco pro fanoušky Sleepytime Gorilla Muzeum.“
 
Arms And Sleepers - The Organ Hearts – co víc říct, než recku doporučit – elektro, ambient a post-rock.
 
Death Grips – Exmilitary - další projekt Zacha Hilla.
 
Biosphere – N-Plants - je pro fanoušky elektronického ambientu či prostě tišší muziky rozhodně doporučeníhodné.
 
Evan Brewer – Alone - deska baskytaristy z jedné známé kapely, který se tentokrát obešel bez ní.
 
USSSY - UD - ruská noisemathrocková kapela hraje arabské motivy, výborné sousto pro fanoušky Secret Chiefs 3 nebo Lightning Bolt.
 
Gorod – Transcendence (EP) - technický death metal.
 
Paatos - Breathing - post-rock, progressive rock ve stylu Portishead.
 
The Lighthouse And The Whaler – Selftitled – něco z indie.

 
A jako poslední si na konec necháváme Giannniho a gortha. Nechť převezmě slovo prvně jmenovaný, který Devina už komentoval výše, tady je zbytek jeho várky.
 
Sepultura – Kairos

 „Novinka mojí srdeční záležitosti. Nadrom to trefně vystihl v recenzi. Já snad jen dodám, že tohle je svěží materiál, kterej trvanlivost nepostrádá, což byl u A-Lexe problém. Dostal jsem víc, než jsem čekal.“

 
Dälek – Abandoned Language

„Červen je ve znamení zkoušek a člověk se musí u něčeho učit :)“

 
Bohren & Der Club Of Gore - Sunset Mission

„Stejnej případ jako u Däleka, k učení super věc. Super tip od MarastOnAir.“

 
Combat Astronomy – Flak Planet 

„Jednou tak zlá deska, než předchozí. Saxofon už přetrhal všechny řetězy a doslova dělá bordel a psychickej nátlak. Prakticky nic extra novýho, jede se v zažitých kolejích, jen to celý víc zdivočelo… úchylnost, moc velká a někdy mám problém to doposlouchat celý.“

 
 
A pan gorth jako obvykle vytahuje pár karet z balíčku tajemností a šíleností...
 
Der Blutharsch and the Infinite Church of the Leading Hand + Aluk Todolo

Trochu slabší než řadovky AT, ale pořád kvalitní. Více později...
 
Larkin Grimm/Extra Life - split

Pro mě dost překvapivě tu Extra Life tahají za kratší konec. Těm, kteří je znají, je jasné, že to znamená automatické maximální doporučení Larkin Grimm. Ulítlý, trošku dronící folk s velice zábavnými texty.
 
Clair Cassis - Luxury Absolute

Výborný atmosférický black metal, post-Velvet Cacoon.
 
Burial - Untrue

Občas mě baví i hodně mainstreamové věci :)