Struktura článku:

1) ALBA MĚSÍCE: žebříček nejposlouchanějších alb s komentáři Marasťáků

2) AKTUÁLNÍ ALBA: seznam nejaktuálnějších alb (od cca dubna 2015), které nedostaly více hlasů a jsou tedy zařazeny individuálně – výpis dle jednotlivých Marasťáků

3) STAROBY: v druhé části seznamu najdete desky, které vyšly dříve – řazení stejné jako u 2) 
 
 
(7) SIKTH – Opacities (12/2015) (12/2015)

 - SikTh po letech oslavují návrat nejen na koncertní podia ale i zpět do posluchačských přehrávačů. A… a jejich pětiskladbové EP je to naprostá mrda! Sice se nenese v totálně šíleném math duchu jako kdysi a zní jako by SoaD hráli moderní prog, ale i přes mnohem větší polevení a soustředění se na píseň se progresivita ani za mák nevytratila. Aliases tedy skončili? (bizzaro)

- tahle deska, resp. EP, by měla nést podtitul "když umíš, tak umíš". Paráda se vším všudy, 20 poslechů je málo! (LooMis)

- že měli pauzu nějakých 5 let? Vůbec to není slyšet. Přehlednější struktury, lze i říct, že logický pokračovatel Death of a Dead Day v tom smyslu, že kapela netlačí tolik na pilu a soustředí se víc na jasnější melodie. Perfektní zvuk, výkony všech muziknatů i obou pěvců, nabízí se tak pouze otázka - proč jen EP? (onDRajs)

- velký návrat v malém balení, které naprosto stačí. Víc než všechny ty groovy, sekanice a ema v tom vidím hodně poctu nu-metalu, možná asi nechtěnou, ale celý ten kočičkovskopejskovský dort funguje na výbornou, skvělý návrat! (brutusáček)

- technický progressive šmrncnutý djentom a nu-metalovým spevom? Divoká kombinácia, ktorá ale funguje na 100%. Hlavne ten spev je fakt paráda. (Cronic)

- a hlasy přidali i Herelson a Spacosh.
 
(3) BARONESS - Purple (12/2015)

- chápu proč se od nich část publika odvrátí, ale tyhle zpívánky si mě získaly, nejvíc samozřejmě klipovka Chlorine & Wine. (brutusáček)

 - Baroness tento krát znovu vsadili len na jednu farbu a nadväzujú na žltú časť z predošlého dvojfarebného albumu. Zatiaľ to vyzerá dobre, rocková hitovosť aj čarovná atmosféra tam zostala. Uvidíme či sa to ešte rozvinie a porastie ako už spomínaný žltý album, ktorý má doteraz čestné miesto v prehrávači. (Cronic)

- červená i modrá byly velký pecky a fialová je výsledek páření těchto dvou barev, takže rozhodně maximální spokojenost. (Kícr)

(3) INTERVALS – The Shape of Colour (12/2015)

- po dvou EPs je druhé album Aarona Marshalla čistě instrumentální. Těžko říci, kde na něj vzal odvahu, možná v inspiraci posledními Animals As Leaders, ale rozhodně to byl krok dobrý. Muzika shodila okovy „metalcorem“ svázané a namíchala novou paletu plnou pestrých barev fúzujícího prog rock/metálku. (bizzaro)

- hodně mi to připomíná PLINI na EP Sweet Nothing, méně metalu více hudby, stopáž na instrumentální desku naprosto ok, spokojenost. (brutusáček)

- a hlas přidal i Herelson.

(2) SOILWORK – The Ride Majestic (08/2015)

- po koncertním uragánu, který Soilwork předvedli v MeetFactory, nemůžu jejich poslední desku vypnout. Death metal nabitý melodiemi pln moderního pohledu. Skvělé skladby a zpěv, dynamické proměny, co věc, to hit. Francouzští Švédi podesáté a bez jediného zakolísání. (bizzaro)

- po Figure Number Five jsem je pustil z dohledu. Vím, že nedávno vydali dvojalbum a i to, že letos maj novou desku, ale nechalo mě to chladným. Když ale Bizzaro po koncertě zářil nadšením, tak mi to nedalo, většinou se neplete, ale Soilwork? Strefil se i tentokrát - novinka je famózní a šlape jak řemen (ve všech směrech). Není to tak podbízivě melodický, zpěv to netáhne do aleluja, kytary řežou a bicí valí… no prostě metal jak stehno, za vše mluví druhý vál Alight in the Aftermath. Velké překvapení! (brutusáček)

bizzaro

THE FRACTURED DIMENSION – Galaxy Mechanics (07/2015)
- máte rádi klasiku? A nevadí vám v progresivním, někdy i technickém a snad až drobně avantgardním, metalu výrazné klávesy? Říká vám něco jméno Jimmy Pitts? Ne? A co hosté (Hannes Grossmann, Tom "Fountainhead" Geldschlager, Ron Jarzombek ad.), kteří na albu participovali? Už vám svítá? Pak bez rozmyslů sáhněte po tomto albu. Opět instrumentálním, obohaceném i o nástroje jako trumpeta, saxík nebo housle.

LooMis

SPEKTR - The Art To Disappear (01/2016)
- post-blackmetalisté zaostřete na tohle divnoalbum, které vyjde na konci ledna. Tak trochu tápu, kam to zařadit - mix thrashových kytar obestřených blackovou trouchnivinou, ambientu a hororových pazvuků a atmosférou DHG, Blut Aus Nord i Lux Occulta. Je to tak divný, až je to uhrančivý.

KILLING JOKE - Pylon (10/2015)
- skvělá deska, sice se jede tak nějak pořád středním tempem, ale vůbec to nevadí a New Jerusalem je hit jak cyp!

brutusáček

HATE ETERNAL – Infernus (08/2015)
- 666! Ta basa!

IRON MAIDEN – The Book of Souls (09/2015)
- dal jsem tomu ještě šanci a není to uplně zlý, jen už to není metal.

LYCHGATE - An Antidote for the Glass Pill (08/2015)
- rozhodně to chce čas a pak se varhany krásně do toho black metalu vyjeví, tak snad v létě v Kostelci.

FUCK THE FACTS – Desire Will Rot (08/2015)
- doufám, že jste na tenhle námrd nezapomněli!

RIVERS OF NIHIL - Monarchy (08/2015)
- jak říkám, Bizzaro se většinou, v tom metalu, neplete, ani v RON.

mIZZY

BATUSHKA – Litourgiya (12/2015)
- nový polský black, který podle mě v následujících měsících čeká velký hype. Nejedná se sice o něco vyloženě geniálního, ale jelikož letos těch výborných BM desek tolik nevyšlo, Batushka docela vyčnívá. Produkce by mohla být špinavější. Zvuk á la Cultes des Ghoules by se tomu vyloženě hodil. Řev by též mohl být lepší (ohavnější), stejně tak i instrumentální část kapely by mohla více máknout, ne že ne. Co však desku zvedá šíleně nahoru, to jsou perfektně použité čisté zpěvy, které jako by byly nahrávané na mši v kostele. Ty jsou na desce opravdu parádní! (BandCamp)

SECRETS OF THE MOON – Sun (12/2015)
- nejteplejší a nejpopíkovitější album kapely. Black metal už to skoro ani není, skoro celou dobu se zpívá čistě, ale je to prostě super! Ta atmosféra, byť je fakt teplá, mi opravdu sedí a ani po více než deseti posleších se nemohu některých skladeb nabažit. Rozhodně deska i pro black metal non-friendly posluchače. Dirty Black díky zpěvu na závěr poslouchám stále dokola. (BandCamp)

SUN O))) – Kannon (12/2015)
- The Grimmrobe Demos s Attilou? Po Monoliths & Dimensions docela zklamání. (BandCamp)

PISSGRAVE – Suicide Euphoria (08/2015)
- ohavnost pro fanoušky Revenge a podobně. Bubeník mimochodem hrál na turné The Body místo Leeho, když byli v Praze. (BandCamp)

KVLTIST – Catechesis (12/2015)
- celkem fajn německej black vydaný u World Terror Committee. S Ascension se Kvltist však rovnat nemohou. (BandCamp)

gorth

LESLIE WINER + CARL MICHAEL VON HAUSSWOLFF - 1 (10/2015)
- spoken word "první androgynní modelky"/"první trip-hoperky" a drone Švéda, který mě na CTM 2014 moc nebavil hned dvakrát. Koláž dystopických náznaků a kvalitní, neklišovitý, čistý... drone. Moc pěkné. Podobné: kolaborace Asva/Petite. 

THE BUG - Zim Zim Zim (08/2015)
- singl. To nejlepší z klasického Kevina Martina, zjednodušeně industriální Jamajka, hrozně to houpe a zároveň nakládá. (BandCcamp)

THE BUG - vs. Sleng Teng (11/2015)
- originál: První digitální riddim v jamajském reggae/dancehallu. The Bug: Industriální Jamajka, hrozně to houpe a zároveň nakládá. (YouTube)

MISS RED - Murder (12/2015)
- dancehall z Izraele, potažmo Berlína, kde Miss Red a The Bug momentálně fungují. Kromě Buga na produkci např. ještě Andy Stott. Jednotlivé tracky (excelentní Goodbye) pod Bugovým jménem fungují lépe, tady se to trochu slévá a nevynikne jedovatost a výbušnost hlasu Miss Red. (Viz youtube Miss Red.)

MAURIZIO ABATE - Loneliness, Desire and Revenge (09/2015)
- sólová akustická kytara s inspirací v Johnu Faheym, ale abstraktnější náladou, zdaleka ne tak americká. (Bandcamp)

LAND - Anoxia (11/2015)
- fascinující proměna. Z poměrně konvenčního dark jazzu do perkusního, poloakustického, poloelektronického experimentu s dost cizím zvukem. Jediný smysluplný referenční bod může být Andrea Belfi.

Cronic

MGLA - Exercises in Futility (09/2015)
- v rámci decembrového koncertu povinné počúvanie.

loathsomE

AURIC – Empty Seas (06/2015)
- parádní sludge z Arkansasu!! Fakt nechápu, kam na to ti Amíci choděj? Ale lepší nechápat a dostávat pořád další a další příděly nadkvalitních kapel než se bezcílně prodírat zbytečnostmi, kterých se v tomto žánru poslední dobou rojí habakuk! Občas stoner pasáž, dost sypaček, úžasné vzdušné melodie, neskutečně temné a do jiných dimenzí přenášející drnkačky, zlohardcorové sekačky, pro milovníky post/sludge povinnost!

THE CANYON OBSERVER – FVCK (11/2015)
- další post/sludge záležitost, kterou jsem si dávkoval pravidelně celý měsíc od chvíle objevu! Borci ze Slovinska, kteří svým debutem musí okamžitě proniknout mezi smetánku v čele s Cult Of Luna a jestli ne, tak nastane konec světa! Řízci si přichucují post/sludge metal nějakým tím doomem, chvílemi i crustem a řízným hc a to vše ve skladbách s průměrnou stopáží devět až deset minut. Že takových máte ve sbírce více? Dobrá, tak doporučuji pustit si v přítmí na repeat Lost in Silence! Já to zvládnul jeden pracovní den od rána do večera a pořád jsem neměl dost. Geniální skladba!

Kuba

TESSERACT - Polaris (09/2015)
- deska na Marastu probrána snad ze všech stran. Jako u všech předchozích nahrávek kapely - když je na podobnou hudbu nálada, funguje to naprosto perfektně. A v prosinci nálada rozhodně byla.  

CONTRARIAN - Polemic (11/2015)
- tech death metal pro fans Cynic, Atheist nebo Death (viz. cover Nothing is Everything). Některé pasáže mi evokují Element na desce The Energy. Desku nabouchal George Kollias (Nile) a o sóla se postaral Leon Macey (Mithras). Škoda jen, že zpěv po chvíli zní až moc monotónně. Vydalo Willowtip. (YouTube)

kotek

CULT LEADER – Lightless Walk (10/2015)
- pohrobci Gaza si nedělaj ostudu a pořád tlačej tu svoji sludge-grind káru dál. Sypačky super, pomalý kila super, sludge polohy dobrý, ale mohly by bejt trochu osobitější.

DOWN I GO – You Are Lucky, God, That I Cannot Reach You (08/2015)
- lehkonohý Britové znova míchaj třaskavej hardcore, lehce polámanou rytmiku a popový popěvky. A zase je to zábavná směs hravejch, uvolněnejch hitovek se spoustou nadhledu.

SHAPED NOISE – Different Selves (12/2015)
- tak tohle je správný techno zlo a temnota, o co jsou beaty pomalejší, o to jsou zlejší, tenhle přístup kvituju. Od minulý desky, kde ta atmosféra fungovala tak způlky, velkej posun.

STARA RZEKA - Zamknęły się oczy ziemi (10/2015)
- trochu black metalu a hodně folku, převážně akustický brnkání, ale je to až překvapivě dobrý. Zejména některý brnkačky vytvářej až překvapivě silnou atmosféru.

gába

BYONOISEGENERATOR - Turbulent Biogenesis (11/2015)
- technickej goregrind z Ruska s jazzovými vsuvkami. Pro fanoušky Aposepsy, Foetopsy apod. (kdo se hlásí?). "Hallucinating Twisted Hyper Speed Brutal Fucking Blasterpiece".

CEREBRIC TURMOIL - Neural Net Meltdown (11/2015)
- těšba byla velká a nakonec.... nechápu nic. Tuna nápadů, milion změn. Stylem skládání mi občas vytanou na mysli G.T.I., ale víc do tech BDM. Adept na desku roku.

Herelson

DARK MATTER SECRET - Xenoform (11/2015)
- progressive death metal

HYPERMASS - Clouded Visions (09/2015)
- technical melodic death metal

OBSIDIUM - Obsidium (10/2015)
- technical death metal

POMEGRANATE TIGER - Boundless (12/2015)
- progressive instrumental metal

Kícr

SHINING - International Blackjazz Society (2015)
- zase jsme trošku blíže početnějším zástupům lidí, ale když to funguje a na kouzle to ztrácí jen minimum, proč ne. Stesk po starých "kosmických" ujeťáren by tu byl a pocit, že vlastně "vůbec nevim co mám čekat" je pryč, ale pořád je to funkční, hitové, svěží a pružné.

Spacosh

INTRONAUT - The Direction Of Last Things (11/2015)
ROSETTA - Quintessential Ephemera (06/2015)

LooMis

ART OF ANARCHY - Art Of Anarchy (06/2015)
- Scott Weiland si tak dlouho hrát s drogami, až na to dojel. Zpětně jsem se dostal k této letní desce a je skvělá!

onDRajs

LEPROUS - The Congregation (05/2015)
- takhle nějak si představuju ideální posmutnělou metalovou hudbu ke krátkým dnům, resp. dlouhým večerům okolo zimního slunovratu. Leprous ještě víc než předtím staví na vokálu Einara Solberga, motivy kolem něj krouží jako supi, riffů ve skladbách ubylo, písně jsou sevřenější, minimalističtější. The Flood je horký kandidát na oplodňovák roku.

SARPANITUM - Blessed Be My Brothers (02/2015)
- jestli chcete death metal s kupou atmosféry, nebojíte se melodií prozářených jako San Francisco na konci 60. let, letošní řadovka Sarpanitum je jasná volba. Čím víc to poslouchám, tím víc mi to evokuje desky Morbid Angel s Erikem Rutanem. Na zvuk jako z továrny na plasty se dá zvyknout. Celkově mi z toho vychází nej letošní deska svého žánru.

AddSatan

OREN AMBARCHI, JIM O'ROURKE - Behold (3/2015)
- Gorth zmiňoval v květnu, já se k tomu dostal až v závěru roku. Zajímavá a moc příjemná, co se týče cca poslední třetiny i vyloženě pohlcující ambientně/drone/noiseová, elektro-akustická záležitost, jsou tam znát i vlivy krautrocku a free jazzu. Abstraktní i divno-nálado/obrazotvorná. Ta poslední třetina zní trošku jako kolaborace Nadja s The Necks.

MAGMA - Slag Tanz (1/2015)
- zmiňováno už v lednu, v říjnu, v reportu a já se musím ke chvále přidat. Pro mě jedna z nejlepších (co se týče koncertu tak možná i úplně nejlepší) věcí, co jsem od Magma slyšel. Velmi dramatická, potemnělá, až metalově úderná, ten ústřední motiv(y) je snad neoposlouchatelný. Dokonce se mi tu líbí i všechny zpěvy, se kterými mám u některých starších věcí v jistých místech trochu problém. A ta basa! A ty bicí! A… asi nejdražší EP, které jsem si kdy koupil, ale ne, nelituji.

MAGMA - Mekanïk Destruktïw Kommandöh (1973/2015)
- letos vyšla i vinyl reedice téhle klasiky a když už jsem kupoval ten Slag Tanz… Je to samozřejmě skvělá věc a baví mě to pořád hodně, zvláště některé části, ale musím se i „zarouhat“ - některé ty hodně vysoké, vřeštivé zpěvy mě prostě chvílemi až iritují a já si říkám, že méně by bylo více.

brutusáček

TERENCE BLANCHARD – Breathless (05/2015)
- jazzová deska roku! No dobře, nejsem jazzový znalec, abych z hromady desek vybral tu jednu, protože jsem jich moc letos neslyšel, každopádně jak už bylo vidno v předešlých dekách, Terence si to do topu pěkně v klídku nakráčel.

TEXTURES
- všechno - ono tak nějak když člověk poslouchá Soilwork, z ničeho nic se dostane k Textures.

ULCERATE
- všechno.

HATE ETERNAL
- převážně Fury & Flames (2008), ale jinak vše.

SPAWN OF POSSESSION – Incurso (2012)
- hodina totální geniality.

SEAM
- všechno.

mIZZY

IMPERIAL TRIUMPHANT – Abyssal Gods (02/2015)
- vynikající americký technický black, který je řádně ohavný a dosti nepředvídatelný. V rámci stylu rozhodně jedna z nejoriginálnějších kapel, od které nemusíte čekat žádné zbytečné pidlikání not, jen proto, aby jich bylo ve skladbách hodně. Instrumentální zručnost je z poslechu znát, ale i budování atmosféry a navození pocitu schizofrenie díky slušnému rozkladu instrumentů jde kapele dobře. Pro fanoušky Gorguts a Deathspell Omega povinnost! Adept na jednu z nejoblíbenějších amerických kapel? (BandCamp)

gorth

A DEAD FOREST INDEX - Empty and Dark I Shall Raise My Lantern (2008)
- měl jsem zafixováno, že jejich první nahrávka je slabší, ale kdepak, už tehdy byli skvělí, kucí ušatí. Letos vydali kolaboraci se Savages, ale tak pokoutně, že ji asi neslyšel skoro nikdo.

Cronic

DØDHEIMSGARD - A Umbra Omega (03/2015)
- chvíľu to trvalo, ale napokon sa mi predsa len podarilo preniknúť do kúzla A Umbra Omegy. Oddeliť starú tvorbu Dodheimsgardu a vlastne aj nenaplnené očakávania dalo zabrať viac, než som si myslel. Napokon, ale môžem povedať, že posledný Dodheimsgard sa podaril. Áno, je iný ako predošlé a toho blacku tam je vlastne tiež menej, než by človek čakal (nieže by tam nebol, ale predsa len…). Nahrávke viac kraľuje uvoľnenejšia atmosféra, rôzne vyhrávky, hlasové kreácie a aj pomalšie tempo. Určite jedna zo zaujímavejších nahrávok tohto roku, ktorej sa oplatí dať čas.

WIEGEDOOD - De Doden Hebben Het Goed (05/2015)
- tento blackový album tu bol spomínaný už aj v máji, len mi nejako ušiel pozornosti, ktorú si určite zaslúži. Skúsený hudobníci (kapely Oathbreaker, Amenra, Rise and Fall hovoria za všetko), kopec dobre rozpracovaných nápadov a výborná produkcia robia z tohto albumu jedno z veľmi prijemných prekvapení tohto roka. Pre priaznivcov Wolves in the Throne Room povinnosť a pre ďalších ktorým nevadí absencia zla v black metale určite zaujímavý tip.

CANNIBAL CORPSE - Vile (1996)
- prvý krát s Corpsegrinderom za mikrofónom a s neskutočným deathmetalovým predstavením.

KATAKLYSM - The Mystical Gate of Reincarnation, Sorcery, Temple of Knowledge (1993-1996)
- zlaté časy kanadského hyperblastingu. Toľko nespútanej divokosti, nápadov a energie… až sa jednému nechce veriť, že to spáchali tí istí ľudia, čo sú v Kataklysm aj teraz. A čo je pre mňa najdivnejšie, že sa vôbec ani nehlásia k svojej predchádzajúcej tvorbe. Či už na koncertoch alebo špeciálnymi reedíciami.

EMPEROR - In The Nightside Eclipse (1994)
- klasika a môj prvý Emperor.

MYRKSKOG - Deathmachine (2000)
- extrémny black, Nórsko.

ZYKLON - World Ov Worms (2001)
- nasledovník Myrkskogu obohatený o industrial, Nórsko.

loathsomE

DIMMU BORGIR – Puritanical Euphoric Misanthropia (2001)
- na téhle desce jsem závislý, a to hlavně a především na podzim a na jaře! A jelikož letošní prosinec byl z poloviny jaro a z druhé podzim, tak jsem neodolal! Nevím, jestli má smysl k ní něco říkat, prostě nejvychytanější a nejkomplexnější deska od DB! Geniální texty, pravý orchestr, který tomu všemu dává grády, Barkerův blackmetalový vršek! Nevím, co tu dřív poslouchat, jestli vokály, bicí, kytary, smyčce, klávesy… Pokaždé je zde co objevovat a to už to valím 14 let… Nepřekotanetlná deska!

ALIEN SYNDROME 777 – Outer (01/2015)
- poslední kousek, který jsem si dával průběžně celý měsíc jsou Alien Syndrome 777. Čekal jsem sice nějakou pořádnou industriálnost, ale nakonec jsem velice spokojený s tím, že hudba moc nekoresponduje s názvem. Velice zajímavá kombinace avantgardy a black metalu, nakonec toho vesmíru tam taky trošku je. Bicí automat je naprogramován dost lidsky, občas se jen těžko věří, že to není člověk, riffy jsou výborně namixované, tu technicky vysmažená zasekávačka, sem tam Darkthrone odrhovačka, jindy všeničící hoblovačka s Dodheimsgardovskou drnkačkou a do toho všeho futuristické a lehce úchylné klávesy a samply. Další z desek, která je velice nenápadná, při prvním poslechu jsem přemýšlel, jestli se jí rovnou nezbavím, po desátém už jsem věděl, že se jí nezbavím nikdy!

Kuba

UNEVEN STRUCTURE - Februus (2011)
- příprava na novou desku. Překonat Februus bude ovšem hodně těžké. Neoposlouchatelné album.

DELIRIUM ENDEAVOR - Twelve Cusp (2004)
- instrumentální prog death/fusion mazec. Koho baví Gordian Knot, Impact Fuze, Citriniti nebo Coprofago, tak honem poslouchat. Část kapely se momentálně realizuje v mnou zmíněných Contrarian. (YouTube)

kotek

MATANA ROBERTS – Coin Coin Chapter Three, River Run Thee (01/2015)
- poklidně rozmazaný jazzový experimentálno, skvělý k rozjímání během mlhavejch odpolední.

Dave

NERO DI MARTE - SelfTitled (2013)
- zajímavej italskej námrd, pěkný zvuk, zajímavý postupy a technika, zpěv místama trochu Kamil Strihavka, ale dobrý :)

NERO DI MARTE - Derivae (2014)
- o trošku divnější a nepředvídatelnější než starší deska, coz ale nemíním jako horší. Méně Kamila Střihavky.

ULVER - Messe I.X-VI.X (2013)
- osobně hodnotím jako nejlepší desku Ulver.

CONTORTIONIST - Language (2014)
- takovej příjemnej post-rockovej/djentovej chill outek. Ačkoliv si nemyslím, že jde o kdovíjak parádní desku a k některým pasážím mám svý výhrady, i tak jsem se přistih to sjíždět docela často. Prostě jde o příjemnej a nenáročnej poslech.