Struktura článku:
1) ALBA MĚSÍCE: žebříček nejposlouchanějších alb s komentáři Marasťáků
2) AKTUÁLNÍ ALBA: seznam nejaktuálnějších alb (od cca srpna 2016), které nedostaly více hlasů a jsou tedy zařazeny individuálně – výpis dle jednotlivých Marasťáků
3) STAROBY: v druhé části seznamu najdete desky, které vyšly dříve – řazení stejné jako u 2)
4) KONCERTY: nově zcela na konci zařazena (prozatím experimentálně, a tedy možná spíše nárazově) kategorie, která bude přinášet výčet toho nejzajímavějšího, co redaktoři v uplynulém měsíci viděli živě (jak na území České republiky, tak i přilehlých krajin)

(3) DODECAHEDRON – Kwintessens (03/2017)

- nejočekávanější album od nejvydařenější kopírky Deathspell Omega. Čekal snad někdo, že to bude průser? O něco přístupnější než debut, ovšem podobně výtečné a lépe se poslouchá. U Michela jde navíc slyšet, že zapracoval na vokálu. Pre-order byl v tomto případě sázka na jistotu. Opět jedno z alb roku. (mIZZY) (BandCamp)

- baví víc než debut, víc do black metalu a méně rozházenosti z toho tvoří vyváženou desku, která se neohrává a dle mého první desku překonává. (brutusáček)

- tak konečně nastalo oficiální vydání, abychom do Alb pravidelně mohli začít zařazovat i tuhle desku. Novinka Dodecahedron mi přijde míň blacková (ale je to jen pocit z výsledné formy a zvuku), víc nevyhraněná a snad ještě divnější, byť ne nepříjemnější. Rozhodně ale extrémní a nejen atmosférou temná. Opět pecka. (bizzaro)
 
  
 
 
(3) HAVOK - Conformicide (03/2017)

- v takové té novo-staré vlně thrashe je tohle příjemná jistota - basa parádně demoluje, nejsladší jsou ale tupačky s punkovo/hardcorovým nádechem (dost podobné Overkill). (LooMis).

- Havoku ide karta, učebnicový thrash plný výborných nápadov s parádnym zvukom. Jediné, čo mi stále až tak nesedí je vokál, ale v tomto prípade už ide len o maličkosť. Uvidíme, čo nato Warbringer, ktorý vyzerá tiež mega našlapano. (Cronic)

- no zprvu jsem si stěžoval na střednotempost, ale nakonec z toho vidím devizu. Ta deska má naprosto skvělou produkci a zvuk (kam se hrabe Metallica), jen je zbytečně moc dlouhá a splývá. (brutusáček)
 
 
 
  
 
 
 

(2) DAVID MAXIM MICIC - Who Bit The Moon (03/2017)

- poslech desky předcházel naprosto skvělému koncertnímu večeru. (LooMis).

- v rámci osobní tvorby nic nového, ale furt plné energie, uvolněných nálad a skvělého – i hráčského – feelingu. Micic je hitmaker jaxviňa! (bizzaro)
 
 
 
 
 
 
 
 
 
  

(2) DISPERSE - Foreword (02/2017)

- o týhle desce už bylo napsáno (řečeno) hodně. Když je však na podobnou music nálada, tak to funguje skvěle. Žytecki je Bůh! (Kuba)

- a hlas přidal i Spacosh.
 
 
 
 
 
  
 
 
 
 

(2) IMMOLATION - Atonement (02/2017)

- Immolation nikdy nepřišli se slabou deskou - novinka to jen potvrzuje. (Kuba)

- mám dojem, že Vignovi docházejí nápady. Na Atonement najdete hlavně riffy, které už jste v minulosti v mnoha obměnách od Immolation slyšeli. Grupa pokračuje v prozkoumávání své novodobé tváře, kterou objevila a ukázala na Majesty and Decay. Od té doby ale s ničím překvapivým nepřišla a i tohle je sázka na jistotu. Takový peklodeath mainstream. (onDRajs)
 
 
  
 
 
 
 

(2) MASTODON - Emperor Of Sand (03/2017)

- tuhle kapelu prostě miluju, mraky projektů okolo a pořád sypou jednu desku za druhou. Nicméně ten, na kterém tahle kapela stojí, je stále jen a pouze neskutečný Bran Dailor. (LooMis).

- áno, áno, březen patří Mastodon v dobrém i zlém, jak se říká. Ty první singly byly hodně překvapivé a ukázaly, že kapela míří do hlavního proudu (ve kterém teda už je dávno). Každopádně máme víc melodiky, více zpěvu (který se naživo zas bude trápit) a celkově nejhladší zvuk vůbec. Pod tím „nánosem“ to jsou pořád oni, ale přes všechna ta sóla to jsou nejpřístupnější Mastodon vůbec. (brutusáček)
 
  
 
 

(2) OBITUARY - Obituary (03/2017)

- navnaděn hlasy tvrdícími, že jde o návrat k éře první poloviny devadesátek, podíval jsem se na desítku floridských zevrubněji, než jsem původně zamýšlel. Ano, jsou tu pěkné momenty (Sentence Day, Ten Thousand Ways To Die), Kenny místy sóluje jak o život a většinou mu to dává smysl, ale album jako celek není nikterak vybočující ze zažitého obituaryovského postoje "je spousta akordů, ale jen na čtyři je spoleh". O přiblížení se chemii a určité noblese takového Cause Of Death nemůže být ani řeč. (piTRs)

- hithit sbírkoví Obituary jsou tu, já musím říct, že to šlape a ten heavy mi nevadí, prim hraje kratší stopáž. (brutusáček)
 
  
 
 

(2) PALLBEARER - Heartless (03/2017)

- Pallbearer potřetí. Tentokrát přívětivější, odlehčenější, rockovější, navíc s jemnějším zvukem. Hráli by takhle doom Pink Floyd? Dost možná... (onDRajs)

- sbohem bahno, vítejte písničky, jak je to přiznaný, já jsem pro. (brutusáček)
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Spacosh

IVA BITTOVÁ & ČIKORI - At Home (12/2016)

mIZZY

ABIGOR & NIGHTBRINGER & THY DARKENED SHADE & MORTUUS – split (02/2017)
- splitko roku! Nevím, co by muselo vyjít, aby to tuto čtveřici překonalo. Dvojice Nightbringer a Thy Darkneded Shade vládne, nicméně všechny čtyři kapely předvedly prvotřídní výkon. Perfektní black s nějakou tou přidanou hodnotou, jak je u těchto jmen zvykem. (BandCamp)

DEATH LIKE MASS – Jak Zabija Diabeł (EP) (03/2017)
- členové Lvcifyre s vokalistou z Cultes des Ghoules na čtrnáctiminutovém EP skvěle předvádí, jak zabíjí ďábel. O dobré riffy a nasypané bicí není nouze. Vše navíc zvedá výborný vokál. Díky krátké stopáži není problém tři skladby protočit klidně čtyřikrát za hodinu a vybudovat si na nich solidní závislost. (BandCamp)

SVART CROWN – Abreaction (03/2017)
- z mého pohledu zatím o něco slabší než předchůdce Profane. Zatím se mi do desky, možná i kvůli lehce přehnané délce, nepodařilo tolik ponořit. Stále se však jedná o našlapaný black/death, který by neměl urazit ani fanoušky Ulcerate a Deathspell Omega.

PILLORIAN – Obsidian Arc (03/2017)
- nová kapela Johna z Agalloch. Po nudě, která panovala na posledním albu A., se jedná o celkem příjemné překvapení. Ubylo folku a brnkaček, přibylo black metalu, a poslouchá se to dobře. Johnův songwriting je nepřeslechnutelný. (BandCamp)

SKÁPHE – Untitled (EP) (03/2017)
- jedna skladba, dvaadvacet minut, disonantní black a vokál z Misþyrming. (BandCamp)

MR. PETER HAYDEN – Eternal Hayden (03/2017)
- hodní Dark Buddha Rising. (BandCamp)

REBIRTH OF NEFAST – Tabernaculum (03/17)
- dlouho očekávaný debut irsko-islandského projektu. Inspirace z působení v Sinmara, Wormlust a Slidhr je slyšitelná. Materiál na splitu se Slidhr však působí silněji. (BandCamp)

Herelson

MEDDA – Conquest (03/2017)
- instrumental prog metal. (BandCamp)

MOONLOOP - Devocean (03/2017)
- progressive death metal. (BandCamp)

onDRajs

SEPULTURA - Machine Messiah (01/2017)
- milé překvapení. Ambiciózní Kisser se nebojí jít do koncepčních desek a vychází mu to. Machine Messiah je velmi pestré album, v podstatě takové "the best of" všech možných motivů a postupů od příchodu Derricka Greena do Sepultury před 20 lety. Kapela je po příchodu bicmena Casagrandeho ve skvělé formě.

LooMis

INVIDIA – As The Sun Sleeps (03/2017)
- moderní melodický metal protýkaný metalcorem, který propluje ušima, aniž by ale zanechal výraznější otisk do paměti.

KADINJA – Ascendancy (02/2017)
- debut instrumentálních djentařů z Paříže. Máte-li rádi Uneven Structure, bude se líbit i tohle! (YouTube)

WITHIN THE RUINS – Halfway Human (03/2017)
- řízný deathcore, jak má být a jak to tahle kapela vždycky uměla.

Cronic

SINMARA / MISÞYRMING - Split (01/2017)
- dvoj skladbové black metalové splikto plné hnevu. Tak to ma byť!

WIEGEDOOD - De Doden Hebben het Goed II (02/2017)
- úspešné pokračovanie výborného prvého albumu. Oproti jednotke, ale pribudlo aj viac klasického severského blacku, čo vôbec nie je na škodu a posúva Wiegedod ešte ďalej.

CODE ORANGE - Forever (01/2017)
- špinavý americký HC/power violence. Neviem, ale predchádzajúci album ma bavil viac. Na môj vkus až moc veľa vaty z ich bočného projektu Adventures. Škoda lebo pritlačiť na pílu vedia a vtedy to stojí fakt za to!

BENIGHTED - Necrobreed (02/2017)
- intenzívny brutal death/grind masaker. Naposledy ma takto odpálil minuloročný Wormed. Šupa!

CULT OF FIRE - Untitled EP (03/2017)
- po trochu slabšom Life, Sex and Death zasa nahrávka, ktorá ma drajv, hnev a konečne aj trochu lepší zvuk.

piTRs

KXM - Scatterbrain (03/2017)
- po třech letech od debutu je tady druhá porce osobitého groove rocku. Poněkud přibylo alternativnějších a obtížněji stravitelných poloh, takže zatím nevím, jestli s deskou budu úplně stejný kamarád jako s její předchůdkyní.

STEEL PANTHER - Lower The Bar (03/2017)
- lehké obavy se nepotvrdily, desku nelze označit jako nejslabší, protože je především jiná. Přibylo nových poloh a postupů a trocha bluesového feelingu. Jsou tu silné i slabší chvilky, celek ale drží pohromadě a opět baví.

brutusáček

DARKEST HOUR - Godless Prophets & The Migrant Flora (03/2017)
- Kurt Ballou (Converge) je vynikající producent a s DH to parádně klaplo. Tvrdý, hrubý zvuk dá vzpomenout na první desky. Ubralo se kýčovitějších MTV partů z předchozích desky, vlastně celkově to jde zpět, což musí všechny těšit. Na strahovské 007 to bude slušný kotel. 

JAMIROQUAI – Automaton (03/2017)
- stále funky, ale mnohem víc dance.

PONTIAK - Dialectic of Ignorance (03/2017)
- The Feelies - In Between 

ARBOURETUM - Song of the Rose (03/2017)

bizzaro

WOLFHEART - Tyhjyys (03/2017)
- tenhle žánr až tolik nekonzumuju, ale Saukkonenova melo-death tvorba je v rámci Wolfheart nejenže svěží a má drive, ale bez nijakýho artu (pominu-li od video-vizuálu) fakt přenáší na Sever.

EMMURE - Look At Yourself (03/2017)
- možná přímočarý, pro někoho dokonce možná i tupý, ale kurevsky chytlavý a s groovem, kterej by rozhejbal i ocelí vyztužený betonový sloupy. Pokud se cítím otupělej, tahle facka suprově probírá. Oproti minulým albům se experimentuje s kytarovým zvukem, přitvrdilo a přimatikovalo. No jo, u kytary je nově Josua Travis (Glass Cloud, The Tony Danza Tapdance Extravaganza) a bubeník GC. Koukni se naposledy na sebe, tenhle masiv tě rozmázne!

NINJASPY - Spüken (04/2017)
- tady je to se zařazením těžké. Crossover? Nebo progressive hardcore/groove metal? V každém případě máte-li chásky jako Destrage nebo Twelve Foot Ninja, jste na správné adrese.
 
 

 
 

Spacosh

RADIOHEAD - A Moon Shaped Pool (05/2016)

mIZZY

UŠKUMGALLU - Rotten Limbs In Dreams Of Blood (2016)
- lidé z Ash Borer nahráli pořádný black metal? Noise/ambient a solidní ohavnost? Jsem mile překvapen. Na jejich labelu Vrasubatlat jde mimochodem najít více zajímavých věcí. (BandCamp)

Kuba

ACIDIC VAGINAL LIQUID EXPLOSION GENERATED BY MASS AMOUNTS OF FILTHY FECAL FISTING AND SADISTIC SEPTIC SYPHILIC SODOMY INSIDE THE INFECTED MAGGOT INFESTED WOMB OF A MOLESTED NUN DYING UNDER THE ROOF OF A BURNING CHURCH WHILE A PRIEST WATCHES AND EJACULATES IN IMMENSE PERVERSE PLEASURE OVER HIS FIRST FRESH FETUS - Gore (2016)
- grind + death metal + hardcore + slam + prog + math = XAVLEGBMAOFFFASSSSITIMIWOAMNDUTROABCWAPWAEIIPPOHFFFX.

STARRING JANET LEIGH - Spectrum (2009)
- ti sakra uměli tu matiku diktovat. 

PROGHMA-C - Bar-Do Travel (2009)
- se s tou novou deskou tak ser**!! 

Herelson

EQUIPOISE - Birthing Homunculi (2016)
- technical/progressive death metal, 08/2016. (BandCamp)

ILUSEN’S FALLACY - The Ilusen’s Fallacy (2016)
- technical/progressive death metal, 08/2016. (BandCamp)

onDRajs

TORTOISE - TNT (1998)
- Tortoise jsou klidná síla. Tradičním jazzem načichlý post-rock, v němž je na všechno čas a vše má své místo. TNT je ideální deska na odpočinek s tím, že nejde o žádnou "kulisovku".

RADIOHEAD - OK Computer (1997)
- nejdůležitější rocková nahrávka 90. let? Minimálně jedna z nich.

ESOTERIC - The Maniacal Vale (2008)
- konečně na vinylu! Zpracování 3LP je možná až přespříliš obrazově decentní, přebal ovšem ve větším formátu krásně vynikne. Zvukově zastřenější, lehce špinavější, ještě se s tím novým masterem budu muset lépe seznámit a sžít.

STICK MEN - všechno
- Reurer, Levin, Masteloto - říkají vám ta jména něco? No jasně, polovina současné sestavy King Crimson. Loňský koncert v Ústí tohoto tria byla naprostá vražda. Disonantní, hlučné, místy až metalové. Desky jsou mnohem klidnější, loňská Prog Noir je v podstatě vyklidněný big beat. Mnohem zajímavější mi proto přijde 5 let stará Deep. Škoda, že oba struňáci k sobě nemají lepšího bubeníka. Souhra třeba s takovým Gavinem Harrisonem by byla jiná káva.

Cronic

UNEARTH - The March (2008)
- metalcorova učebnica.

PRIMITIVE MAN – Scorn (2013), Home Is Where The Hatred Is (2015)
- niečo na "spríjemnenie" atmosféry .

DYING FETUS - Killing on Adrenaline (1998)
- prijemné spomienky na strednú školu.

SUICIDAL TENDENCIES – 13 (2013), World Gone Mad (2016)
- mne ten ich punk sadol parádne.

OBSCURE SPHINX
- všetko - parádny post od severných susedov.

piTRs

RAGE - The Devil Strikes Again (2016)
- obměněná sestava, avšak naprosto klasický a léta neměnný rukopis. Plyne to ale příjemně, a výjimečně chválím i jeden z coverů - zatímco rushovská Bravado působí trochu ztuhle a pateticky, tak Slave To The Grind od Skid Row se povedla, jako by ji Rage hráli odjakživa.

bizzaro

AKERCOCKE - Words That Go Unspoken, Deeds That Go Undone (2005)
- sice bych na desce něco, co mi úplně nevoní, našel, ale i po letech to furt maká! Uvidíme, co novinka.

Herelson

DAN BÁRTA & ILLUSTRATOSPHERE, 31.3.2017, Praha - Klánovice - živě